Jeroným Pražský (kamaldul)
Jeroným Pražský, OSBCam. (rodným jménem Jan Silvánus Publikán, asi 1370 – 17. července 1440) byl český teolog, původně člen premonstrátského a později kamaldulského řádu, působící v Polsku, odpůrce husitství.
Jeroným Pražský, OSBCam. | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zúčastnil se | |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Jan Silvanus Publikán |
Datum narození | 1370 |
Místo narození | Praha |
Datum úmrtí | 17. července 1440 (ve věku 69–70 let) |
Místo úmrtí | Benátky |
Povolání | teolog |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v Praze kolem roku 1370 a byl pokřtěn jménem Jan. Studoval na pražské univerzitě a vstoupil do premonstrátského řádu, kde přijal řeholní jméno Jeroným. Později působil na polském královském dvoře a v letech 1411-1413 působil na Litvě. Následně odcestoval do Itálie, kde přestoupil do přísnějšího řádu kamaldulů (svébytná odnož benediktinského řádu). V kamaldulském řádu se mu dostalo vysokého postu major eremi, tedy nejvyššího představeného kamaldulského eremu (poustevny). Jakožto major eremi, měl na starosti chod všech eremů, spadajících pod kamaldulskou kongregaci.[1] Na přelomu 20. a 30. let 15. století procestoval Svatou zemi a na Kypru disputoval s pravoslavnými teology. Po návratu se účastnil zasedání Basilejského koncilu. Zemřel v Benátkách v červenci roku 1440.
Názory
editovatNa zasedáních Basilejského koncilu patřil k zastáncům myšlenky konciliarismu, tedy svrchovanosti shromáždění koncilu i nad papežským úřadem. Neuznával myšlenky Jana Viklefa a Jana Husa, zároveň byl hrdý na to, že pochází z Čech a měl odpor k německému živlu. Husitské hnutí považoval za neštěstí pro český národ.
Dílo
editovat- Linea salutis eterne
- Quadragena salutis eterne
- Exemplar salutis eterne
- Tractatus contra quattuor errores Grecorum
- Tractatus contra quattuor articulos Bohemorum
- De vera et falsa penitencia
- Sermo de reformacione ecclesie
- Quoniam increate veritatis testimonis
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ STEJSKAL, Jan. Mnich za časů renesance. [s.l.]: Olomouc, Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2017. ISBN 978-80-87895-81-8.