Jolanda Aragonská

Jolanda Aragonská
	vévodkyně z Anjou
	Jolanda Aragonská (detail vitráže v Le Mans)
Narození	11. srpna 1381; Zaragoza
Úmrtí	14. listopadu 1442; Saumur
Pohřbena	katedrála sv. Mořice v Angers
Manžel	Ludvík II. z Anjou
Potomci	Ludvík III. z Anjou; Marie z Anjou; René I. z Anjou; Jolanda z Anjou; Karel IV. z Anjou
Dynastie	Barcelonská dynastie
Otec	Jan I. Aragonský
Matka	Jolanda z Baru
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jolanda Aragonská (katalánsky Violant d'Aragó, francouzsky Yolande d'Aragon, 11. srpna 1381, Zaragoza – 14. listopadu 1442, Saumur) byla vévodkyně z Anjou a hraběnka z Maine, Provence, Forcalquier a Piedmontu a titulární královna neapolská. Hrála významnou roli během konce stoleté války, financovala francouzská vojska Jany z Arku a byla diskrétní rádkyní svého zetě, francouzského krále Karla.^[1] Dle svědectví současníků byla velmi krásná a roku 1999 byla ztvárněna herečkou Faye Dunawayovou ve filmu Johanka z Arku.

Život

Byla jediným dospělosti se doživším potomkem aragonského krále Jana I. a jeho druhé choti Jolandy, dcery Roberta, vévody z Baru. 2. prosince 1400 v katedrále v Arles uzavřela po desetiletém zasnoubení sňatek s Ludvíkem z Anjou a během manželství mu porodila šest dětí. Svazek mezi nimi měl vyřešit sporné nároky obou dynastií na království sicilské a neapolské. Ludvík trávil spoustu času snahou o získání neapolského království a Jolanda se zdržovala ve Francii, převážně v Saumuru a Angers. Po bitvě u Azincourtu a převzetí moci Burgunďany spolčenými s Angličany se společně s dětmi a budoucím zetěm Karlem raději uchýlila do Provence.^[1]

Princ Karel byl od roku 1413 zasnouben s Jolandinou dcerou Marií a po nečekané smrti dvou starších bratrů (1415, 1417) se stal následníkem trůnu a místodržitelem království.^[1] Tehdy Jolanda odmítla návrh královny, aby se dauphin vrátil zpět na pařížský dvůr.

Roku 1417 se vévodkyně po manželově smrti stala regentkou svých nezletilých synů a nadále podporovala mladého dauphina Karla ve snaze o udržení moci a po převzetí žezla roku 1422 patřila mezi jeho nejbližší poradce a stála za volbou Artura z Richemontu francouzským konetáblem. Podporovala Janu z Arku, osobně se zúčastnila zkoumání, zda je Jana skutečně pannou a měla na mnoha dvorech vyzvědačskou síť složenou z půvabných žen.

Zemřela v listopadu 1442 a byla pohřbena v katedrále sv. Mořice v Angers. Společně s dalšími osobnostmi závěru stoleté války je zpodobněna na vitráži pod rozetou severního transeptu v katedrále sv. Juliána v Le Mans.

Vývod z předků

Gombald d'Entença

Konstancie z Antilonu

Jan I. Aragonský

Fridrich II. Sicilský

Jolanda Aragonská

Jana Bretaňská

Filip VI. Francouzský

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yolande of Aragon na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 305.

Literatura

Jehanne d'Orliac. Yolande d'Anjou, la reine des quatre royaumes. Paris, Plon, 1933.
Arnaud des Roches de Chassay. Yolande d'Aragon (1379–1442) ou l'unité de la France. Charles Hérissey, 2006

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Aragonská na Wikimedia Commons

[kol305-1] EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 305.

[1]