Josip Vrhovec
Josip Vrhovec (9. února 1926, Záhřeb[1] – 15. února 2006, tamtéž) byl chorvatský jugoslávský komunistický politik, účastník partyzánského boje, ministr zahraničí SFRJ a předseda předsednictva svazu komunistů Chorvatska.
| Josip Vrhovec | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. února 1926 Záhřeb |
| Úmrtí | 14. února 2006 (ve věku 80 let) Záhřeb |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Alma mater | Záhřebská univerzita Ekonomski fakultet u Zagrebu |
| Povolání | politický komisař a novinář |
| Politická strana | Svaz komunistů Jugoslávie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatJosip Vrhovec se narodil v Záhřebu 9. února 1926. Jako mladý se přidal ke komunistům a vstoupil do řad partyzánskéhých oddílů. Po skončení války studoval na hospodářské fakultě záhřebské univerzity. Mezi jugoslávskými komunisty se stal jedním z nadějných a především těch dobře vzdělaných politiků. Na konci 50. let začal spolupracovat s chorvatskými novinami Vjesnik, kde se postupně vypracoval až na pozici šéfredaktora[1] (1968–1970). Kromě toho byl aktivní v politické oblasti.
Po skončení Chorvatského jara došlo k rozsáhlým personálním změnám mezi chorvatskými komunisty, což otevřelo cestu právě Vrhovcovi, chráněnci Vladimira Bakariće. Vrhovec stál přirozeně proti tomuto procesu[1][2], otevírajícího na přelomu 60. až 70. let řadu otázek, včetně například i chorvatsko-srbských vztahů. To však vedlo také k tomu, že v Chorvatsku samotném nebyl příliš oblíben. Sám sebe vnímal jako stoupence Titovy cesty; jugoslávského vůdce považoval za velký vzor.[2]
Po celá sedmdesátá léta zastával různé pozice v chorvatském Svazu komunistů. V letech 1978 až 1982 byl svazovým sekretářem pro zahraniční záležitosti (ministrem zahraničí). V letech 1983–1984 pak byl předsedou předsednictva Svazu komunistů Chorvatska. Mezi lety 1984 až 1989 zsatávával funkci chorvatského člena předsednictva SFRJ. Podílel se také na organizování univerziády v Záhřebu v létě 1987.
Známým se stal především jako odpůrce politiky a praktik Slobodana Miloševiće a Svazu komunistů Srbska.[1] Své názory na tuto problematiku šířil také prostřednictvím již zmíněného deníku Vjesnik.[3][4] Srbští komunisté ho proto na svých schůzích, počínaje 8. zasedáním SKS, často kritizovali a otevřeně napadali[1], stejně jako řadu dalších politiků z chorvatského Svazu komunistů, kteří neměli zájem spolupracovat s jejich předákem. Vrhovec byl jedním z prvních chorvatských politiků, který byl označen Srby fašistickým pojmem "ustaša".[2] Po skončení svého mandátu a pádu komunistické moci v Chorvatsku se Vrhovec stáhl z politiky. Zemřel v roce 2006 v Záhřebu ve věku 80 let.
Reference
editovat- ↑ a b c d e Článek o úmrtí Josipa Vrhovce na stránkách deníku jutarnji (chorvatsky). www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09.
- ↑ a b c Článek o politické kariéře Josipa Vrhovce na stránkách deníku Jutarnji (chorvatsky). www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ GLIGOROV, Miro. Vrišteća istoriografija. Oslobođenje/NIN. Prosinec 1989, čís. 12. prosince 1990, s. 12.
- ↑ VRHOVEC, Josip. Samoopredeljenje DA ili NE. Vjesnik. Září 1989, čís. 17. září 1989, s. 7.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josip Vrhovec na Wikimedia Commons