Chantymansijský autonomní okruh – Jugra
Chantymansijský autonomní okruh – Jugra (rusky Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumeňské oblasti. Je začleněn do Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři.
| Chantymansijský autonomní okruh – Jugra Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́ | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Chanty-Mansijsk |
| Souřadnice | 62°15′ s. š., 70°10′ v. d. |
| Rozloha | 534 500 km² |
| Časové pásmo | UTC+5[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 759 356 (2024) |
| Hustota zalidnění | 3,3 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, chantyjština, mansijština, něnečtina |
| Národnostní složení | Rusové 68,1 %, Tataři 7,6 %, Ukrajinci 6,4 % |
| Náboženství | pravoslaví, islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | autonomní okruh |
| Podřízené celky | rajóny |
| Vznik | 10. prosince 1930 |
| Gubernátor | Natalja Komarovová |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-KHM |
| Označení vozidel | 86 a 186 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původní obyvatelé oblasti, Mansijci a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny obsko-ugrických jazyků. Tato oblast, dříve nazývaná Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.[2][3]
Historie
editovat- 1096 – Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách
- 1708 – založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým
- 1775 – Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk
- 1918 – Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň
- 1923 – Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky - Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny – Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský
- 10. prosince 1930 - založení Osťako-Vogulského národnostního okruhu (rusky Остяко-Вогульский национальный округ)
- květen 1931 – začátek výstavby nového správního centra - Osťako-Vogulsku
- 1934 – Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji
- 23. října 1940 – došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh
- 1944 - Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumeňskému kraji
- 1977 - byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh
- 1993 - Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem
- 2003 - k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“
Geografie
editovatChantymansijský autonomní okruh zabírá střední část Západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky - Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu až 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.[zdroj?]
Okruh sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalo-něneckým autonomním okruhem, republikou Komi, Sverdlovskou a Tomskou oblastí.
Hospodářství
editovatOblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu.[4] Kvůli tomu je ekosystém oblasti již několik desetiletí nesmírně zatížen, což jde hlavně na vrub původnímu obyvatelstvu, Chantům a Mansijcům, kteří se dosud živí převážně rybolovem.[5]
Doprava
editovatPrimárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29% je přepravováno po silnicích a 2% letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18000 km.
Obyvatelstvo
editovatChantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle sčítání lidu r. 2022 zde žilo 1 702 240 lidí. Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 103 117 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (395 900), Nižněvartovsk (278 725) a Něftějugansk (128 159). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvořilo /včetně Komijců/ v roce 2010 dohromady pouze 2,4 % populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob. Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže:
| census 1939 | census 1959 | census 1970 | census 1979 | census 1989 | census 2002 | census 2010[6] | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Chantové | 12 238 (13,1 %) | 11 435 (9,2 %) | 12 222 (4,5 %) | 11 219 (2,0 %) | 11 892 (0,9 %) | 17 128 (1,2 %) | 19 068 (1,3 %) |
| Mansijci | 5 768 (6,2 %) | 5 644 (4,6 %) | 6 684 (2,5 %) | 6 156 (1,1 %) | 6 562 (0,5 %) | 9 894 (0,7 %) | 10 977 (0,8 %) |
| Něnci | 852 (0,9 %) | 815 (0,7 %) | 940 (0,3 %) | 1 003 (0,2 %) | 1 144 (0,1 %) | 1 290 (0,1 %) | 1 438 (0,1 %) |
| Komiové | 2 436 (2,6 %) | 2 803 (2,3 %) | 3 150 (1,2 %) | 3 105 (0,5 %) | 3 000 (0,2 %) | 3 081 (0,2 %) | 2 364 (0,2 %) |
| Rusové | 67 616 (72,5 %) | 89 813 (72,5 %) | 208 500 (76,9 %) | 423 792 (74,3 %) | 850 297 (66,3 %) | 946 590 (66,1 %) | 973 978 (68,1 %) |
| Ukrajinci | 1 111 (1,2 %) | 4 363 (3,5 %) | 9 986 (3,7 %) | 45 484 (8,0 %) | 148 317 (11,6 %) | 123 238 (8,6 %) | 91 323 (6,4 %) |
| Tataři | 2 227 (2,4 %) | 2 938 (2,4 %) | 14 046 (5,2 %) | 36 898 (6,5 %) | 97 689 (7,6 %) | 107 637 (7,5 %) | 108 899 (7,6 %) |
| Ostatní | 1 026 (1,1 %) | 6 115 (4,9 %) | 15 629 (5,8 %) | 43 106 (7,6 %) | 163 495 (12,7 %) | 223 959 (15,6 %) | 324 196 |
Pohyb obyvatelstva (2005):[7]
- Narození: 19 958 (porodnost 13,5)
- Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)
Pohyb obyvatelstva 2007:[zdroj?]
Porodnost: 14,61 na 1000 obyv.
Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv.
Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv.
Míra přirozeného přírůstku: +0,76%/rok
Míra celkového přírůstku: +1,10%/rok
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Khanty-Mansi Autonomous Okrug na anglické Wikipedii a Ханты-Мансийский автономный округ na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ PRAŽÁK, Richard; KOVÁŘ, Michal. Josef Dobrovský: Hungarista a ugrofinista. [s.l.]: Masarykova univerzita 126 s. Dostupné online. ISBN 978-80-210-9267-9. Google-Books-ID: akjmDwAAQBAJ.
- ↑ Bohatství a sport v pravlasti Maďarů [online]. 2015-03-19 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Produkce ropy a plynu v Chantymansijském AO. www.admhmao.ru [online]. [cit. 2008-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-01.
- ↑ TAAGEPERA, Rein. The Finno-Ugric Republics and the Russian State. [s.l.]: Routledge, 1999. ISBN 978-0415919777.
- ↑ Нациoнальный сoстaв населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
- ↑ Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky). www.perepis2002.ru [online]. [cit. 2008-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-17.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chantymansijský autonomní okruh - Jugra na Wikimedia Commons - Oficiální stránky vlády Chantymansijského autonomního okruhu (rusky, anglicky) Archivováno 19. 4. 2008 na Wayback Machine.
