Julius Jindřich Sasko-Lauenburský

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
	sasko-lauenburský vévoda
Doba vlády	1656 – 1665
Narození	9. dubna 1586; Wolfenbüttel
Úmrtí	20. listopadu 1665 (ve věku 79 let); Praha
Pohřben	Karlovarský kraj
Předchůdce	Augustus
Nástupce	František Erdmann
Manželky	Anna Východofríská; Alžběta Žofie Braniborská; Anna Magdalena z Lobkovic
Potomci	František Erdmann Sasko-Lauenburský; Julius Jindřich Sasko-Lauenburský; Františka Sasko-Lauenburská; Marie Benigna Sasko-Lauenburská; František Vilém Sasko-Lauenburský; Františka Alžběta Sasko-Lauenburská; Julius František Sasko-Lauenburský
Rod	Askánci
Otec	František II. Sasko-Lauenburský
Matka	Marie Brunšvicko-Lüneburská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel – 20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.

Začátky v severních Čechách

Do severních Čech se vévoda dostal roku 1617 před třicetiletou válkou. Získal zde některá panství (Ostrov, Kácov, Horní Police, Buštěhrad a další). Byl stoupencem Valdštejnovým, velel dvěma jeho plukům. Při tažení do Chebu byl zajat, byl vyšetřován v Českých Budějovicích, císařem Ferdinandem III. byl odsouzen k smrti, ale později dostal milost.^[1] V Ostrově si nechal vybudovat rodovou Sasko-lauenburskou pohřební kapli, kde byl i pohřben.

Zákupský pán

Vyženil zákupské panství sňatkem s Annou Magdalénou rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat v roce 1632.^[2] V době jeho panování čelil několikrát plenění saských (1634) a švédských (1639) vojsk,^[3] roku 1658 povstání sedláků, nechal definitivně zrušit u zámku kostel svaté Marie.^[4] V roce 1656 zdědil Sasko-lauenburské vévodství. Po jeho smrti v roce 1665 se majitelem celého zákupského panství stal jeho syn Julius František Sasko-Lauenburský, který zde žil a podržel si je 24 roků. Byl pochován v kapli svaté Anny v Ostrově.

Vývod z předků

Jan V. Sasko-Lauenburský

Magnus I. Sasko-Lauenburský

Dorota Braniborská

František I. Sasko-Lauenburský

Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Kateřina Pomořanská

František II. Sasko-Lauenburský

Magnus II. Meklenburský

Kateřina Meklenburská

Žofie Pomořansko-Wolgastská

'Julius Jindřich Sasko-Lauenburský'

Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Jindřich V. Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Kateřina Pomořanská

Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Jindřich Württemberský

Marie Württemberská

Alžběta z Zweibrücken-Bitsch

Marie Brunšvicko-Lüneburská

Jáchym I. Nestor Braniborský

Jáchym II. Hektor Braniborský

Odkazy

Reference

↑ KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656).: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011.s.61
↑ Zákupy. www.zamek-zakupy.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29.
↑ ŠIMEK, Jiří; RYDYGR, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 8.