Karboxylové kyseliny

organická kyselina, která obsahuje karboxylovou skupinu -COOH

Karboxylové kyseliny jsou organické kyseliny, které obsahují karboxylovou skupinu −COOH. Karboxylové kyseliny, společně se svými solemi, tvoří nezbytnou součást všech živých organismů. Jsou to substráty klíčových metabolických dějů a aminokyselin, tedy kyselin, které kromě karboxylové skupiny obsahují ještě skupinu aminovou (NH2), jsou základním stavebním kamenem bílkovin.

Obecný vzorec karboxylové kyseliny

Charakteristika

editovat

V porovnání s minerálními kyselinami jsou kyselinami výrazně slabšími. Pro srovnání: (první) disociační konstanta pKa nejsilnější karboxylové kyseliny, kyseliny šťavelové, je 1,27 zatímco pKa kyseliny sírové je −3,0. Míra kyselosti ještě klesá u vyšších homologů karboxylových kyselin. Je to dáno tím, že methylové skupiny působí kladným indukčním efektem, který stabilizuje protonovanou formu. Naopak destabilizuje iontovou formu kyseliny, protože zvětšuje její záporný náboj.

Při disociaci se odštěpuje proton z karboxylové skupiny a vzniká karboxylátový anion:

R−COOH + OH → R−COO + H2O

Hydroxylový aniont OH vznikl disociací vody, druhým vzniklým iontem je oxoniový kationt H3O+. Po přídavku karboxylové kyseliny do vody se tedy disociací kyseliny a vznikem karboxylátového iontu odstraní část hydroxylových aniontů a vznikne přebytek oxoniových kationtů.

Protože koncentrace (přesněji aktivita) oxoniových iontů určuje pH roztoku, čím větší aktivita H3O+, tím nižší pH, jsou vodné roztoky karboxylových kyselin kyselé. Disociační konstanta vyjadřuje ochotu sloučeniny disociovat; protože karboxylové kyseliny disociují málo, výsledné pH nebude ale nikdy příliš nízké. Disociační konstantu lze poněkud zvýšit přítomností silných elektronegativních skupin na atomu uhlíku přímo sousedícího s karboxylovou skupinou, jako jsou halogenidy. To totiž způsobí posun náboje v molekule a atom vodíku se snadněji odštěpuje (např. kyselina trichloroctová je silnější než kyselina octová).

Fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin jsou závislé na délce řetězce:

Délka řetězce Skupenství Zápach
krátký řetězec těkavá kapalina zapáchající
delší řetězec hustá, olejovitá kapalina zapáchající
dlouhý řetězec pevná krystalická látka bez zápachu

Karboxylová skupina je polární a vytváří proto vodíkové můstky. Ty mají přímý vliv na body varu i tání. Body varu rostou s délkou řetězce. Kyseliny se sudým počtem uhlíků mají vyšší bod varu než nejbližší vyšší a nižší karboxylové kyseliny s lichým počtem uhlíků.

Podle podobnosti vyšších karboxylových kyselin s alkany získaly triviální název mastné kyseliny. Převažuje u nich lipofilní charakter a jsou tedy ve vodě nerozpustné. Dikarboxylové (např. kyselina šťavelová) nebo aromatické kyseliny (např. kyselina benzoová) jsou za laboratorních podmínek tuhé.

  • Nasycené kyseliny – jsou kyseliny odvozené od nasycených uhlovodíků (mají ve svém řetězci pouze jednoduché vazby)
  • Nenasycené kyseliny – jsou kyseliny odvozené od nenasycených uhlovodíků (mají ve svém řetězci alespoň jednu dvojnou nebo trojnou vazbu)
  • Aromatické kyseliny – jsou kyseliny odvozené od aromatického jádra (např. benzen – kyselina benzoová)

Názvosloví

editovat

Karboxylová skupina je v chemickém názvosloví organických sloučenin nejdůležitější skupinou. Proto se systematický název každé látky, která tuto skupinu obsahuje, skládá ze slova kyselina a přídavného jména s koncovkou -ová, resp. karboxylová. Jen když některá karboxylová skupina není započítána do základního řetězce, používá se předpona karboxy-.

Jejich molekuly mohou obsahovat také jiné funkční skupiny (substituční deriváty), např. již zmíněnou aminovou skupinu (aminokyseliny), hydroxylovou skupinu −OH (hydroxykyseliny), nebo halogen. Kyseliny, které mají více než jednu karboxylovou skupinu se nazývají polykarboxylové kyseliny.

Mnoho karboxylových kyselin má své triviální, častěji používané názvy. Například kyselina ethanová je častěji známa jako kyselina octová.

Karboxylové kyseliny vznikají z uhlovodíků postupnou oxidací přes alkohol a aldehyd:

R−CH3 → R−CH2−OH → R−CH=O → R−COOH

Reakce karboxylových kyselin

editovat

Neutralizace

editovat

Kromě výše popsané disociace mají karboxylové kyseliny ještě jednu schopnost neutralizace vlastní kyselým látkám: reagují se zásadou v reakci, při které vzniká voda a sůl kyseliny. Jedná se o vratnou reakci, sůl je totiž rozkládána vzniklou vodou. Soli vyšších karboxylových kyselin se nazývají mýdla.

R−COOH + NaOH → R−COONa + H2O

Dekarboxylace

editovat

Při dekarboxylaci karboxylová kyselina ztrácí karboxylovou skupinu:

HOOC−CH2−COOH → CH3−COOH + CO2

stejně tak při kvašení kyseliny pyrohroznové (ethanolové kvašení) dochází k zániku karboxylové skupiny a vzniku alkoholu (ethanolu):

CH3COCOOH (+kvasinky, energie) → CH3CH2OH

Esterifikace

editovat
Související informace naleznete také v článku Esterifikace.

S alkoholy karboxylové kyseliny reagují za vzniku esterů. Reakce je zvláštní tím, že vodík OH skupiny alkoholů je kyselejší než karboxylová skupina, karboxylová kyselina se tedy v reakci chová jako zásada:

R−COOH + R'−OH → R−COOR' + H2O

Mezi estery patří velké množství látek používaných jako chuťové esence v potravinách, například rumová esence je chemicky ethylformiát. Naprostá většina lipidů jsou estery, nejčastější složka tuků a olejů je triacylglycerol, ester vyšších – mastných kyselin a trojsytného alkoholu glycerolu. Všeobecně známé jsou tyto tři vyšší mastné kyseliny – palmitová, stearová a olejová.

Dehydratace

editovat

kys. ftalová za dodání tepla reaguje a vzniká anhydrid (ftalanhydrid) této kyseliny a voda

Oxidace

editovat

oxiduje pouze kyselina mravenčí (HCOOH) za vzniku vody a CO2. Meziproduktem je kyselina uhličitá.

Redukce

editovat

opačný „chod“ vzniku karbonylových sloučenin

Výskyt v přírodě

editovat

Karboxylové kyseliny jsou nepostradatelnou složkou živých organismů. Aminokyseliny jsou základem proteinů, tedy i enzymů, které umožňují složité metabolické procesy. Estery ve formě triacylglycerolů i dalších – tedy tuky a oleje – mají zásobní i strukturní funkci. Kyselina mravenčí je obsažena v kopřivách a jako svůj jed ji používají mravenci, včely a vosy. Kyselina octová vzniká při hnití rostlinných i živočišných produktů. Mnoho těchto kyselin je obsaženo také v ovoci a zelenině, například kyselina šťavelová, jablečná nebo vinná.

Jedna z metabolických drah, cyklus trikarboxylových kyselin, je ústředním centrem anabolických i katabolických procesů v těle. Aktivovaná kyselina octová, acetyl-CoA, je klíčovým substrátem nesoucím energii.

Využití

editovat

Potravinářství

editovat

Mnoho karboxylových kyselin a jejich esterů má využití v potravinářství: zředěná kyselina octová – ocet – se používá jako okyselující i konzervační přísada. Hrušková a malinová esence jsou estery octové kyseliny. Kyselina mléčná dodává chuť kysanému zelí i kyselým okurkám. Kyselina vinná, která se nachází ve zralém ovoci, se používá jako ochucovadlo ovocných nápojů, kterým dodává ovocnou chuť. Podobně se používá kyselina citrónová, která slouží i jako konzervační prostředek.

Výroba léčiv

editovat

Farmaceutický průmysl využívá kyseliny octové i mléčné, kyselina vinná slouží jako dávivý kámen. Kyselina salicylová a zvláště její ester, kyselina acetylsalicylová, jsou významným lékem proti zánětu a horečce (nesteroidní antiflogistika). Kyselina acetylsalicylová je účinnou látkou aspirinu.

Textilní průmysl

editovat

Umělé, acetátové hedvábí je esterem kyseliny octové. Z kyseliny tereftalové se vyrábí umělé vlákno terilen.

Přehled karboxylových kyselin

editovat

Nasycené monokarboxylové kyseliny

editovat
Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Anion*
kyselina mravenčí methanová kyselina acidum formicum HCOOH formiát
kyselina octová ethanová kyselina acidum aceticum CH3COOH acetát
kyselina propionová propanová kyselina acidum propionicum CH3CH2COOH propionát
kyselina máselná butanová kyselina acidum butyricum CH3[CH2]2COOH butyrát
kyselina valerová pentanová kyselina acidum valericum CH3[CH2]3COOH valerát
kyselina kapronová hexanová kyselina acidum capronicum CH3[CH2]4COOH kapronát
kyselina enanthová heptanová kyselina acidum enanthicum CH3[CH2]5COOH enanthát
kyselina kaprylová oktanová kyselina acidum caprylicum CH3[CH2]6COOH kaprylát
kyselina pelargonová nonanová kyselina acidum pelargonicum CH3[CH2]7COOH pelargonát
kyselina kaprinová dekanová kyselina acidum caprinicum CH3[CH2]8COOH kaprinát
kyselina undecylová undekanová kyselina acidum undecylicum CH3[CH2]9COOH undecylát
kyselina laurová dodekanová kyselina acidum lauricum CH3[CH2]10COOH laurát
kyselina tridecylová kyselina tridekanová acidum tridecylicum CH3[CH2]11COOH tridecylát
kyselina myristová tetradekanová kyselina acidum myristicum CH3[CH2]12COOH myristát
kyselina pentadecylová kyselina pentadekanová acidum pentadecylicum CH3[CH2]13COOH pentadecylát
kyselina palmitová hexadekanová kyselina acidum palmiticum CH3[CH2]14COOH palmitát
kyselina heptadecylová kyselina heptadekanová acidum heptadecylicum CH3[CH2]15COOH heptadecylát
kyselina stearová oktadekanová kyselina acidum stearicum CH3[CH2]16COOH stearát
kyselina nonadecylová kyselina nonadekanová acidum nonadecylicum CH3[CH2]17COOH nonadecylát
kyselina arachidová ikosanová kyselina acidum arachidicum CH3[CH2]18COOH arachidát
  • tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: octan)

Nasycené dikarboxylové kyseliny

editovat
Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Anion*
kyselina šťavelová ethandiová kyselina acidum oxalicum (COOH)2 oxalát
kyselina malonová propandiová kyselina acidum malonicum HOOCCH2COOH malonát
kyselina jantarová butandiová kyselina acidum succinicum HOOC[CH2]2COOH sukcinát
kyselina glutarová pentandiová kyselina acidum glutaricum HOOC[CH2]3COOH glutarát
kyselina adipová hexandiová kyselina acidum adipicum HOOC[CH2]4COOH adipát
kyselina pimelová heptandiová kyselina acidum pimelicum HOOC[CH2]5COOH pimelát
kyselina suberová oktandiová kyselina acidum subericum HOOC[CH2]6COOH suberát
kyselina azelaová nonandiová kyselina acidum azelaicum HOOC[CH2]7COOH azelát
kyselina sebaková dekandiová kyselina acidum sebacicum HOOC[CH2]8COOH sebakát
  • tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: šťavelan)

Mononenasycené monokarboxylové kyseliny

editovat
Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Anion
kyselina akrylová propenová kyselina acidum acrylicum CH2=CH−COOH akrylát
kyselina methakrylová 2-methylpropenová kyselina acidum methacrylicum CH2=C(CH3)COOH methakrylát
kyselina krotonová trans-but-2-enová kyselina acidum crotonicum CH3−CH=CH−COOH krotonát
kyselina palmitoolejová cis-hexadec-9-enová kyselina acidum palmitooleicum CH3[CH2]5CH=CH[CH2]7COOH palmitooleát
kyselina olejová cis-oktadec-9-enová kyselina acidum oleicum CH3[CH2]7CH=CH[CH2]7COOH oleát
kyselina elaidová trans-oktadec-9-enová kyselina acidum elaidicum CH3[CH2]7CH=CH[CH2]7COOH elaidát
kyselina eruková cis-dokos-13-enová kyselina acidum erucicum CH3[CH2]7CH=CH[CH2]11COOH erukát

Polynenasycené monokarboxylové kyseliny

editovat
Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Anion
kyselina linolová cis,cis-oktadeka-9,12-dienová kyselina acidum linoleicum CH3[CH2]4CH=CHCH2CH=CH[CH2]7COOH linoleát
kyselina gama-linolenová cis,cis,cis-oktadeka-6,9,12-trienová kyselina acidum gama-linolenicum CH3[CH2]4CH=CH−CH2CH=CHCH2CH=CH[CH2]4COOH gama-linolenát
kyselina alfa-linolenová cis,cis,cis-oktadeka-9,12,15-trienová kyselina acidum alfa-linolenicum CH3CH2CH=CHCH2CH=CHCH2CH=CH[CH2]7COOH alfa-linolenát
kyselina arachidonová cis,cis,cis,cis-eikosa-5,8,11,14-tetraenová kyselina acidum arachidonicum CH3[CH2]4CH=CHCH2CH=CHCH2CH=CHCH2CH=CH[CH2]3COOH

extra zkráceně: CH3[CH2]4[CH=CHCH2]4[CH2]2COOH

arachidonát

Nenasycené polykarboxylové kyseliny

editovat
Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Anion
kyselina maleinová cis-butendiová kyselina acidum maleinicum HOOC−CH=CH−COOH maleinát
kyselina fumarová trans-butendiová kyselina acidum fumaricum HOOC−CH=CH−COOH fumarát
kyselina akonitová propen-1,2,3-trikarboxylová kyselina acidum aconiticum HOOC−CH2(COOH)C=CH−COOH akonitát

Aromatické karboxylové kyseliny

editovat
Triviální název Systematický název Latinský název Vzorec Anion*
kyselina benzoová benzenkarboxylová kyselina acidum benzoicum C6H5COOH benzoát
kyselina ftalová benzen-1,2-dikarboxylová kyselina acidum ftalicum C6H4(COOH)2 ftalát
kyselina isoftalová benzen-1,3-dikarboxylová kyselina acidum isoftalicum C6H4(COOH)2 isoftalát
kyselina tereftalová benzen-1,4-dikarboxylová kyselina acidum tereftalicum C6H4(COOH)2 tereftalát
kyselina trimesinová benzen-1,3,5-trikarboxylová kyselina acidum trimesicum C6H3(COOH)3 trimesát
kyselina mellitová benzen-1,2,3,4,5,6-hexakarboxylová kyselina acidum melliticum C6(COOH)6 mellitát
kyselina skořicová 3-fenylprop-2-enová kyselina acidum cinnamicum C6H5−CH=CH−COOH cinamát
kyselina nikotinová pyridin-3-karboxylová kyselina acidum nicotinicum C5H4N−COOH nikotinát
  • tyto názvy jsou odvozené od latinských názvů kyselin, názvy odvozené od českých názvů mají koncovku „-an“ (např.: benzoan)

Pozn. kyselina maleinová a fumarová, podobně jako kyselina olejová a elaidová se liší polohou skupin COOH vůči dvojné vazbě. Jedná se o cis-trans izomerii.

Deriváty karboxylových kyselin

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Deriváty karboxylových kyselin.

Deriváty karboxylových kyselin obsahují další funkční skupinu nebo mají pozměněnou karboxylovou skupinu a proto mají další charakteristické vlastnosti.

Funkční deriváty

editovat

Náhrada probíhá na karboxylové skupině.

  • Soli karboxylových kyselin – kyselý vodík karboxylové skupiny je nahrazen kationtem kovu nebo amonným kationtem. Obecný vzorec: R−CO−OMe
  • Halogenidy karboxylových kyselin neboli acylhalogenidy – skupina OH je nahrazena atomem halogenu. Obecný vzorec: R−CO−X
  • Anhydridy karboxylových kyselin – dvě karboxylové skupiny jsou propojeny za odštěpení molekuly vody. Obecný vzorec: R−CO−O−OC−R'
  • Estery karboxylových kyselin – kyselý vodík karboxylové skupiny je nahrazen alkylem. Obecný vzorec: R−CO−O−R'
  • Amidy – skupina OH je nahrazena amidovou skupinou NH2. Obecný vzorec: R−CO−NH2
  • Imidy – dvě karboxylové skupiny jsou propojeny přes imidovou skupinu NH. Obecný vzorec: R−CO−NH−CO−R'

Substituční deriváty

editovat

Náhrada na řetězci mimo karboxylovou skupinu. (Většinou se podobně jako v alkanech nahrazuje atom vodíku.)

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1