Karel Antonín Hohenzollernský

Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Rodné jméno	Karl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen
Narození	7. září 1811; Krauchenwies
Úmrtí	2. června 1885 (ve věku 73 let); Sigmaringen
Místo pohřbení	Sigmaringen
Alma mater	Ženevská univerzita
Povolání	politik
Ocenění	Řád Fridrichův; Řád červené orlice 1. třídy; Řád černé orlice; Řád sv. Ondřeje; Pour le Mérite
Politická strana	nezávislý politik
Choť	Josefína Bádenská (1834–1885)
Děti	Leopold Hohenzollernský; Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen; Karel I. Rumunský; Anton Hohenzollernský; Fridrich Hohenzollernský; Marie Luisa Hohenzollernská
Rodiče	Karel Hohenzollernsko-Sigmaringenský a Marie Antoinette Muratová
Rod	dynastie Hohenzollern-Sigmaringen
Příbuzní	Karolína z Hohenzollern-Sigmaringenu, Amálie Hohenzollernsko-Sigmaringenská a Frederika z Hohenzollern-Sigmaringenu (sourozenci); Vilém Hohenzollernský, Ferdinand I. Rumunský a Karel Anton Hohenzollern (vnoučata)
Funkce	člen Pruské panské sněmovny
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví. Jako pruský premiér (německy Ministerpräsident) (1858–1862) prováděl výrazně liberální politiku.

Biografie

Původ, mládí

Karel Anton, celým jménem Karel Antonín Jáchym Zefyrinus Bedřich Meinrad z Hohenzollern-Sigmaringenu, se narodil jako druhé dítě/první syn a následník knížete Karla z Hohenzollern-Sigmaringenu (1785–1853, kníže od 1831 do 1848) a jeho manželky princezny Marie Antonie Muratové (1793–1847), neteře napoleonského maršála Joachima Murata.

Karel Antonín studoval právo v Ženevě a univerzitu v Tübingen a v Berlíně, odkud psal mnoho dopisů plných stesku po domově. V knížectví Hohenzollern-Sigmaringen byl posléze činný ve státní správě.

V roce 1848 se otec Karla Antonína zřekl vlády v synův prospěch, o rok později však byl Karel Antonín přinucen předat knížectví svému vzdálenému bratranci Fridrichu Vilémovi IV., který zemi připojil k Pruskému království.

V letech 1858–1862 byl Karel Anton ministerským předsedou Pruska, poté, co mezi králem a parlamentem vznikly problémy kvůli finančním otázkám, byl nucen odstoupit; na jeho místo nastoupil Otto von Bismarck.

Manželství, potomci

31. října 1834 se v Karlsruhe oženil s bádenskou princeznou Josefínou (1813–1900), dcerou velkovévody Karla Ludvíka Fridricha Bádenského a hraběnky Stéphanie Louise de Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery:

Leopold (22. 9. 1835 – 8. 6. 1905), hlava švábské větve Hohenzollernů ⚭ 1861 infantka Antonie Portugalská (17. 2. 1845 – 27. 12. 1913)
Stefanie (15. 7. 1837 – 17. 7. 1859), podlehla záškrtu ⚭ 1858 král Petr V. Portugalský (16. 9. 1837 – 11. 11. 1861)
Karel I. (20. 4. 1839 – 10. 10. 1914), rumunský král od roku 1881 ⚭ 1869 Alžběta zu Wied (29. 12. 1843 – 2. 3. 1916)
Anton (7. 10. 1841 – 6. 8. 1866), zemřel na následky zranění, které utrpěl v bitvě u Hradce Králové, svobodný a bezdětný
Fridrich (25. 6. 1843 – 2. 12. 1904) ⚭ 1879 Luisa z Thurnu a Taxisu (1. 6. 1859 – 20. 6. 1948)
Marie (17. 11. 1845 – 26. 11. 1912) ⚭ 1867 Filip Belgický (24. 3. 1837 – 17. 11. 1905), flanderský hrabě

Karel Anton zemřel v Sigmaringenu jako čtyřiasedmdesátiletý 2. června 1885. Jeho manželka ho přežila o patnáct let. Zemřela taktéž v Sigmaringenu roku 1900 v požehnaném věku 86 let.