Karel Schulz

český básník, novinář, romanopisec, spisovatel a spisovatel historických románů

Karel Schulz (6. května 1899 Městec Králové[1]27. února 1943 Praha[2]) byl český romanopisec, divadelní kritik, parlamentní zpravodaj, básník a povídkář, jehož nejznámějším dílem je Kámen a bolest (1942), historický román, který ho však proslavil až po jeho smrti.

Karel Schulz
Karel Schulz
Karel Schulz
Narození6. května 1899
Městec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. února 1943 (ve věku 43 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
PseudonymJosé Espanillo
Povoláníspisovatel, básník, novinář, autor sci-fi a redaktor
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Témataliterární činnost, žurnalistika a divadelní kritika
Významná dílaKámen a bolest
DětiJiřina Topolová
RodičeIvan Schulz
PříbuzníJáchym Topol (vnuk z dceřiny strany)
Filip Topol (vnuk z dceřiny strany)

Jáchym Topol a Filip Topol (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
zeť Josef Topol
teta Anežka Schulzová
strýc Otakar Mařák
strýc Jan Mařák
prastrýc Julius Mařák
prastrýc Eduard Grégr
prastrýc Julius Grégr

Životopis

editovat

Mládí a studia

editovat
 
Rodný dům Karla Schulze v Městci Králové

Narodil se jako syn překladatele Ivana Schulze[3] a harfistky Jarmily Mařákové, sestry pěvce Otakara Mařáka a hudebníka Jana Mařáka, neteře malíře Julia Mařáka.[4]

Po maturitě roku 1918 studoval práva a po třech letech přestoupil na medicínu. V roce 1926 studia z finančních důvodů přerušil.

Od roku 1922 začal knižně publikovat a stal se členem Devětsilu. Vladislav Vančura označil Schulzovu povídku Hughesův ústav za plagiát Klubu sebevrahů Roberta Louise Stevensona a Karel Schulz byl v důsledku toho z Devětsilu v roce 1924 vyloučen. Řešil tuto situaci vstupem do brněnského Devětsilu, kde působil v letech 1924–1926.[5]

Od ukončení studií do závěru života

editovat

V roce 1927 nastoupil v brněnské redakci Lidových novin, kde měl nahradit zesnulého Rudolfa Těsnohlídka. Do Prahy se vrátil v roce 1930.

Byl ženatý s Hanou Janouškovou, narodily se jim tři děti: syn Radim a dcery Ivana a Jiřina.[6] Dcera Jiřina, provdaná Topolová (1932–2016) byla manželkou spisovatele Josefa Topola (1935–2015).[7]

Karel Schulz zemřel v necelých 44 letech v Praze, je pochován na pražských Olšanských hřbitovech.

Novinář

editovat

Byl soudničkářem, divadelním a filmovým kritikem Lidových novin (v letech 1927–30). Po návratu do Prahy se stal parlamentním zpravodajem Lidových listů (1930–35) a vedoucím redaktorem Národní politiky (1935–42).[8]

Knižní tvorba

editovat

Hlavní stálé rysy jeho tvorby spočívají v reakci člověka na dobu a prostředí, časté prolínání skutečnosti se snem a zaujmutí všech smyslů čtenáře – podrobný popis uměleckých děl, vyvolávající jejich představu. Jeho prozaické dílo se vyvíjelo od sociálně-kritického komunistického románu přes poetistické hříčky až k nedokončené monumentální románové trilogii ze života Michelangela Buonarrotiho. Názorově se však přibližoval ke katolicismu, a tak se o něm příliš za doby normalizace nemluvilo. Zprvu také prolínal epiku a lyriku, v posledních knihách však staví na pevných epických základech.

  • Tegtmeierovy železárny (1922) – prvotina, nekvalitní; kolektivizmus, počátek roku 1920 a sociální problémy; podtitul Komunistický román
  • Sever-Jih-Západ-Východ (1923) – soubor básní a povídek (i na motivy sci-fi), začíná poetismus
  • Dáma u vodotrysku (1926) – román
  • Skleněná panna (1928) – libreto k baletu
  • bibliofilské vydání tří náboženských textů (1936 a 1937)
  • Peníz z noclehárny (1940) – sbírka povídek, navazuje na katolicismus, baroko a tvorbu Jaroslava Durycha
  • Princezna z kapradí (1940) – pokus o modernizaci pohádky
  • Prsten královnin (1941) – sbírka povídek
  • Kámen a bolest – historický román, první díl nedokončené trilogie, životopis umělce Michelangela Buonarrotiho
    • V zahradách medicejských (1942)
    • Papežská mše (1943) – nedokončené pokračování (pouze dvě kapitoly)

Reference

editovat
  1. Index narozených Městec Králové, 1784-1940, snímek 100
  2. Lidové noviny, 2.3.1943, s.4, Karel Schulz zemřel
  3. http://www.lidovky.cz/putna-alej-schulzu-a-topolu-dpi-/nazory.aspx?c=A130628_161742_ln_nazory_ml
  4. MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Karel Schulz, s. 134–137. 
  5. KOŽÍŠKOVÁ, Nina. Poetismus v prózách Karla Schulze. Bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Dostupné online. S. 7–8. 
  6. KOŽÍŠKOVÁ, Nina. Poetismus v prózách Karla Schulz. Brno, 2014. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Luisa Nováková. Dostupné online.
  7. Lidovky.cz:Zemřela Jiřina Topolová
  8. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Schulz, Karel, s. 197. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1