Karl Giskra mladší
Karl svobodný pán Giskra (22. února 1864, Brno – 24. října 1919, Gersau, Švýcarsko) byl rakousko-uherský diplomat. Jako jediný syn brněnského starosty a rakouského ministra vnitra Karla Giskry byl v roce 1891 povýšen do stavu svobodných pánů, mezitím vstoupil do diplomatických služeb a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem v Nizozemí (1911–1917).[1][2]
| Karl svobodný pán Giskra | |
|---|---|
| Rakousko-uherský vyslanec v Holandsku | |
| Ve funkci: 1911 – 1917 | |
| Předchůdce | Christoph Wydenbruck |
| Nástupce | Ludwig Széchényi |
| Rakousko-uherský vyslanec v Bulharsku | |
| Ve funkci: 1909 – 1911 | |
| Předchůdce | Duglas Thurn-Valsássina |
| Nástupce | Adam Tarnowski |
| Rakousko-uherský vyslanec v Mexiku | |
| Ve funkci: 1906 – 1909 | |
| Předchůdce | Gilbert von Hohenwart |
| Nástupce | Maximilian Hadik |
| Narození | 22. února 1864 Brno |
| Úmrtí | 24. října 1919 (ve věku 55 let) Gersau |
| Titul |  svobodný pán (1891) |
| Rodiče | Karl Giskra Elisa Giskra (roz. Hauschik) |
| Profese | diplomat |
| Ocenění | Řád sv. Štěpána, Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatPocházel z moravské rodiny německého původu, byl jediným synem významného politika Karla Giskry (1820–1879).[3][4] Studoval práva ve Vídni a v roce 1887 začal pracovat na dolnorakouské finanční prokuratuře, již v roce 1889 přestoupil do diplomatických služeb. Po složení předepsaných zkoušek zastával řadu nižších postů v různých evropských metropolích (Bukurešť, Lisabon, Bělehrad, Bern, Berlín).[5][6] V roce 1905 byl jmenován vyslaneckým radou ve Washingtonu,[7] ještě téhož roku byl ve funkci vyslance přeložen do Chile (1905–1906; zde fungoval zároveň jako diplomatický zástupce pro Peru a Bolívii) se sídlem v Santiago de Chile.[8] Následovala diplomatická mise v Mexiku (1906–1909),[9][10] po návratu do Evropy byl vyslancem v Bulharsku (1909–1911)[11] a nakonec v Nizozemí (1911–1917).[12] Z Haagu byl odvolán ještě během první světové války ze zdravotních důvodů a zemřel nedlouho poté.
V roce 1898 se ve Švýcarsku oženil s Američankou Helene Kingovou a měl s ní jedinou dceru Helenu (1901–1948), provdanou za německého diplomata Wernera von Ow-Wachendorf.[13][14]
Karlova sestra Elisabeth (1867–1935) byla čestnou dámou Ústavu šlechtičen ve Štýrském Hradci.
Tituly a ocenění
editovatZa otcovy zásluhy byl spolu s matkou a sestrou povýšen v roce 1891 do stavu svobodných pánů. Titul byl udělen v červenci 1891, příslušný diplom byl vystaven až o rok později 2. července 1892.[15][16] Ve funkci vyslance v Nizozemí obdržel v roce 1914 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[17] Během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[18][19]
Rakousko-Uhersko
editovat
Řád železné koruny III. třídy (1895)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
rytíř Řádu sv. Štěpána (1905)
Řád železné koruny I. třídy (1917)
Zahraničí
editovat
Řád svatého Alexandra I. třídy (Bulharsko)
komandér Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (Portugalsko)
Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
Řád červené orlice III. třídy (Německo)
komandér Řádu Jindřicha Lva (Brunšvicko)
rytíř Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
Řád bílého orla IV. třídy (Srbsko)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 394 dostupné online
- ↑ MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury, Matice moravská; Brno, 2012; s. 210 ISBN 978-80-7325-272-4
- ↑ Rodina Karla Giskry na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 238 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1901; Gotha, 1901; s. 235 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 248 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 250 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1907; Vídeň, 1906; s. 46 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 263 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1909; s. 279 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1911; s. 279 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 139 dostupné online
- ↑ Rodina Karla Giskry na webu geni.com dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 135, 177 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 302–303 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1915; Vídeň, 1914; s. 260 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Giskry in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1916; Vídeň, 1916; s. 52 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Giskry in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1916; Vídeň, 1915; s. 308 dostupné online
Literatura
editovat- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2023; Praha, 2015, s. 124–126 (heslo Giskra) ISBN 978-80-905324-5-8
Externí odkazy
editovat- Rodina Giskra dostupné online
- Karl Giskra na webu Encyklopedie dějin města Brna dostupné online