Karl Pfusterschmid-Hardtenstein
Karl svobodný pán Pfusterschmid-Hardtenstein (německy Carl Georg Leopold Wilhelm Freiherr Pfusterschmid von Hardtenstein; 16. března 1826 Vídeň – 29. dubna 1904 Salcburk) byl rakousko-uherský diplomat. Vynikl jako odborník na rakousko-německé vztahy, v závěru své kariéry byl dlouholetým rakousko-uherským vyslancem ve Švédsku (1879–1894).[1][2] V roce 1878 získal šlechtický titul svobodného pána.
| Karl svobodný pán Pfusterschmid-Hardtenstein | |
|---|---|
| Rakousko-uherský vyslanec ve Švédsku | |
| Ve funkci: 1879 – 1894 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Nikolaus Zulauf |
| Nástupce | Josef Wodzicki |
| Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku | |
| Ve funkci: 1872 – 1879 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Otto Walterskirchen |
| Nástupce | Nikolaus Zulauf |
| Narození | 16. března 1826 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. dubna 1904 (ve věku 78 let) Salcburk  Rakousko-Uhersko |
| Titul |  svobodný pán (1878) |
| Choť | (1861) Maria von Merck (1840–1921) |
| Rodiče | Mathias Pfusterschmid von Hardtenstein (1795–1864) |
| Děti | Nikolaus (1875–1958) |
| Profese | diplomat |
| Ocenění | Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatByl synem státního úředníka Mathiase Pfusterschmidta (1795–1864).[3]Studoval práva ve Vídni a kariéru začal jako úředník u dvorské komory, v roce 1850 přestoupil do diplomatických služeb. Vystřídal řadu nižších postů převážně v německých zemích a časem se vypracoval v uznávaného odborníka na problematiku rakousko-německých vztahů. Působil v Berlíně, Bernu, Frankfurtu nebo Drážďanech. V letech 1870–1872 byl vyslancem v Bádensku a po sjednocení Německa byl společným vyslancem pro Württembersko, Bádensko a Hesensko (1872–1879). Významné postavení měl jako rakousko-uherský vyslanec ve Stockholmu (1879–1894), kde navázal osobní přátelství se švédským králem Oskarem II.
Tituly a ocenění
editovatOd otcovy nobilitace v roce 1854 užíval šlechtický titul rytíře s predikátem von Hardtenstein. V roce 1878 byl povýšen do stavu svobodných pánů.[4] Jako vyslanec ve Švédsku obdržel v roce 1881 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[5] Během působení v diplomatických službách získal několik vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[6]
Řád železné koruny I. třídy (1890, Rakousko-Uhersko)[7]
Řád železné koruny III. třídy (1867, Rakousko-Uhersko)[8]
velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko)
velkokříž Řádu pruské koruny (Německo)
velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
rytíř Řádu zähringenského lva (Bádensko)
rytíř Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko)
Rodina
editovatV roce 1861 se v Hamburku oženil s baronkou Marií von Merck (1840–1921), dcerou vlivného německého podnikatele a politika Ernsta von Merck (1811–1863).[9] Manželé obývali zámek Flederbachhof u Salcburku. Z manželství se narodily tři děti,[10] nejmladším potomkem byl syn Nikolaus (1875–1958), který vystudoval práva a působil ve státních službách.[11] V další generaci ve 20. století vynikl diplomat Heinrich Pfusterschmid-Hardtenstein (1927–2024), který byl rakouským velvyslancem ve Finsku a Holandsku.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 400 dostupné online
- ↑ Mathias Pfusterschmid na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1880; Gotha, 1880; s. 561–562 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 228 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Pfusterschmida-Hardtensteina in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 200 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 84 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 73 dostupné online
- ↑ Genealogisches Handbuch bürgerlicher Familien; Görlitz, 1910; s. 284–285 dostupné online
- ↑ Rodina Karla Pfusterchmid-Hardtensteina na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 603–604 dostupné online
