Ken Domon
Ken Domon (土門 拳, Domon Ken, 25. října 1909, Sakata – 15. září 1990, Tokio) byl jedním z nejuznávanějších japonských fotografů 20. století. Je nejznámější jako fotoreportér, ačkoli se více věnoval fotografování buddhistických chrámů a soch.
Ken Domon | |
---|---|
Narození | 25. října 1909 Sakata |
Úmrtí | 15. září 1990 (ve věku 80 let) Tokio |
Místo pohřbení | Yahashira Cemetery |
Alma mater | Univerzita Nihon |
Povolání | fotograf, novinář a fotoreportér |
Ocenění | Kikučiho cena (1971) Medaile cti s fialovou stuhou (1974) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatDomon se narodil ve městě Sakata v prefektuře Jamagata a jako mladý muž byl hluboce ovlivněn filozofickými spisy Tetsura Watsujiho.[1] Vystudoval právo na Nihon University, ale byl vyloučen ze školy kvůli účasti v radikální politice.[2] Přešel od malby k portrétní fotografii a v roce 1933 získal místo ve fotoateliéru Kotara Mijaučiho. V roce 1935 nastoupil do fotografické agentury Nippon-Kobo, aby pracoval na časopise Nippon. O čtyři roky později se přešel do Kokusai Bunka Shinkōkai, národní propagandistické organizace; jako Ihei Kimura a mnoho dalších významných japonských fotografů pomohl během válečnému úsilí.
S koncem války se Domon osamostatnil a dokumentoval následky války se zaměřením na společnost a životy obyčejných lidí.[1] Stal se známým jako zastánce realismu ve fotografii, který popsal jako „absolutní snímek, který není absolutně dramatický“. Byl plodným přispěvatelem do fotografických časopisů, oživil nebo začal znovu počátkem padesátých let. S Kimurou, Hirošim Hamajou a dalšími odmítl pózování a další inscenované fotografie; ve svých polemikách ve fotografických časopisech byl Domon nejsilnějším představitelem tohoto pohledu. Slavně definoval svůj cíl jako „přímé spojení mezi fotoaparátem a motivem“.
Mezi nejsilnější Domonovy snímky patří ty, které pořídil v prvním desetiletí nebo po válce, a to zejména těch, kteří přežili atomové bombardování Hirošimy, záběry všedního života a zejména dětí v chudé uhelné komunitě v Čikuhó, Kjúšú) a improvizovaná hra dětí v Koto, Tokio.
V roce 1958 získal Domon od Japonské asociace fotografických kritiků cenu Mainichi Photography Award a cenu Fotograf roku. V roce 1959 mu byla udělena cena Ministerstva školství a cena Japonského novinářského kongresu v roce 1960[2] Domon utrpěl v letech 1960 a 1968 mrtvice které mu nakonec zabránily v držení fotoaparátu a upoutaly ho na invalidní vozík. To ho neodradilo od fotografování a dokumentování tradiční japonské kultury. Energicky cestoval po celé zemi a fotografoval její buddhistické chrámy v podobě impozantní série luxusně vyrobených knih. V roce 1963 začal pracovat na hlavním díle svého života Koji junrei (1963–1975). Pokud jde o jeho fotografie japonské tradiční kultury, Domon napsal: „Jsem zapojen do sociální reality dneška, zároveň se zabývám tradicemi a klasickou kulturou Nary a Kjóta, a tato jsou spojena jejich společnými hledáním bodu, ve kterém vše souvisí s osudem lidí, hněvem, smutkem a radostmi japonského lidu.“[3]
Domonova metoda fotografování těchto chrámů spočívala v tom, že než pořídil první fotografii, zůstal nějaký čas na místě. Poté začal fotografovat nikoli na základě systematického vědeckého přístupu k tématu, ale podle toho, jak se proměňovaly jeho city k subjektu.[4] Domon uvedl první svazek Koji Junrei slovy: „Toto je zamýšleno jako milovaná kniha, kniha, která umožňuje jednotlivým Japoncům znovu potvrdit kulturu, lidi, kteří je formovali.“[5]
V roce 1976 byl Domon zcela zneschopněn třetí mrtvicí a zemřel 15. září 1990 v Tokiu. V roce 1981 založily noviny Mainiči každoroční cenu Kena Domona na oslavu 110. narozenin Mainiči Šimbun; o dva roky později bylo ve městě Sakata otevřeno první muzeum věnované fotografii v Japonsku Muzeum fotografie Kena Domona. U příležitosti, kdy se v roce 1974 stal prvním čestným občanem Sakaty, daroval Domon městu celou svou sbírku děl. To vedlo k rozhodnutí vybudovat na jeho počest muzeum, které má asi 70 000 výtisků Domonových děl. Má také díla vítězů Ceny Kena Domona a ceny Kulturní cena Kena Domona), kterou město uděluje na Domonovu počest. Budovu muzea navrhl známý architekt Jošio Taniguči a v roce 1984 získala stavba 9. cenu Isoja Jošida.
Knihy Kena Domona
editovat- Nihon no chōkoku (日本の彫刻). Tokyo: Bijutsushuppansha, 1952.
- 2. Asuka jidai (飛鳥時代).
- 5. Heian jidai (平安時代).
- Fūbō (風貌). Tokyo: Ars, 1953.
- Murōji (室生寺). Tokyo: Bijutsushuppansha, 1955.
- The Muro-ji, an eighth century Japanese temple: Its art and history. Tokyo: Bijutsu Shuppansha, c. 1954. Text: Roy Andrew Miller.
- With 渡辺勉. Gendai geijutsu kōza (現代芸術講座 写真). 1956.
- Murōji (室生寺). Tokyo: Bijutsushuppansha, 1957.
- Domon Ken sakuhinshū (土門拳作品集). Gendai Nihon shashin zenshū 2. 創元社, 1958.
- Hirošima (ヒロシマ) / Hiroshima. 研光社, 1958.
- Chūsonji (中尊寺). Nihon no Tera 4. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1959.
- Saihōji, Ryūanji (西芳寺・竜安寺). Nihon no tera 10. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1959.
- Chikuhō no kodomotachi: Ken Domon shashinshū (筑豊のこどもたち:土門拳写真集). Patoria Shoten, 1960. 築地書館, 1977.
- Chikuhō no kodomotachi: Ken Domon shashinshū. Zoku: Rumie-chan ha otōsan ga shinda (筑豊のこどもたち:土門拳写真集 続 るみえちゃんはお父さんが死んだ). Patoria Shoten, 1960.
- Hōryūji (法隆寺). Nihon no Tera 6. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1961.
- Murōji (室生寺). Nihon no Tera 13. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1961.
- Kyōto (京都). Nihon no Tera. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1961.
- Nara (奈良). Nihon no Tera. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1961.
- (anglicky) Masterpieces of Japanese sculpture Tokyo: Bijutsuhuppansha; Rutland, Vt.: Tuttle, 1961. Text: J. E. Kidder.
- Kasuga (春日). Nihon no Yashiro 4. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1962.
- Koji junrei (古寺巡礼). 5 vols. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1963–75. International edition (with English texts added to the Japanese): A Pilgrimage to Ancient Temples. Tokyo: Bijutsushuppansha, 1980.
- Tōji: Daishinomitera (東寺: 大師のみてら). Tokyo: Bijutsushuppansha, 1965.
- Shigaraki Ōtsubo (信楽大壷). Tokyo: Chūnichi Shinbun Shuppankyoku, 1965.
- Sōfū; his boundless world of flowers and form. Tokyo: Kodansha International, 1966. Text: Teshigahara Sōfu.
- Nihonjin no genzō (日本人の原像). Tokyo: Heibonsha, 1966.
- Yakushiji (薬師寺). Tokyo: Mainichi Shinbunsha, 1971.
- Bunraku (文楽). Kyoto: Shinshindō, 1972.
- Tōdaiji (東大寺). Tokyo: Heibonsha, 1973.
- (japonsky) Nihon meishōden (日本名匠伝). Kyoto: Shinshindō, 1974. Portraits of the famous, mostly in color.
- Koyō henreki (古窯遍歴). Tokyo: Yarai Shoin, 1974.
- Shinu koto to ikiru koto (死ぬことと生きること). 築地書館, 1974.
- (japonsky) Watakushi no bigaku (私の美学, My aesthetics). Kyoto: Shinshindō, 1975. Domon photographs Japanese arts and architecture (in both black and white and color), and writes commentary on these.
- Nihon no bi (日本の美). Nishinomiya: Itō Hamu Eiyō Shokuhin, 1978.
- Shashin hihyō (写真批評). Daviddosha, 1978.
- Nyoninkōya Murōji (女人高野室生寺). Tokyo: Bijutsushuppansha, 1978.
- (japonsky) Fūkei (風景). Tokyo: Yarai Shoin, 1976. Popular edition, Tokyo: Yarai Shoin, 1978.
- Gendai chōkoku: Chōkoku no Mori Bijutsukan korekushon (現代彫刻: 彫刻の森美術館コレクション) / Sculptures modernes: Collection de The Hakone Open-air Museum. Tokyo: Sankei Shinbunsha, 1979. With some French as well as Japanese text.
- Shashin zuihitsu (写真随筆). Tokyo: Daviddosha, 1979.
- Domon Ken Nihon no Chōkoku(土門拳日本の彫刻). Tokyo: Bijutsushuppansha.
- 1. Asuka, Nara (飛鳥・奈良). 1979.
- 2. Heian zenki (平安前期). 1980.
- 3. Heian kōki, Kamakura (平安後期・鎌倉). 1980.
- Domon Ken: Sono shūi no shōgen (土門拳:その周囲の証言). Tokyo: Asahi Sonorama, 1980.
- Nihon no bien (日本の美艶). Gendai Nihon Shashin Zenshū 7. Tokyo: Shūeisha, 1980.
- Domon Ken Nihon no kotōji: Tanba, Imari, Karatsu, Eshino, Oribe, Tokoname, Atsumi, Shigaraki, Kutani, Bizen (土門拳日本の古陶磁:丹波・伊万里・唐津・絵志野・織部・常滑・渥美・信楽・九谷・備前). Tokyo: Bijutsushuppansha, 1981.
- (japonsky) Domon Ken (土門拳). Shōwa Shashin Zenshigoto 5. Tokyo: Asahi Shuppansha, 1982. A survey of Domon's work.
- Domon Ken zenshū (土門拳全集). Tokyo: Shōgakukan.
- 1. Koji junrei 1 Yamato-hen jō (古寺巡礼 1 大和篇 上). 1983. ISBN 4-09-559001-7.
- 2. Koji junrei 2 Yamato-hen ge (古寺巡礼 2 大和篇 下). 1984. ISBN 4-09-559002-5.
- 3. Koji junrei 3 Kyōto-hen (京都篇). ISBN 4-09-559003-3.
- 4. Koji junrei 4 Zenkoku-hen (古寺巡礼 4 全国篇). 1984. ISBN 4-09-559004-1.
- 5. Nyonin Kōya Muroji (女人高野室生寺). 1984. ISBN 4-09-559005-X.
- 6. Bunraku (文楽). 1985. ISBN 4-09-559006-8.
- 7. Dentō no katachi (伝統のかたち). 1984. ISBN 4-09-559007-6.
- 8. Nihon no fūkei (日本の風景). 1984. ISBN 4-09-559008-4.
- 9. Fūbō (風貌). 1984. ISBN 4-09-559009-2.
- 10. Hirošima (ヒロシマ). 1985. ISBN 4-09-559010-6.
- 11. Chikuhō no kodomotachi (筑豊のこどもたち). 1985. ISBN 4-09-559011-4.
- 12. Kessakusen jō (傑作選 上). 1985. ISBN 4-09-559012-2.
- 13. Kessakusen ge (傑作選 下). 1985. ISBN 4-09-559013-0.
- Domon Ken no koji junrei (土門拳の古寺巡礼). Tokyo: Shōgakukan, 1989–90.
- 1. Yamato 1 (大和1). 1989. ISBN 4-09-559101-3.
- 2. Yamato 2 (大和2). 1990. ISBN 4-09-559102-1.
- 3. Kyōto 1. (京都1). 1989. ISBN 4-09-559103-X.
- 4. Kyōto 2. (京都2). 1990. ISBN 4-09-559104-8.
- 5. Murōji (室生寺). 1990. ISBN 4-09-559105-6.
- Bessatsu 1. Higashi Nihon (東日本). 1990. ISBN 4-09-559106-4.
- Bessatsu 2. Nishi Nihon (西日本). 1990. ISBN 4-09-559107-2.
- Domon Ken Nihon no butsuzō (土門拳日本の仏像). Tokyo: Shōgakukan, 1992. ISBN 4-09-699421-9.
- Murōji (室生寺). Nihon Meikenchiku Shashinsenshū 1. Tokyo: Shinchōsha, 1992. ISBN 4-10-602620-1.
- Domon Ken no Shōwa (土門拳の昭和). Tokyo: Shōgakukan, 1995.
- 1. Fūbō (風貌). ISBN 4-09-559201-X.
- 2. Kodomotachi (こどもたち). ISBN 4-09-559202-8.
- 3. Nihon no fūkei (日本の風景). ISBN 4-09-559203-6.
- 4. Dokyumento Nihon 1935–1967 (ドキュメント日本 1935–1967). ISBN 4-09-559204-4.
- 5. Nihon no butsuzō (日本の仏像). ISBN 4-09-559205-2.
- Koji junrei (古寺巡礼). Tokyo: Mainichi Shinbunsha, 1995.
- Domon Ken Koji Junrei (土門拳古寺巡礼). Tokyo: Bijutsu Shuppansha, 1996. ISBN 4-568-12056-X.
- Shashin to jinsei: Domon Ken esseishū (写真と人生:土門拳エッセイ集). Dōjidai Raiburarī. Tokyo: Iwanami, 1997.
- (japonsky) Domon Ken (土門拳). Nihon no Shashinka. Tokyo: Iwanami, 1998. ISBN 4-00-008356-2.
- Koji junrei (古寺巡礼). Tokyo: Shōgakukan, 1998. ISBN 4-09-681151-3.
- 風貌 愛蔵版 Tokyo: Shōgakukan, 1999. ISBN 4-09-681152-1.
- Domon Ken kottō no bigaku (土門拳骨董の美学). Korona Bukkusu 69. Tokyo: Heibonsha, 1999. ISBN 4-582-63366-8.
- Domon Ken no tsutaetakatta Nihon (土門拳の伝えたかった日本) Tokyo: Mainichi Shuppansha, 2000. ISBN 4-620-60559-X.
- Domon Ken Nihon no chōkoku (土門拳日本の彫刻 Tokyo: Mainichi Shinbunsha, c2000. Výstavní katalog.
- Kengan (拳眼). Tokyo: Sekai Bunkasha, 2001. ISBN 4-418-01521-3.
- Kenshin (拳心). Tokyo: Sekai Bunkasha, 2001. ISBN 4-418-01522-1.
- Kenkon (拳魂). Tokyo: Sekai Bunkasha, 2002. ISBN 4-418-02509-X.
- 逆白波のひと・土門拳の生涯 / 佐高信∥ Āto Serekushon. Tokyo: Shōgakukan, 2003.
- Domon Ken tsuyoku utsukushii mono: Nihon bitanbō (土門拳強く美しいもの:日本美探訪) Shōgakukan Bunko. Tokyo: Shōgakukan, 2003. ISBN 4-09-411426-2.
Knihy s díly Domona
editovat- Association to Establish the Japan Peace Museum, ed. Ginza to sensō (銀座と戦争) / Ginza and the War. Tokyo: Atelier for Peace, 1986. ISBN 4-938365-04-9. Domon je jedním z deseti fotografů — další jsou: Šigeo Hajaši, Tadahiko Hajaši, Kójó Išikawa, Kójó Kagejama, Šunkiči Kikuči, Ihei Kimura, Kódži Morooka, Minoru Óki a Maki Sekiguči — autoři poskytují 340 fotografií v bohatě ilustrované fotografické historii města Ginza od roku 1937 do roku 1947. Titulky a text japonsky a anglicky.
- (Joint work) Bunshi no shōzō hyakujūnin (文士の肖像一一〇人, Portraits of 110 literati). Tokyo: Asahi Shinbunsha, 1990. ISBN 4-02-258466-1. Domon is one of five photographers — the others are Šótaró Akijama, Hiroši Hamaja, Ihei Kimura a Tadahiko Hajaši.
- Kaku: Hangenki (核:半減期) / The Half Life of Awareness: Photographs of Hiroshima and Nagasaki. Tokyo: Tokijské muzeum fotografie, 1995. Výstavní katalog; titulky a text japonsky a anglicky. Obsahuje 12 stran fotografií, které pořídil Domon r. 1957 a 1967 v Hirošimě (další autoři: Tošio Fukada, Kikudžiró Fukušima, Šigeo Hajaši, Kendži Išiguro, Šunkiči Kikuči, Micugi Kišida, Eiiči Macumoto, Jošito Macušige, Šómei Tómacu, Hiromi Cučida a Jósuke Jamahata). Text a titulky japonsky a anglicky.
- (japonsky) Mišima Jasuši (三島靖). Kimura Ihee to Domon Ken: Šašin to sono šógai (木村伊兵衛と土門拳:写真とその生涯, Ihei Kimura and Ken Domon: Photography and biography). Tokyo: Heibonsha, 1995. ISBN 4-582-23107-1. Reprint. Heibonsha Library. Tokyo: Heibonsha, 2004. ISBN 4-582-76488-6.
- Dokyumentarī no jidai: Jónosuke Natori, Kimura Ihee, Domon Ken, Miki Jun no shashin kara (ドキュメンタリーの時代:名取洋之助・木村伊兵衛・土門 拳・三木淳の写真から) / The Documentary Age: Photographs by Jónosuke Natori, Kimura Ihei, Domon Ken, a Džun Miki. Tokio: Tokijské muzeum fotografie, 2001. Výstavní katalog. Titulky japonsky a anglicky, další text pouze japonsky.
- Hiraki, Osamu a Keiiči Takeuči. Japan, a Self-Portrait: Photographs 1945–1964. Paris: Flammarion, 2004. ISBN 2-08-030463-1. Domon je jedním jedenácti fotografů, kteří se podíleli na této velké knize (další autoři: Hiroši Hamaja, Tadahiko Hajaši, Eikó Hosoe, Jasuhiro Išimoto, Kikuji Kawada, Ihei Kimura, Šigeiči Nagano, Ikkó Narahara, Takejoši Tanuma a Šómei Tómacu).
- Kindai šašin no umi no oja: Kimura Ihee to Domon Ken (近代写真の生みの親:木村伊兵衛と土門拳) / Kimura Ihei a Domon Ken. Tokio: Asahi Šinbunša a Mainiči Šinbunša, 2004. Výstavní katalog.
- (japonsky) Sengo šašin / Saisei to tenkai (戦後写真・再生と展開) / Twelve Photographers in Japan, 1945–55. Yamaguči: Jamaguči Prefectural Museum of Art, 1990. Despite the alternative title in anglicky, almost exclusively in japonsky (although each of the twelve has a potted chronology in anglicky). Výstavní katalog v režii Jamaguči Prefectural Museum of Art. Twenty of Domon's photographs of children in Tokyo appear, s. 18–28.
- Szarkowski, John a Šódži Jamagiši. New Japanese Photography. New York: Museum of Modern Art, 1974. ISBN 0-87070-503-2 (pevná vazba), ISBN 0-87070-503-2 (měkká vazba).
Knihy o Domonovi
editovat- Satake Makoto (佐 高 信). Sakashiranami no hito: Domon Ken no shōgai (逆 白 波 の ひ と ・ 土 門 拳 の 生涯). Tokio: Shōgakukan, 2003.ISBN 4-09-607015-7
Galerie
editovat-
Ebizō Ichikawa IX, 1951
-
Juichimen Kannon Muroji
-
Domov Kena Domona, 2. patro, 1950
-
Děti Ogouchimury, asi 1935
-
Samantabhadra Fugen Bosatsu Okura
-
Seki Akiko, 1956
-
Teiji Takagi
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ken Domon na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Watanabe (1998), s. 4.
- ↑ a b [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0-87070-502-4. Szarkowski, John; Yamagishi, Shoji, eds. (1974). New Japanese Photography. New York: Museum of Modern Art..
- ↑ Domon, Ken. Demo shuzai to koji junrei [Demonstration shooting and pilgrimage to ancient temples], Asahi Shimbun, 11. 3. 1968. quoted in Watanabe (1998), s. 4.
- ↑ Watanabe (1998), s. 4-5.
- ↑ Watanabe (1998), s. 5.
Literatura
editovat- Watanabe, Jošio; Domon, Ken; Išimoto, Jasuhiro (1998). "The Severe, Steady Gaze, Domon Ken's Koji Junrei". The Beauty of Japan Photographed. Tokyo: The Japan Foundation. s. 4–5.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ken Domon na Wikimedia Commons