Kolková známka neboli kolek je cenina, která osvědčuje zaplacení správního nebo soudního poplatku, případně daně, stanoví-li tak výslovně zvláštní předpis. Používají se podobně jako poštovní známky, tj. napřed je uživatel zakoupí v pokladně nebo prodejně, poté známku či více známek do požadované hodnoty nalepí na příslušnou listitnu tak, aby se vzájemně nepřekrývaly, a správce poplatku vždy opatří kolkovou známku otiskem úředního razítka neodstranitelnou razítkovací barvou, a to tak, aby část otisku byla na obou dílech kolkové známky a část na listině, na které je kolková známka nalepena.

Kolková známka z roku 1938

Historie

editovat

Důvody zavedení kolků byly bezpečnostní, praktické a protikorupční, kolky omezily počet pracovišť a úředníků, kteří přicházeli do kontaktů s peněžní hotovostí.

Za problémy spojené s užíváním kolků české ministerstvo považovalo například případy, kdy někteří prodejci prodávali kolky dráž, než je jejich nominální hodnota, nebo že někteří podvodníci se pokoušeli vracet k odkupu nebo znovu použít kolky, které vykazovaly známky použití.[1]

Kolkové známky byly zavedeny na území Rakouského císařství v roce 1854.[zdroj?]

V Rakousku byly v roce 2002 zrušeny. Před rokem 2024 kolkové známky zrušily například Belgie, Finsko, Švédsko, Francie, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko (2002), Slovensko (2015), Slovinsko, Rumunsko. Kolkové známky nikdy nepoužívalo například Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Španělsko.[1]

V České republice byly oficiálně zrušeny k 1. lednu 2024, v rámci přechodného ustanovení zákona je však lze používat až do konce roku 2024. Jejich zrušení bylo součástí konsolidačního balíčku, tiskové oddělení ministerstva financí v souvislosti s tím uvedlo, že v období 2014–2021 činily kumulované náklady v souvislosti s kolky téměř půl miliardy Kč. Zrušení bylo zdůvodněno také tím, že v souvislosti s nárůstem elektronických a bezhotovostních plateb se potřeba kolků snížila. Nepoužité kolkové známky bylo možné odprodat na vybraných pobočkách České pošty s tím, že žadatel musí o odkup písemně požádat a v žádosti uvést své osobní údaje včetně adresy a rozpis kolkových zámek podle jejich hodnot a vlastnoruční podpis. Pět procent nominální hodnoty známek přitom je odečítáno jako poplatek za odkup.[1]

Typy kolků

editovat

Běžný typ kolků používala veřejnost k hrazení správních a soudních poplatků.

Speciální typy kolků se používají

České kolkové známky

editovat
 
Vzory kolkových známek používaných v ČR, v nominálních hodnotách 1, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1 000 Kč

České republice byly kolkové známky vydávány ministerstvem financí ČR v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1 000 Kč. Kolkové známky jsou po celé ploše opatřeny hlubotiskem ornamentální linie se stylizovanými lipovými listy. Kolkové známky jsou dvoudílné; oba díly dělí perforace. Na horním dílu kolkové známky je vyobrazený velký státní znak České republiky, číslo označující hodnotu kolkové známky, označení peněžní jednotky „Kč“, nápis „Česká republika“ a nápis „Kolková známka“. Na dolním dílu kolkové známky je pak číslo označující hodnotu kolkové známky, označení peněžní jednotky „Kč“ a nápis „Kolková známka“. Kolkové známky všech hodnot jsou zabezpečeny proti padělání několika ochrannými prvky.[2][3]

Správní a soudní poplatky bylo možné platit kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšoval 5 000 Kč. Kolkovými známkami nebylo možné platit poplatky, které plynou do rozpočtu obcí. Blíže použití kolkových známek specifikovala vyhláška ministerstva financí.[3]

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. a b c Martina Riemlová: Kolky odcházejí do historie, jako platidlo končí. Využít je lze do konce roku, iDnes.cz, 14. 2. 2024
  2. Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád. In: Sbírka zákonů. 2009. Dostupné online. § 163. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. a b Vyhláška Ministerstva financí č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách. In: Sbírka zákonů. 2010. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1