Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město)

kostel v Praze-Novém Městě

Kostel svatého Vojtěcha na Novém MěstěPraze je římskokatolický farní kostel. Stojí ve Vojtěšské ulici na Novém Městě, nedaleka od Národního divadla jihovýchodním směrem. Původně gotický, barokně přestavěný kostel, je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Vojtěcha v Praze 1-Novém Městě
Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě, pohled od severu
Kostel svatého Vojtěcha na Novém Městě, pohled od severu
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťNové Město
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
Provinciečeská
Diecézearcidiecéze pražská
VikariátI. pražský
FarnostŘímskokatolická farnost u kostela sv. Vojtěcha Praha-Nové Město
Statusfarní kostel
Užívánípravidelně
Zasvěcenísvatý Vojtěch
Datum posvěcení1351
Architektonický popis
Stavební slohgotika, barokní přístavba
Další informace
AdresaVojtěšská 214/10 110 00  Praha 1 – Nové Město
UliceVojtěšská a Pštrossova
Kód památky39818/1-1044 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Gotický závěr kostela

Kostel vznikl snad ještě ve 13. století, při založení osady Zderazské předměstí či V Jirchářích. Původní stavba patrně tvoří dnešní boční loď. Po založení Nového Města byl kostel rozšířen o hlavní loď, k roku 1367 se připomíná fara a 1413 škola.

V letech 1671-1693 byl barokně přestavěn, přistavěna kaple sv. Kříže a sakristie, změněna okna a fasády. V letech 1874-1876 byl opraven, presbytář regotizován a pořízeny nové varhany. K regotizaci lodi už nedošlo.[2]

Jádrem stavby je hlavní loď z poloviny 14. století, k níž se postupně přistavovaly různé kaple a přístavky, takže celek působí velmi nepravidelně. Hlavní loď s jednoduchou sedlovou střechou se sanktusníkem a s barokním štítem na západě má pětiboký gotický závěr s opěráky, tři pole křížové klenby a barokní předsíň. K severní stěně přiléhá užší boční loď, snad původní kostelík, se třemi poli křížové klenby a rovným závěrem. S hlavní lodí je spojen barokními arkádami s vrchní emporou. K severní straně boční lodi jsou přistavěny dvě barokní kaple, nižší z nich s lucernou na střeše. K jižní stěně hlavní lodi přiléhá sakristie a farní budova. Hlavní průčelí je poměrně prosté s velkým oknem v ose lodi a plasticky zdobeným hlavním vchodem se sochou sv. Vojtěcha z konce 17. století. Vpravo od hlavního vchodu je edikula se sochou sv. Jana Nepomuckého (kolem 1740). Ve zdi mezi farou a školou jsou dva náhrobní kameny z let 1599 a 1640.

Interiér

editovat
 
Kostel sv. Vojtěcha, interiér hlavní lodi
 
Socha svatého Vojtěcha nad portálem kostela

Zařízení je většinou novogotické, kazatelna a dva boční oltáře jsou z doby kolem 1740. Návrhy na okenní malby dodal František Sequens.[3] V čele boční lodi na novogotickém oltáři je polychromovaná pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie Zderazské z konce 15. století. Byla sem přenesena ze zbořeného kostela sv. Petra a Pavla u kláštera křižovníků Božího hrobu na Zderaze. Hlavní oltář je z roku 1875, architektonické řešení navrhl J. Patzold, obraz sv. Vojtěcha (patrona jirchářů) namaloval Petr Maixner, sochy dodal Eduard Veselý. Původní oltář z červenošedého mramoru byl přenesen do nově zřízené ústavní kaple v Ernestinu.[4] Cínová křtitelnice s pozdějším víkem má český nápis s datem 1493. Pod kruchtou jsou zbytky gotických fresek.[2] Na klenbě hlavní lodi jsou malby z první poloviny 16. století (Madona, Beránek, Apoštolové, Čeští patroni).

Zvonice

editovat

Za kostelem se nachází samostatně stojící zděná hranolová zvonice v s barokní makovicí. Zvonice byla založena spolu s kostelem a hřbitovem a během staletí prošla výraznými změnami. Přízemí zvonice sloužilo jako márnice. Ve stěně směrem ke kostelu je patrný zazděný vstup do schodiště, které probíhalo v síle přes metr tlusté zdi a do doby Josefa II. se tudy chodilo na zvonici; dnešní schodiště neexistovalo, ani průraz skrze klenbu. Od počátku do 16. století měla zvonice jen přízemní část s dřevěným zvonovým patrem se třemi zvony. Umíráček je patrně starší dílo, které bylo roku 1611 přelito a je zde dodnes.

Od počátku 17. století měla zvonice již vysokou kamennou část se dvěma okny ze stran a po jednom okně zepředu a zezadu, dřevěná konstrukce původní zvonice je dodnes vestavěná uvnitř a střecha byla dlátková bez lucerny. Z barokní doby má zvonice lucernu, okna jsou ve spodní části zazděná, takže jsou nižší, a mají žaluzie. Bylo zrušeno vnitřní schodiště v síle stěny a zazděno. Když byl hřbitov za vlády Josefa II. zrušen, zanikla i funkce márnice, v přízemí byla probourána klenba do 1. patra a postaveno dřevěné schodiště. Dodnes je zvonice funkční a zvoní se tu stále na bohoslužby vždy v neděli od 9:30 a ve všední dny v 18:30, a také v neděli v poledne.

 
Odděleně stojící zvonice kostela
  1. Vojtěch, průměr 122,5 cm, hmotnost cca 1 500 kg, ladění fis´-1. Ulit roku 1540 mistrem Ondřejem na Novém Městě pražském.
  2. Ludmila, průměr 112,2 cm, hmotnost cca 1 150 kg, ladění gis´±1. Ulit roku 1545 Stanislavem Klatovským.
  3. Kulhavý, průměr 49,7 cm, hmotnost cca 73 kg, ladění gis´´+3. Je to zvon přelitý roku 1611 Baltasarem Hoffmanem v Praze na Slovanech (u Emauzského kláštera).
  4. Bezejmenný zvonek, zřejmě sv. Anna nebo Josef a Maria, o průměru cca 35 cm je prasklý a pochází ze zrušené kapličky na Jihlavsku.
  5. Bezejmenný zvonek z roku 1921, průměr 30 cm, není v současné době zavěšen a připravuje se k vyzvednutí do lucerny věže k druhému zvonku, Kulhavému.
  6. Zvon, odlitý roku 1554 Brikcím z Cimperka a pak přelitý roku 1871 Annou Bellmannovou, dnes neexistuje. Byl zavěšen v krajním poli u zvonu Vojtěch a v první světové válce zrekvírován.

Zajímavosti

editovat
 
Pamětní deska Antonínu Dvořákovi

V letech 18741877 byl zdejším varhaníkem Antonín Dvořák (1841–1904). Na fasádě nalevo od vchodu je umístěna pamětní deska s textem: V tomto kostele působil v letech 1874–77 hudební skladatel Antonín Dvořák jako varhaník, v pozadí textu je notová osnova a houslový klíč.

V kostele působil také biskup Kajetán Matoušek v letech 1949–1994.

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-12]. Identifikátor záznamu 151854 : Kostel sv. Vojtěcha. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str.
  3. Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2 (N-Ž), Academia Praha 1995, s. 731.
  4. Bohemia. Praha: Gottlieb Haase Söhne, 20.4.1876, 49(109). s. 5.

Literatura

editovat
  • R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad . Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES
architektur 1