Kráľova hoľa
Kráľova hoľa (česky Králova hola[1], německy Königsberg, tedy Králův vrch) je nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater, tedy Kráľovohoľských Tater. Patří k nejnavštěvovanějším vrchům Nízkých Tater. Kráľova hoľa poskytuje jedinečný výhled na Spiš, Vysoké Tatry, Liptov, ale také na Horehroní. Je to vrch, opěvovaný básníky a opředený pověstmi. Zpívá se o ní také ve slovenské lidové písni Na Kráľovej holi. Je zde přírodní rezervace s názvem „Pralesy Slovenska - Kráľova hoľa“ (187 ha).[2]
| Kráľova hoľa | |
|---|---|
 Kráľova hoľa | |
| Vrchol | 1946 m n. m. |
| Prominence | 756 m ↓ sedlo Priehyba |
| Izolace | 29 km → Tupá, Vysoké Tatry |
| Seznamy | Nejprominentnější hory SK #8 Štíty Nízkých Tater #7 |
| Poznámka | Významná národní hora |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Pohoří | Nízké Tatry |
| Souřadnice | 48°52′59″ s. š., 20°8′21″ v. d. |
  Kráľova hoľa | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pod horou pramení řeky Černý Váh, Hnilec, Hornád a Hron. Na vrcholu se od roku 1960 nachází televizní vysílač Kráľova hoľa.
Z obce Šumiac vede na vrchol asfaltová silnice (uzavřena pro motorizovanou veřejnost), spolu se značenou cyklostezkou. Na vrcholu se nachází meteorologická stanice a sídlo horské služby. Vrchol je východiskem pro hřebenovou pěší turistiku východním směrem, s možností noclehu v útulně Andrejcová. Ta slouží k jednorázovému ubytování turistů. Je celoročně otevřená a není pravidelně udržována. Kráľova hoľa je taktéž přístupná dvěma stezkami z Telgártu, dále ze Smrečinského sedla nad obcí Vikartovce a z Liptovské Tepličky.
Geologie
editovatZ geologického hlediska je vrchol Kráľovy hole tvořen fylonity svorů až pararul a pararuly. Západní svahy jsou budovány ortorulemi, východní svahy granodiority.[3]
Turistika
editovatNa Kraľovu hoľu vede celá řada značených turistických cest:
- Po
značce z obce Liptovská Teplička - Po
značce z obce Spišské Bystré přes Smrečínske sedlo (1442 m n. m.) - Po značce z obce Šumiac
- Po značce z obce Telgárt přes vrch Králova skála (1690,3 m n. m.)
- Po
značce z obce Telgárt - Po značce ze západu po hlavním hřebenu ze Strední hole (1875,9 m n. m.)
- Cestou z obce Šumiac
Původ jména
editovatJméno je údajně odvozeno od uherského krále Matyáše Korvína, který zde měl v 15. století svůj lovecký revír.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľova hoľa na slovenské Wikipedii.
- ↑ ÚŘAD, Zeměměřický. Jména světa. Index českých exonym. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠOPSR - Prehľad chránených území. www.sopsr.sk [online]. [cit. 2024-07-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Biely, A. (editor), P. Beňuška, V. Bezár, A. Bujnovský, R. Halouzka, J. Ivanička, M. Kohút, A. Klinec, E. Lukáčik, J. Maglay, O. Miko, M. Pulec, M. Putiš a J. Vozár, 1992: Geologická mapa Nízkych Tatier. GÚDŠ, Bratislava
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kráľova hoľa na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Králova hola v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kráľova hoľa na nizketatry.sk (česky)
