Wikipedie

Kurdějov

obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji

Kurdějov (německy Gurdau[4]) je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 451[1] obyvatel.

Kurdějov
pohled od severozápadu
pohled od severozápadu
Znak obce KurdějovVlajka obce Kurdějov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHustopeče
Obec s rozšířenou působnostíHustopeče
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°57′28″ s. š., 16°45′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel451 (2024)[1]
Rozloha9,26 km²[2]
Katastrální územíKurdějov
Nadmořská výška236 m n. m.
PSČ693 01
Počet domů173 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKurdějov 1
693 01 Hustopeče
starosta@obec-kurdejov.cz
StarostaJaroslav Matýšek
Oficiální web: www.obec-kurdejov.cz
Kurdějov
Kurdějov
Další údaje
Kód obce555282
Kód části obce77593
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kurděj (totožného s obecným kurděj - "kurděje") a znamenalo "Kurdějův majetek". Německé jméno vzniklo z českého. Podoba jména v písemných pramenech: Curdieiow (1286), Curdyeow (1289), Gurde (1365), Kurdyegow (1412), v Kurdějově (1459), Gurdějově (1515), Kurdiegow (1595, 1609), Kurda (1633), Gurdaw (1673), Kurdau (1718), Gurdau (1720), Kurdau (1751), Gurdau a Kurděgow (1846), Gurdau a Kurdějov (1872).[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286 (in villa Curdieiow).[6][7] Ve 40. letech 20. století byli nuceně vysídlení obyvatelé německé národnosti (95 % roku 1930).[8]

V roce 2023 získala obec pozornost světových médií,[9][10] když farář místní římskokatolické farnosti, exorcista Jaromír Smejkal, v noci z 15. na 16. října 2023 a pak znovu o následující noci dětem dvakrát úmyslně potajmu rozkopáním zničil vyřezávané dýně, kterými ozdobily tamní park v blízkosti kostela.[11]

V roce 2024 hostil Kurdějov mezinárodní konferenci v oboru molekulární a atomové spektroskopie, organizovanou Spektroskopickou společností Jana Marka Marci.[12] Této konference se účastnilo množství světových odborníků, mezi nimi například prof. Volker Deckert, prof. Bernhard Lendl, prof. Ewa Bulska, prof. Martin Hof, a další.[13]

Obyvatelstvo

editovat

Podle sčítání 1930 zde žilo v 217 domech 965 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 917 k německé. Žilo zde 958 římských katolíků, 1 evangelík a 6 příslušníků Církve československé husitské.[14]

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[15][16][17]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[18][19]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 978 1 060 1 010 993 945 916 965 524 412 370 347 298 347 381 435
Počet domů 218 218 228 227 210 212 217 133 106 99 96 103 136 156 173

Obecní správa a politika

editovat

Mezi lety 1869–1976 Kurdějov byl obcí v okrese Hustopeče (1869–1950) a později v okrese Břeclav. Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 patřil jako část města k Hustopečím a od 1. ledna 1998 je opět samostatnou obcí.[20]

Politika

editovat

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaroslav Matýšek (Sdružení Kurdějovských občanů). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Svoji funkci obhájil i po obecních volbách v roce 2018.[21]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[22]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kurdějově.
  • farní kostel svatého Jana Křtitele – pozdně gotický jednolodní chrám obklopuje samostatně stojící zvonice, kaple Všech svatých a kostnice, propojené obrannou hradební zdí. Areál dotváří budova fary zapojená do jižní hradby. Tyto stavby tvoří jeden z největších a nejzachovalejších komplexů opevněného kostela v Česku. Areál se nachází v centru obce a je její výraznou dominantou.
  • kaplička na severním okraji obce
  • barokní sochy svatého Antonína Paduánského s Ježíškem, svatého Jana Nepomuckého a barokní kříž. Tyto kamenné plastiky stojí před farou a areálem opevněného kostela.
  • barokní socha svatého Marka, na východním okraji obce
  • dvojice zděných božích muk kolem příjezdu od Hustopeč

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 267. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 478. 
  6. ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 241, s. 215 [online]. [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 478. 
  8. ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 460.
  9. ↑ Czech village priest sorry for smashing pumpkins. BBC News. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. (anglicky) 
  10. ↑ THROWER, Antony. Kids in tears as priest smashes their Halloween pumpkins over 'satanism' fears. The Mirror [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ HRABAL, Michal. Jednal jsem podle víry a povinností, hájí farář z Kurdějova ničení dýní od dětí. Břeclavský deník. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. 
  12. ↑ Main | cssc2024new.spektroskopie.cz. cssc2024.spektroskopie.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ Scientific programme | cssc2024new.spektroskopie.cz. cssc2024.spektroskopie.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50. 
  15. ↑ Kurdějov - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kurdějov, s. 489.  Archivováno 24. 3. 2016 na Wayback Machine.
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 283. 
  21. ↑ IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ Udělené symboly – Kurdějov [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kurdějov&oldid=24257741“
  NODES
Idea 1
idea 1
mac 5
os 70
text 1
web 1