La Louvière
La Louvière (valonsky El Louvire) je frankofonní město v Belgii. Nachází se v arrondissementu Soignies ve valonské provincii Henegavsko. Je neoficiálním hlavním městem bývalé uhelné oblasti Centre, která leží mezi oblastmi Borinage na západě a Pays Noir na východě. Žije zde přibližně 81 tisíc[1] obyvatel.
La Louvière | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°28′40″ s. š., 4°11′17″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | Belgie |
Jazyk. společenství | Francouzské |
Region | Valonsko |
Provincie | Henegavsko |
Arrondissement | Soignies |
La Louvière | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 64,2 km² |
Počet obyvatel | 80 986 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 1 260,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Jacques Gobert (od 2006) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 069 |
PSČ | 7100 - 7110 |
Počet zastupitelů | 41 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatLegenda o vlčici kojící dítě u La Louvière připomíná mytické zrození Říma. Skutečné počátky města však sahají do 12. století. V té době byla tato zalesněná oblast pravděpodobně domovem vlků a nesla název Menaulu, odvozený od starofrancouzského slova pro vlčí doupě. Území bylo součástí větší osady Saint-Vaast, která zahrnovala několik panství a patřila klášteru Aulne.
Do roku 1284 byl název oblasti přeložen do latiny a následným překladem zpět do francouzštiny dosáhl dnešní podoby La Louvière. Páni ze Saint-Vaast podporovali průzkum této oblasti bohaté na ložiska uhlí a roku 1390 se začalo s těžbou. Opatství Aulne však odmítalo poskytnout potřebnou infrastrukturu, a proto výraznější rozvoj těžby uhlí v této oblasti začal až v 18. století.
V 19. století byly vybudovány silnice, kanály a železnice, díky kterým bylo možné vyvážet uhlí. Vzhledem k dostatku této energetické suroviny se investovalo také do průmyslu. La Louvière rychle předčila Saint-Vaast, ke kterému vždy patřila, a to jak v počtu obyvatel, tak po ekonomické stránce. Za 50 let se stala jedním z nejvýznamnějších měst ve Valonsku a roku 1869 byla uznána jako samostatné město. Dnes je La Louvière po Charleroi, Lutychu, Namuru a Monsu pátým největším valonským městem.
Zajímavosti
editovat- Na území obce se nacházejí tři ze čtyř hydraulických lodních výtahů na Canal du Centre, který spojuje povodí Mázy a Šeldy. Tyto výtahy pocházejí z přelomu 19. a 20. století a od roku 1998 figurují na Seznamu světového dědictví UNESCO.
- Komplex obytných domů vybudovaných v první polovině 19. století pro dělníky z Bois-du-Luc byl zrekonstruován a jeden z těchto domů je přístupný veřejnosti, stejně jako několik muzeí, zabývajících se historií těžby uhlí v oblasti Centre.
- V La Louvière se nachází množství kaplí a kostelů z 13.-16. století.
- V La Louvière je vystavena jedna z nejlepších sbírek děl Idela Iancheleviciho.
Vývoj počtu obyvatel
editovatBývalé obce
editovatRoku 1977 byly v rámci politiky slučování obcí k La Louvière připojeny bývalé obce Boussoit, Haine-Saint-Paul, Haine-Saint-Pierre, Houdeng-Aimeries, Houdeng-Gœgnies, Maurage, Saint-Vaast, Strépy-Bracquegnies a Trivières. Dále k La Louvière patří vesnice Besonrieux, která byla dříve součástí bývalé obce Familleureux, jež dnes patří k obci Semeffe.
# | Název | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (21. 02. 1996) |
---|---|---|---|
I | La Louvière | 8,68 | 20 526 |
II | Saint-Vaast | 4,50 | 6 600 |
III | Trivières | 7,31 | 3 704 |
IV | Houdeng-Aimeries | 7,92 | 7 675 |
V | Houdeng-Goegnies | 8,88 | 8 499 |
VI | Strépy-Bracquegnies | 7,70 | 8 231 |
VII | Maurage | 6,09 | 4 521 |
VIII | Boussoit | 1,75 | 1 228 |
IX | Haine-Saint-Pierre | 5,00 | 7 437 |
X | Haine-Saint-Paul | 3,53 | 6 987 |
XI | Besonrieux | 3,01 | 1 708 |
Partnerská města
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku La Louvière na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu La Louvière na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky La Louvière
- (francouzsky) Stránky o oblasti Centre