Lachmovci
Lachmovci (arabsky اللخميون) neboli Banú Lachm byl před-islámský arabský kmen, který posléze založil království ve východní Arábii včetně jižní oblasti dnešního Iráku zahrnující oblast západního břehu Perského zálivu, které však náleželo de iure Sásánovské Persii.[1] Lachmovci byli střídavě spojenci a vazaly Sásánovské říše a účastnili se na její straně římsko-perské války proti Východořímské, resp. Byzantské říši a jejím arabským spojencům Ghássánovcům, s nimiž měli hraniční spory. To byla také jedna z příčin nebo spíš záminek k vedení války mezi oběma stranami. Lachmovci se proto jako spojenci a vazalové těšili sásánovské podpory, ale i jako středisko asyrské církve Východu, aby římská církev měla konkurenci. Nicméně v roce 602 perský velkokrál Husrav II. podezíral lachmovského krále al-Nu'mana III. íbn al-Mundhira ze zrady, proto jej zavraždil a Lachmovské království nechal anektovat Sásánovskou říší. Na uvolněné místo krále byli nastupujícím Hormizdem IV. (vládl 579–590) dosazeni dva místodržící, jeden arabský do města al-Hírá a druhý perský, ale nové poměry v bývalém království nakonec trvaly jen omezenou řadu let, když byla celá oblast roku 633 kompletně dobyta muslimskými Araby. O několik desetiletí později pak zanikla celá Novoperská říše.
Lachmovci المناذرة
| ||||||
Geografie
| ||||||
Obyvatelstvo | ||||||
Státní útvar | ||||||
Vznik
|
kolem roku 300
| |||||
Zánik
|
602 – anexe Sásánovskou říší
| |||||
Státní útvary a území | ||||||
|
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Lakhmids na anglické Wikipedii.
- ↑ Esat Ayyıldız, “Lahmîlerin Arap Edebiyatına Etkisi”, 2nd International Archeology, Art, History and Cultural Heritage Congress, ed. Kenan Beşaltı (Şanlıurfa: Iksad Yayınevi, 2022), 38-44.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lachmovci na Wikimedia Commons