Kokylovité
Kokylovité (Lardizabalaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu pryskyřníkotvaré (Ranunculales). Jsou to převážně liány, výjimečně keře se složenými listy a neobvyklými květy. Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 7 rodech a je rozšířena v Asii (zejména v Číně) a v Chile. Dužnaté plody mnohých druhů kokylovitých jsou jedlé, některé druhy mají též význam v medicíně. Akébie jsou pěstovány v České republice jako okrasné liány, dekaisnea je okrasný keř s rozměrnými zpeřenými listy a nápadně modrými plody.
Kokylovité | |
---|---|
Akébie pětičetná (Akebia quinata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | kokylovité (Lardizabalaceae) R.Br., 1821 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatZástupci čeledi kokylovité jsou jednodomé nebo dvoudomé, dřevnaté liány se střídavými, trojčetnými nebo dlanitě složenými listy, výjimečně keře (dekaisnea) s listy zpeřenými. Řapíky i řapíčky jsou na obou koncích ztlustlé. Palisty chybějí nebo jsou velmi drobné. Rostliny jsou většinou jednodomé, výjimečně dvoudomé. Zimní pupeny jsou velké, kryté 2 až mnoha šupinami. Květy jsou pravidelné, drobné, funkčně jednopohlavné, často vonné, v úžlabních hroznech. Okvětí je rozlišené na kalich a korunu nebo kalichovité. Kalich je složen nejčastěji ze 3 nebo 6 (výjimečně z mnoha) lístků, koruna, je-li přítomna, je nejčastěji tvořena 6 plátky ve 2 kruzích, korunní lístky jsou menší než kališní. V samčích květech je 6 volných nebo do trubičky srostlých tyčinek a drobná nitkovitá pistilodia (zakrnělé pestíky). V samičích květech je 3 až 15 svrchních, volných pestíků obsahujících zpravidla mnoho vajíček (pouze 1 u rodu Sargentodoxa) a 6 zakrnělých tyčinek (staminodií). Blizna je téměř nebo zcela přisedlá. Plodem je mnohosemenný měchýřek nebo bobule. Plody jsou nepukavé nebo pukající jedním švem.[1]
-
Květenství Stauntonia hexaphylla
-
Detail samičího květu akébie pětičetné
-
Plody dekaisney Fargesovy
Rozšíření
editovatČeleď kokylovité zahrnuje celkem asi 50 druhů v 7 rodech. Největší rody jsou stauntonie (Stauntonia, 28 druhů), akébie (Akebia, 5 druhů) a dekaisnea (Decaisnea, 2 druhy). Všechny ostatní rody jsou monotypické. Areál rozšíření je výrazně disjunktní. Většina druhů se vyskytuje v Asii od Himálaje po Japonsko, druhy kokyl dvoutrojný (Lardizabala biternata) a Boquila trifoliata rostou v Chile. V samotné Číně roste 37 druhů (z toho 25 endemických) a jsou zde zastoupeny všechny asijské rody této čeledi.[1][2]
Taxonomie
editovatČeleď je členěna do dvou podčeledí, Sargentodoxoideae a Lardizabaloideae. Podčeleď Sargentodoxoideae obsahuje jediný druh a některými taxonomy (Cronquist, Dahlgren i Tachtadžjan) byla řazena jako samostatná, monotypická čeleď Sargentodoxaceae. Podle výsledků fylogenetických studií jsou Lardizabalaceae sesterskou větví čeledi Circaeasteraceae.[2]
Zástupci
editovat- akébie (Akebia)
- dekaisnea (Decaisnea)
- holbélie (Holboellia, syn. Stauntonia)
- kokyl (Lardizabala)
- sinofranchetie (Sinofranchetia)
- stauntonie (Stauntonia)[3][4]
Význam
editovatŘada druhů kokylovitých má jedlé plody: akébie, kokyl dvoutrojný, dekaisnea Fargesova, Holboellia coriacea, Holboellia angustifolia, Boquila trifoliata. Stonky, kořeny, příp. i plody řady asijských zástupců jsou využívány v medicíně, zejména akébie trojlistá (Akebia trifoliata), akébie pětičetná (A. quinata), Holboellia coriacea, Holboellia angustifolia a Sargentodoxa cuneata[1][5]
V českých botanických zahradách a arboretech jsou pěstovány různé druhy a kultivary akébií, dekaisnea Fargesova a zřídka i sinofranchetie čínská.[4]
-
Bělokvětá forma akébie pětičetné
-
Květenství Holboellia coriacea
-
List akébie pětilisté
-
Dekaisnea Fargesova
Přehled rodů
editovatAkebia, Boquila, Decaisnea, Lardizabala, Sargentodoxa, Sinofranchetia, Stauntonia (včetně Holboellia a Parvatia)[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c CHEN, Dezhao; SHIMIZU, Tatemi. Flora of China: Lardizabalaceae [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ Flora of Chile [online]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lardizabalaceae na Wikimedia Commons