Larva

Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočicha s nepřímým vývojem. Larvy některých živočichů mají specifický název, viz níže.

Larva může mít jinou stavbu těla a orgány než dospělec (např. panožky), a tedy také jiný vzhled – příkladem může být larva motýla čili housenka nebo larva blanokřídlých čili housenice.

Larvy lze dělit na primární a sekundární.

Primární larva fakticky představuje plovoucí embryonální stadium (např. plovoucí blastulu v případě planulové larvy žahavců či plovoucí gastrulu v případě trochoforové larvy kroužkovců).
Sekundární larva je naopak organismem již složitěji vyvinutým, s dokončeným embryonálním vývojem, avšak značně odlišným od dospělce. Sekundární jsou tedy například larvy korýšů (zoëa, nauplius apod.), larvy hmyzu či planktonní larva některých měkkýšů (veliger).

U živočichů se sekundární larvou může primární larva existovat také (jako je tomu právě u měkkýšů, kde veliger vzniká z trochofory), případně mohou volně žijící larvální stadium zcela ztratit. Embryonální vývoj pak sice také probíhá ve vodě, avšak uzavřené v kontrolovaném prostředí vajíčka či vaječných obalů (jako je tomu např. u hlavonožců nebo obratlovců, kteří vůbec nemají larvální stadium, nebo u korýšů, kde existuje jen sekundární larva).

Typy, příp. názvy larev různých živočichů

Larvy jsou seřazeny podle fylogenetické příbuznosti – v jednotlivých kmenech.

Houbovci

amfiblastula, parenchymula

Vrtejši

acanthor, acanthella, cystacanth (tři stadia)^[1]

Žahavci

polypovci a korálnatci: planula

Ploštěnci

mořské ploštěnky: Müllerova larva
motolice: miracidium, sporocysta, redie, cerkarie, metacerkarie, mezocerkarie
tasemnice: onkosféra, koracidium, procerkoid, cysticerkoid, strobilocerkus, cysticerkus, coenurus, echinokokus, plerocerkoid, tetratyridium

Hlístice

larvy L1, L2, L3, L4

Měkkýši

velcí sladkovodní mlži: glochidium
někteří mořských plži: trochofora
někteří mořští plži a mlži a někteří sladkovodní mlži: veliger

Strunatci

mihule: minoha
úhoř: leptocephalus (monté), viz úhoř říční
žáby: pulec
- čolek: larva čolka (nemá speciální název)

Jiné dělení larev hmyzu (podle počtu končetin)

hemimetabolní hmyz = má proměnu nedokonalou (bez stadia kukly, larvy se podobají dospělcům):

nymfa – výrazně podobná dospělci: švábi, škvoři, ploštice, kobylky, saranče, cikády, kudlanky, strašilky
najáda – vzdáleně podobná dospělci: jepice, pošvatky, vážky

holometabolní hmyz = má proměnu dokonalou (larvy se dospělcům nepodobají)

apodní (beznohé) larvy – nemají končetiny, různý počet článků, různě vyvinutá hlava:
- acephální (struska) – bez hlavy, ani zbytky hlavové kapsule, jen cephalopharyngeální skelet na tenčím konci těla (asymetrické sklerity): mouchy, bzučivky, masařky
- hemicephální – nemají hlavovou kapsuli, ústní ústrojí zatažitelné do prvního hlavového článku: tiplice
- eucephální – zřetelně vyvinutá hlava i ústní ústrojí: brouci (krasci, nosatci, tesaříci, kůrovci), blanokřídlí (včely, vosy), dvoukřídlí (pakomáři, komáři)
oligopodní larvy – mají 3 páry hrudních článkovaných končetin, na zadečku nejsou končetiny, pouze urogomphy (koncové štěty na posledním zadečkovém článku) a cerky (přívěsky na konci zadečku)
- střevlíkovitá (campodeiformní, caraboidní) – aktivní, dravá (velká kusadla namířená dopředu), tmavě zbarvená: potápník, střevlík, mrchožrout, draví chrostíci, dlouhošíjky, síťokřídlí
- elateroidní (drátovec) – tuhý povrch těla: potemník, kovařík
- scarabeiformní (ponrava) – tělo většinou zakroucené do tvaru písmene C: chroust, roháč, zlatohlávek, nosorožíci, červotoči
- eruciformní – dobře vyvinuté přední končetiny, málo pohyblivé: brouci (mandelinka, někteří tesaříci a krasci), býložraví chrostíci
polypodní larvy – mají 3 páry hrudních nohou, panožky na zadečkových článcích a nepravé anální panožky (pošinky)
- housenka – max. 5 párů panožek včetně pošinek: motýli
- housenice – nejméně 6 párů panožek, výrazná hlava, hrudní končetiny mohutnější: šíropasí (pilatky, paličatky, hřebenule)
protopódní larvy – málo segmentované: některé parazitické čeledi štíhlopasých – Platygasteridae, Scelionidae (vaječní parazité)

Neotenie

Larvy některých druhů se v dospělce nezmění. Pohlavně dospějí a mají schopnost rozmnožovat se. Tento jev se nazývá neotenie. Známým příkladem neotenického živočicha je axolotl mexický, z hmyzu řásnokřídlí.

Odkazy

Reference

↑ SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. ISBN 978-80-246-2258-3.

Literatura

SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013. 192 s. ISBN 978-80-246-2258-3.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu larva na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo larva ve Wikislovníku

[1] SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. V Praze: Karolinum, 2013, s. 51. ISBN 978-80-246-2258-3.

[1]