Lasicovití
Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné, štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jako jsou jezevec a rosomák.
 Lasicovití | |
|---|---|
 zástupci čeledi, zleva shora: kuna lesní, jezevec lesní, vydra říční, rosomák sibiřský, lasice hranostaj, medojed kapský | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | lasicovití (Mustelidae) G. Fischer de Waldheim, 1817 |
| Sesterská skupina | |
| medvídkovití (Procyonidae) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anatomie
editovatJednotlivé druhy se značně liší velikostí a chováním. Jsou to malé až středně velké šelmy s krátkýma nohama, protáhlým tělem a mimořádně ohebnou páteří. S výjimkou vydry mořské mají všichni lasicovití pachové žlázy v okolí řitního otvoru. Nemají zatažitelné drápy. Rozlišují se druhy našlapující celou plochou chodidla (ploskochodci) a druhy, které našlapují pouze polovinou chodidla (poloploskochodci).[1] Například kuny našlapují jen na prsty, aby byla jejich chůze co nejtišší.[zdroj?]
Evoluce
editovatPříbuzní lasicovitých se objevili již asi před 40 miliony let. Společný předek moderních lasicovitých se objevil asi před 18 miliony let. Největší zástupci lasicovitých žili v období raného pliocénu (asi před 5 miliony let) na území jižní Afriky. Největší druhy dosahovaly pravděpodobně hmotnosti až kolem 200 kilogramů.[2]
Členění
editovatČeleď zahrnuje 56 druhů patřících do 22 rodů. Moderní členění čeledi Mustelidae uvádí Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009):
|
Starší klasické členění uvádělo 5 podčeledí:
- Lutrinae, vydry
- Melinae, jezevci
- Taxidiinae, jezevec americký
- Mellivorinae, medojed
- Mustelinae, kuny, lasice, soboli
Do čeledi se také někdy řadí skunkové (jako podčeleď Mephitinae), někdy[kdy?] jsou však uváděni jako samostatná čeleď (Mephitidae). Vyřazení skunků z lasicovitých je podporováno zejména studiem DNA.[zdroj?] Navíc se zdá, že někteří z jezevců ve skutečnosti patří spíše ke skunkům a vůbec tak nejsou lasicovitými šelmami.[zdroj?]
Taxonomie
editovat- Taxidea
- Jezevec americký (Taxidea taxus)
- Mellivora
- Medojed kapský (Mellivora capensis)
- Arctonyx
- Jezevec bělohrdlý (Arctonyx collaris)
- Meles
- Jezevec kavkazský (Meles canescens)
- Jezevec japonský (Meles anakuma)
- Jezevec lesní (Meles meles)
- Jezevec čínský (Meles leucurus)
- Eira
- Kuna brazilská (Eira barbara)
- Gulo
- Rosomák sibiřský (Gulo gulo)
- Martes
- Charza žlutohrdlá (Martes flavigula)
- Charza jižní (Martes gwatkinsii)
- Kuna lesní (Martes martes)
- Kuna skalní (Martes foina)
- Kuna rybářská (Martes pennanti)
- Sobol americký (Martes americana)
- Sobol asijský (Martes zibellina)
- Sobol východní (Martes melampus)
- Melogale
- Jezevec šedý (Melogale moschata)
- Jezevec fretkovitý (Melogale everetti)
- Jezevec vietnamský (Melogale cuphuongensis)
- Jezevec tchajwanský (Melogale subaurantiaca)
- Jezevec hnědý (Melogale orientalis)
- Jezevec bělolící (Melogale personata)
- Vormela
- Tchořík skvrnitý (Vormela peregusna)
- Galictis
- Grizon malý (Galictis cuja)
- Grizon velký (Galictis vitatta)
- Ictonyx
- Zorila malá (Ictonyx libycus)
- Zorila velká (Ictonyx striatus)
- Poecilogale
- Zorila páskovaná (Poecilogale albunucha)
- Neovison
- Norek americký (Neovison vison)
- Mustela
- Lasice jihoamerická (Mustela africana)
- Lasice horská (Mustela altaica)
- Lasice hranostaj (Mustela erminea)
- Tchoř stepní (Mustela eversmanii)
- Kolonok (Mustela sibirica)
- Lasice kolumbijská (Mustela felipei)
- Lasice tchajwanská (Mustela formosana)
- Lasice dlouhoocasá (Mustela frenata)
- Norek evropský (Mustela lutreola)
- Lasice žlutobřichá (Mustela kathiah)
- Lasice sundská (Mustela lutreolina)
- Lasice páskovaná (Mustela stigidorsa)
- Tchoř černonohý (Mustela nigripes)
- Lasice kolčava (Mustela nivalis)
- Lasice východní (Mustela nudipes)
- Tchoř tmavý (Mustela putorius)
- Aonyx
- Vydra africká (Aonyx capensis)
- Vydra malá (Aonyx cinerea)
- Vydra konžská (Aonyx congica)
- Enhydra
- Vydra mořská (Enhydra lutris)
- Lutrogale
- Vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata)
- Lontra
- Vydra severoamerická (Lontra canadensis)
- Vydra pobřežní (Lontra felina)
- Vydra jihoamerická (Lontra longicaudis)
- Vydra jižní (Lontra provocax)
- Pteronura
- Vydra obrovská (Pteronura brasiliensis)
- Lutra
- Vydra chluponosá (Lutra sumatrana)
- Vydra říční (Lutra lutra)
- Vydra skvrnitá (Lutra maculicollis)
V českých zemích
editovatV Česku je největší lasicovitou šelmou jezevec lesní, nejmenší je lasice kolčava. Mezi tamější lasicovité šelmy patří i tchoř tmavý a fretka, jeho zdomácnělá forma. K životu ve vodě je z českých lasicovitých šelem nejlépe uzpůsobena vydra říční. Na některých lokalitách v Čechách a na jižní Moravě lze nalézt zdivočelé populace norků amerických, kteří unikli z farem kožešinových zvířat.[1] V dnešní době žije na území České republiky devět druhů z čeledi lasicovití (z toho jeden nepůvodní).[zdroj?]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mustelidae na anglické Wikipedii.
- ↑ a b KOŘÍNEK, Milan. Mustelidae (lasicovití). www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ https://www.news.uct.ac.za/article/-2020-06-01-when-giant-mustelids-roamed-south-africa
Literatura
editovat- Lariviére, S. & Jennings, A. P. (2009). Family Mustelidae (Weasels and Relatives). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-49-1
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu lasicovití na Wikimedia Commons
