Ledečské panství
Ledečské panství byla historická správní jednotka v Čáslavském kraji, spadající pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu).
Majitelé
editovat- 1181–12. října 1220 prvními doloženými majiteli Ledče byli páni z Ledče. První uvedený majitel Zikmund z Ledče, první zmínka o něm je z roku 1181, zemřel 12. října 1220.[1]
- okolo roku 1257 Vavřinec z Ledče[1][2]
- okolo roku 1262 Slávek z Ledče[1][2]
- okolo roku 1282 Bohuslav z Ledče[1][2]
- okolo roku 1309 Lipold z Ledče[1][2]
- okolo roku 1316 tři bratři, Heřman ze Zbyslavic, Mikuláš z Bělé a Zdeněk z Ledče.[1][2]
- okolo roku 1360 Záviš z Ledče.[1][2]
- kolem roku 1367 náležela Ledeč bratrům Petru, Divišovi a Václavu Říčanským z Ledče[1][2]
- po roku 1390 Mikuláš starší a Mikuláš mladší z Říčan a z Ledče[1][2]
- po roku 1442–1488 zdědili synové Mikuláše mladšího Jindřich († 1477) a Jan z Říčan a z Ledče[1][2]
- 1488–1541 zdědil syn Jana z Říčan a Ledče Burian Ledečský[1][2]
- 1541–1566 Zdeněk Meziříčský z Lomnice[1][2]
- 1566–13. prosince 1569. zdědil syn Jan Meziříčský[2]
- 1569–13. června 1588 Dědí Janova sestra Žofie, provdaná za Jaroslava Trčku z Lípy[2]
- 1588–1590 Dědí děti Jaroslava Trčky z Lípy[2]
- 1590–1591 koupil Burian Trčka z Lípy na Světlé a Velíši.[2]
- 1591–1594 Ledečské panství dědí synové Buriana Trčky z Lípy, Janu Rudolfovi, Maxmiliánovi a Burianovi Mikulášovi[2]
- 1594–1597 Maxmilián Trčka z Lípy[2]
- 1597–1598 Dědicem se stal bratr Jan Rudolf na Velíši, Kumburce, Světlé a Lipnici. 23. listopadu 1598 prodal panství své tchyni[2]
- 1598–1609 Magdaléna Lobkovicová ze Salmu a na Ledči odkázala svému manželovi Ladislavu staršímu z Lobkovic[2]
- 1609–1614 Dědí jeho syn Jan Mikuláš z Lobkovic a po něm dědí jeho žena.[1][2]
- 1614–1616 Eva Eusebie z Lobkovic[1][2]
- 1616–1634 Panství kupuje Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy a na Světlé.[1][2]
- 1635–1636 konfiskované panství prozatímní správě Floriána Třebechovského[1][2]
- 1636–3. června 1663 Ferdinanda II. daroval Ledeč 6. července 1636 za věrné služby nizozemskému šlechtici Adriánovi, svobodnému pánu z Enkefurtu; po jeho smrti dědí syn Jan Ferdinand.[1][2]
- 1663–18. ledna 1677 Jan Ferdinand z Enkefurtu[1][2]
- 1677–1694 Panství kupuje Michal Osvald, hrabě z Thunu-Hohenštejna.[1][2]
- 1694–1703 Spravuje panství vdova Barbora Františka, rozená hraběnka ze Salmu a Neuburku.[1][2]
- 1703 – 11. listopadu 1718 Připadlo panství dcerám Osvalda, Eleonoře Barboře Kateřině, kněžně Lichtenštejnské a Marii Magdaléně, hraběnce Serényiové.[1][2]
- 1718 – 27. září 1723 Eleonora 11. listopadu 1718 darovala Ledeč svému synu Josefovi, knížeti z Lichtenštejna[1][2]
- 1723–1730 Josef, kníže z Lichtenštejna prodává panství Leopoldovi Ignáci, hraběti Věžníkovi na Ratiboři[1][2]
- 1730–1733 dědici panství se stali nezletilí synové Bernard Josef, Ignác a Petr Pavel. V letech 1730–1732 spravovala panství jejich matka Marie Alžběta Věžníková, rozená z Valdštejna[2]
- 1733–1740 V soudem nařízené dražbě kupuje Ledečské panství Ignác Věžník. Ten ještě týž rok umírá a záhy po jeho smrti i jeho syn Leopold Ondřej. Vdova po Ignáci Marie Anna, rozená ze Satzenhofu se provdává za hraběte z Verdugu.[1][2]
- 1740–1750 Františka Bechyňová, rozená hraběnka z Věžník[1][2]
- 1750–1753 Ignác, svobodný pán z Kochu[1][2]
- 1753–1763 Ledeč kupuje císařovna Marie Terezie, která ho po roce 1763 daruje Tereziánskému ústavu šlechtičen na Pražském hradě.[1][2]
- 1763–1936 Tereziánský ústav šlechtičen[1][2]
Sídla na panství roku 1654
editovatMísta v panství Ledečském z roku 1654, uvedená v berní rule
| Jméno obce | hospodářů roku 1654[3][4] | poddaných roku 1651[5] |
|---|---|---|
| Město Ledeč nad Sázavou | 179 | 1083 |
| Ledečský zámek | 57 | |
| Kožlí | 27 | 108 |
| Ostrov | 10 | 75 |
| Sechov | 9 | 63 |
| Bohumilice | 7 | 52 |
| Mstislavice | 6 | 40 |
| Chřenovice | 21 | 120 |
| Obrvaň | 6 | 29 |
| Jedlá | 7 | 33 |
| Pavlovice | 9 | 52 |
| Bělá | 26 | 62 |
| Sychrov | 5 | 24 |
| Volavá Lhota | 10 | 28 |
| Machovice | 5 | 14 |
| Milanovice | 3 | 11 |
| Kozlov | 10 | 66 |
| Olešná | 6 | 23 |
| Souboř | 7 | 26 |
| Habrek | 6 | 17 |
| Číhošť | 19 | 101 |
| Kynice | 15 | 40 |
| Hroznětín | 8 | 34 |
| Tunochody | 10 | 52 |
| Leština | 6 | 23 |
| Zdeslavice | 4 | 16 |
| Vrbka | 12 | 27 |
| Bohdaneč | 17 | 74 |
| Třebětín | 20 | 39 |
| Víckovice | 12 | 19 |
| Kotoučov | 6 | 35 |
| Prostřední Ves | 10 | 38 |
| Breuhas | 24 | |
| Maierhof Hradetz | 14 | |
| Chalupen zu Hradetz | 19 | |
| Podola | 10 | |
| Dobrawuda | 9 | |
| Veliká | 7 | |
| Nezdín | 4 | |
| Zdeslavice | 5 | |
| Bohdaneč | 18 | |
| Michalowicze | 7 | |
| Pawlikov | 12 | |
| Rzeplicze | 34 | |
| Ober Sluschin | 18 | |
| Undter Dluschin | 18 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab Archivovaná kopie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2016-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-21.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj http://www.hrad-ledec.cz/cs/historie-ledecskeho-hradu/
- ↑ Popis Čech roku 1654
- ↑ Berní rula: Kraj Čáslavský
- ↑ Soupis poddaných podle víry z roku 1651 – Čáslavsko
Literatura
editovat- PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou. Dějiny města. Ledeč nad Sázavou: Město Ledeč nad Sázavou, 1997. 172 s. ISBN 80-902253-2-2.