Wikipedie

Leo von Wurmbrand-Stuppach

Leo Anton hrabě von Wurmbrand-Stuppach (německy Leo Anton Johann Nepomuk Graf von Wurmbrand-Stuppach) (12. září 1840 Liblín – 28. srpna 1903 Stainach) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v c. k. armádě, v letech 1883–1896 zastával funkci prvního komořího arcivévody Františka Ferdinanda a absolvoval s ním řadu cest do zahraničí. Ve vojsku byl v roce 1898 povýšen do hodnosti polního podmaršála.

Leo hrabě von Wurmbrand-Stuppach
První komorník arcivévody Františka Ferdinanda
Ve funkci:
1883 – 1896
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostpolní podmaršál (1898), generálmajor (1892)
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
OceněníLeopoldův řád

Životopis

editovat
 
Zámek Liblín, rodiště Lea Wurmbrand-Stuppacha

Pocházel ze starého šlechtického rodu Wurmbrand-Stuppachů,[1][2] byl třetím synem hraběte Viléma Wurmbrand-Stuppacha (1806–1884)[3][4] a jeho manželky Berty, rozené hraběnky Nosticové (1816–1888).[5] Jeho rodištěm byl zámek Liblín v západních Čechách, který Wurmbrandům v 19. století patřil.[6] Leo od mládí sloužil v armádě, byl důstojníkem jezdectva, zúčastnil se prusko-rakouské války a v roce 1866 byl povýšen na rytmistra u 2. hulánského pluku. Později sloužil u 14. dragounského pluku v Písku[7] a v hodnosti majora (1879) u 6. husarského pluku v Záhřebu.[8]

 
Jaroslav Věšín: Snídaně v bažantnici o honbě v Průhonicích, 1891. Na obraze jsou zachyceni mimo jiné Karel IV. ze Schwarzenbergu, František Antonín III. z Thun-Hohensteinu s manželkou Annou Marií, rozenou Schwarzenbergovou, a majitel průhonického zámku Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Hrabě Leo Wurmbrand je stojící vlevo vedle sedícího arcivévody Františka Ferdinanda

V roce 1883 byl povýšen na podplukovníka[9] a jako první komorník (Kammervorsteher) byl přidělen k arcivévodovi Františku Ferdinandovi.[10] Zatímco František Ferdinand vystupoval na veřejnosti rezervovaně, Leo Wurmbrand se naopak stal středem společnosti arcivévodova okolí. V roce 1886 byl povýšen na plukovníka[11] a v roce 1892 dosáhl hodnosti generálmajora.[12][13] V roce 1893 s Františkem Ferdinandem absolvoval cestu kolem světa.[14] Když se František Ferdinand stal v roce 1896 oficiálně následníkem trůnu, dostal nový dvůr v čele s nejvyšší hofmistrem (František Antonín Thun-Hohenstein) a Wurmbrandova služba u něj skončila. Obdržel čestnou hodnost nadporučíka jedné z císařských gard (K.u.k. Erste Arcieren Leibgarde)[15][16] a v roce 1898 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[17]

Zemřel ve Stainachu ve Štýrsku 28. srpna 1903 ve věku 62 let, spolu s dalšími členy rodiny je pohřben na hřbitově v Kirchau.[18][19]

Tituly a ocenění

editovat

Wurmbrandové patřili k tzv. mediatizované šlechtě zaniklé Svaté říše, náležel jim titul říšských hrabat s nárokem na oslovení Osvícenost (Erlaucht) a právem užívání knížecí korunky v erbu.[20] Leo byl v roce 1880 jmenován c. k. komořím[21] a v roce 1895 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[22] Získal několik vyznamenání, vzhledem ke službě u dvora Františka Ferdinanda byl nositelem i několika ocenění v zahraničí.[23]

Rakousko-Uhersko

editovat

Zahraničí

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl XXVII.; Praha, 1908 (reprint 2002); s. 315 ISBN 80-7185-513-8
  2. ↑ Rod Wurmbrand-Stuppach na webu almanachdegotha.org dostupné online
  3. ↑ Rodokmen rodu Wurmbrand-Stuppach na webu euwweb.cz dostupné online
  4. ↑ Gothaischer Hofkalender 1856; Gotha, 1856; s. 269 dostupné online
  5. ↑ Rodokmen rodu Nosticů na webu euweb.cz dostupné online
  6. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 166
  7. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 480 dostupné online
  8. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 465, 525 dostupné online
  9. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 515 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 87 dostupné online
  11. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für das Jahr 1888; Vídeň, 1887; s. 131 dostupné online
  12. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 141 dostupné online
  13. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 234 dostupné online
  14. ↑ Doprovod arcivévody Františka Ferdinanda na cestě kolem světa na webu franzferdinandsworld.com dostupné online
  15. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 95, 156 dostupné online
  16. ↑ Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 273 dostupné online
  17. ↑ Služební postup Lea Wurmbrand-Stuppacha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 207 dostupné online
  18. ↑ Pohřebiště rodu Wurmbrand-Stuppach na webu royaltyguide.nl dostupné online
  19. ↑ Hrob Lea Wurmbranda na webu findagrave.com dostupné online
  20. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 46–47 ISBN 80-86781-08-9
  21. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 216 dostupné online
  22. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online
  23. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Lea Wurmbranda in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 26 dostupné online

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Leo_von_Wurmbrand-Stuppach&oldid=24515576“
  NODES