Leonor Finiová
Leonor Finiová (30. srpna 1907, Buenos Aires – 18. ledna 1996, Paříž) byla argentinská malířka řazená obvykle k surrealismu. K velkým tématům jejích maleb patří tělo, pohlavní rozdíly, erotika, ale i mytologie. Časté v její tvorbě jsou autoportréty.
| Leonor Finiová | |
|---|---|
 Leonor Finiová (14. prosince 1936) | |
| Narození | 30. srpna 1907 Buenos Aires |
| Úmrtí | 18. ledna 1996 (ve věku 88 let) Aubervilliers |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Saint-Dyé-sur-Loire |
| Bydliště | Terst Paříž |
| Povolání | malířka, ilustrátorka, kostýmní návrhářka, designérka šperků, autorka, scénografka, rytkyně, designérka, spisovatelka a umělkyně |
| Partner(ka) | Max Ernst[1] |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodila se v Argentině, vyrůstala v italském Terstu, v roce 1931 se přestěhovala do Paříže.[2] Zde se ocitla v širším poli surrealismu (přátelství ji pojilo zejména s Maxem Ernstem a Leonorou Carringtonovou), byť se držela stranou Surrealistické skupiny, neboť jejího vůdce André Bretona považovala za misogyna.[3] Malovala také společně s polsko-francouzskou umělkyní Tanou Kaleyovou.[4]
Ilustrovala okolo padesáti knih, ke známým patří její ilustrace knih markýze de Sada nebo Příběhu O Anne Desclosové. Navrhla kostýmy ke známému snímku Federica Felliniho 8 ½. Měla řadu homosexuálních vztahů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Leonor Fini | artnet. www.artnet.com [online]. [cit. 2019-03-31]. Dostupné online.
- ↑ MCDERMON, Daniel. Sex, Surrealism and de Sade: The Forgotten Female Artist Leonor Fini. The New York Times. 2018-11-06. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Leonardo D’Espósito. El erotismo femenino según Tana Kaleya [online]. BAE Negocios [cit. 2023-09-29]. Dostupné online. (španělsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leonor Finiová na Wikimedia Commons
