Ludvík XII.

francouzský král

Ludvík XII. (27. června 1462, Blois1. ledna 1515, Paříž) byl francouzský král v letech 14981515 a neapolský král v letech 15011504. Jako syn vévody Karla Orleánského a Marie Klevské na trůn nastoupil po synovi svého bratrance z druhého kolena a švagrovi Karlovi VIII., který zemřel bezdětný v roce 1498.

Ludvík XII. Francouzský
Narození27. června 1462
Zámek Blois
Úmrtí1. ledna 1515 (ve věku 52 let)
Hôtel des Tournelles
Místo pohřbeníBazilika Saint-Denis
Povolánípanovník
OceněníŘád sv. Michala
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťJohana Francouzská (1476–1498)[1]
Anna Bretaňská (1499–1514)[2][1]
Marie Tudorovna (1514–1515)[2][1]
DětiKlaudie Francouzská[2]
Renata Francouzská
Michel Bucy
RodičeKarel Orleánský[2] a Marie Klevská[2]
RodValoisové
PříbuzníMarie Orléanská[2], Anna Orléanská a Johana z Valois (sourozenci)
Šarlota Francouzská[3], František III. Bretaňský[3], Jindřich II. Francouzský[4][2], Magdalena z Valois[2], Karel II. Orleánský, Markéta Francouzská a Louisa Francouzská[3] (vnoučata)
Funkcefrancouzský král (1498–1515)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před svým nástupem na francouzský trůn byl známý jako Ludvík Orleánský. Jeho bratranec z druhého kolene, král Ludvík XI., ho přinutil oženit se s jeho postiženou a údajně neplodnou sestřenicí Johanou. Ludvík XI. doufal, že tak vymře orléanská kadetská větev rodu Valois. Když se v roce 1498 stal králem, nechal papež Alexandr VI. sňatek s Johanou anulovat. Následně se oženil s vévodkyní Annou Bretaňskou, vdovou po Karlovi VIII. Tento sňatek umožnil Ludvíkovi posílit personální Unii Bretaně a Francie.

Rodinné poměry

editovat

Ludvík XII. pocházel z rodu Valois, přesněji z větve Dynastie Valois-Orléans. Byl jediným synem Karla Orleánského a Marie Klevské. Na francouzský trůn nastoupil roku 1498 po nešťastném úmrtí svého bezdětného švagra Karla VIII.

Ještě téhož roku se dal rozvést s Johanou, sestrou svého předchůdce na francouzském trůně a 8. ledna 1499 se oženil s Karlovou vdovou Annou Bretaňskou. Anna byla držitelkou Bretaně, která byla tímto sňatkem po mnoha letech konečně připojena k území francouzské koruny. Z narozených potomků se dospělosti dožily pouze dvě dcery. Po Annině smrti (9. ledna 1514) se Ludvík potřetí oženil. Vyvolenou se stala 9. října 1514 Marie, sedmnáctiletá sestra anglického krále Jindřicha VIII.

Z poměru s neznámou ženou měl nemanželského syna Michela Bucyho (1484–1511), arcibiskupa z Bourges

Nový panovník po přeslici pocházel z rodu Visconti (babička z otcovy strany byla Valentina Visconti). Začal uplatňovat nárok na Milánské vévodství a napadl proto Itálii, kde se potom v letech 14991513 odehrávaly kruté boje (tzv. druhá až čtvrtá Italská Válka). Po dobytí Milána roku 1499/1500 se Ludvík dohodl se španělským Ferdinandem II. Aragonským a obsadil také Neapolské království. Ferdinand Aragonský však změnil názor, obrátil se proti Ludvíkovi a Neapol dobyl sám. Následovala léta komplikovaných španělsko-francouzských jednání a bojů o Itálii. Roku 1504 uznala Francie španělskou nadvládu v Neapoli, ale ponechala si Milánsko.

Roku 1511 se proti Ludvíkovi XII. postavila Cambraiská liga (založená původně 1507 papežem, římsko-německým císařem a samotným Ludvíkem proti Benátkám) spolu s papežem naverbovanými Švýcary a po ostrých bojích mezi Francií a Cambraiskou ligou v letech 1512 a 1513 byli Francouzi úplně vytlačeni z italského území za hřeben Alp. Milánsko připadlo Švýcarům.

Francouzský lid krále miloval, jelikož byl dobrý hospodář a dbal o správný pořádek. Generální stavy ho nazývaly Оtec lidu.

Král zemřel tři měsíce po svém posledním sňatku 1. ledna 1515. Neměl dospělosti se doživší potomky mužského pohlaví. Králem Francie se tak stal syn Ludvíkova bratrance František I. (15151547).

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
Karel V. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
Ludvík z Valois
 
 
 
 
 
 
Petr I. Bourbonský
 
 
Johana Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Izabela z Valois
 
 
Karel Orleánský
 
 
 
 
 
 
Galeáš II. Visconti
 
 
Jan Galeáš Visconti
 
 
 
 
 
 
Blanka Savojská
 
 
Valentina Visconti
 
 
 
 
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
Izabela Francouzská
 
 
 
 
 
 
Jitka Lucemburská
 
Ludvík XII. Francouzský
 
 
 
 
 
Adolf II. z Marky
 
 
Adolf III. z Marky
 
 
 
 
 
 
Markéta Klevská z Marky
 
 
Adolf I.
 
 
 
 
 
 
Gerhard VI. z Jülichu
 
 
Markéta Jülišská
 
 
 
 
 
 
Markéta Ravensberská
 
 
Marie Klevská
 
 
 
 
 
 
Filip II. Burgundský
 
 
Jan I. Burgundský
 
 
 
 
 
 
Markéta III. Flanderská
 
 
Marie Burgundská
 
 
 
 
 
 
Albrecht I. Bavorský
 
 
Markéta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Markéta Břežská
 
 
Litterae super abrogatione pragmatice sanctionis, 1512

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ľudovít XII. na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f g h Kindred Britain.
  3. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. Генрих II. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.

Literatura

editovat
  • HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7. 

Externí odkazy

editovat
  Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
 
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové

  NODES
Done 1