Wikipedie

Měsíce Saturnu

S platností k červnu 2024 je známo celkem 146 měsíců planety Saturn[1] a 53 z nich je pojmenováno.[2]

Tabulka

editovat
Jméno Označení Elementy dráhy Rozměr (km) Mag. Rok objevu Objevitel
(předběžné) velká poloosa

(10³ km)

výstř. sklon dráhy (°) doba oběhu

(dny)

Bergelmir (S/2009 S1) 117 0,000 0,000 0,47 0,3   2009 C. C. Porco et al. / Cassini
Pan XVIII 133,6 0,000 0,000 0,575 25,6 19 1990 M. Showalter / Voyager 2
Daphnis XXXV 136,5 0,000 0,000 0,590 7   2005 C. C. Porco et al. / Cassini
Atlas XV 137,7 0,000 0,300 0,602 18,5×17,2×13,5 (16) 18,5 1980 R. Terrile / Voyager 1
Prometheus XVI 139,4 0,002 0,000 0,613 74×50×34 (50) 15,5 S. A. Collins / Voyager 1
Pandora XVII 141,7 0,004 0,000 0,628 55×44×31 (42) 16
Epimetheus XI 151,4 0,009 0,340 0,694 69×55×55 (59) 15 J. Fountain, S. Larson, H. Reitsema, B. Smith / Voyager 1
Janus X 151,5 0,007 0,140 0,695 97×95×77 (89) 14 1966 A. Dollfus
Aegaeon LIII 167,5 0,000 0,001 0,808 0,5 2008 C. C. Porco et al. / Cassini[3]
Mimas I 185,5 0,020 1,530 0,942 209×196×191 (199) 12,5 1789 W. Herschel
Methone XXXII 194,3 0,001 0,018 1,010 3   2004 C. C. Porco et al. / Cassini
Pallene XXXIII 212,3 0,004 0,181 1,140 4
Enceladus II 238,0 0,004 0,000 1,370 256×247×245 (249) 11,5 1789 W. Herschel
Telesto XIII 294,7 0,001 1,158 1,888 15×12,5×7,5 (11) 18 1980 B. Smith, H. Reitsema, S. Larson, J. Fountain / Voyager 1
Tethys III 0,000 0,168 1,888 536×528×526 (530) 10 1684 G. D. Cassini
Calypso XIV 0,018 0,171 1,888 15×8×8 (10) 18,5 1980 D. Pascu, K. Seidelmann, W. Baum, D. Currie
Polydeuces XXXIV 377,4 0,018 0,171 2,740 4   2004 C. C. Porco et al. / Cassini
Dione IV 0,002 0,020 2,737 1120 10 1684 G. D. Cassini
Helene XII 0,005 0,000 2,737 18×16×15 (16) 18 1980 P. Laques, J. Lecacheux
Rhea V 527,0 0,001 0,350 4,52 1528 9 1672 G. D. Cassini
Titan VI 1 221,8 0,029 0,330 15,95 5149 8 1655 C. Huygens
Hyperion VII 1 481,1 0,104 0,430 21,28 185×140×113 (143) 14 1848 W. Bond, W. Lassell
Japetus VIII 3 561,3 0,028 14,720 79,3 1436 10,5 1671 G. D. Cassini
Kiviuq XXIV 11 370,0 0,330 48,700 449,0 7 22,0 2000 B. Gladman
Ijiraq XXII 11 440,0 0,320 49,100 451,0 5 22,6 J. J. Kavelaars, B. Gladman
Phoebe IX 12 952,0 0,163 175,300 550,5 115×110×105 (110) 16 1898 W. Pickering
Paaliaq XX 15 200,0 0,360 47,200 687,0 10 21,3 2000 B. Gladman
Skathi XXVII 15 650,0 0,270 148,500 729,0 3 23,6 J. J. Kavelaars, B. Gladman
Albiorix XXVI 16 390,0 0,480 34,000 738,0 13 20,5 M. Holman, T. B. Spahr
Bebhionn XXXVII 16 950,0 0,336 41,000 822,0 3 24,1 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Erriapo XXVIII 17 610,0 0,470 33,500 871,0 4 23,0 2000 J. J. Kavelaars, B. Gladman
Siarnaq XXIX 18 160,0 0,290 45,600 893,0 16 20,1 B. Gladman, J. J. Kavelaars
Tarvos XXI 18 240,0 0,540 34,900 926,0 7 22,1 J. J. Kavelaars, B. Gladman
   (S/2004 S13) 18 450,0 0,273 167,400 906,0 3 24,5 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
   (S/2004 S17) 18 600,0 0,259 166,600 986,0 2 25,2
Mundilfari XXV 18 710,0 0,210 169,400 951,0 3 23,8 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
Narvi XXXI 18 720,0 0,350 134,600 956,0 3 23,8 2003 S. S. Sheppard
Bergelmir XXXVIII 18 750,0 0,180 156,900 1008,0 3 24,2 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Aegir XXXVI 19 350,0 0,241 167,000 1026,0 3 24,4
Suttungr XXIII 19 470,0 0,110 175,800 1017,0 3 23,9 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
   (S/2004 S12) 19 650,0 0,401 164,000 1048,0 3 24,8 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Bestla XXXIX 19 650,0 0,795 147,400 1052,0 3 23,8
Farbauti XL 19 800,0 0,235 157,600 1077,0 3 24,7
   (S/2004 S7) 19 800,0 0,580 165,100 1103,0 3 24,5
Hati XLIII 19 950,0 0,292 162,700 1081,0 3 24,4
Thrymr XXX 20 470,0 0,470 175,000 1089,0 3 23,9 2000 B. Gladman, J. J. Kavelaars
Fornjot XLII 22 200,0 0,213 168,000 1355,0 3 24,6 2005 D. Jewitt, S. Sheppard, J. Kleyna
Fenrir XLI 22 200,0 0,135 163,000 1271,0 2 25,0
Ymir XIX 23 100,0 0,330 173,100 1312,0 8 21,7 2000 B. Gladman

Poznámky

editovat

Magnituda – je uvedena střední hodnota magnitudy (zdánlivé hvězdné velikosti) v opozici Saturnu se Zemí. – Rozměr – je uveden střední průměr tělesa; v případě těles nepravidelného tvaru jsou uvedeny velikosti hlavních os trojosého nebo dvouosého elipsoidu aproximujícího tvar měsíce (v závorce je pak uveden průměr kulového tělesa o srovnatelném objemu); u malých těles jsou rozměry odhadnuty na základě pozorované magnitudy a předpokládaného albeda těchto těles (0,04).

Rodiny Saturnových satelitů

editovat

Na základě charakteru oběžných drah jsou Saturnovy satelity rozdělovány do několika skupin, nazývaných obvykle rodinami.

  • Pastýřské měsíce: Tyto měsíce obíhají uvnitř a při okraji jednotlivých prstenců Saturnu ve stejném smyslu, jako se otáčí planeta kolem své osy (tzv. přímé neboli prográdní dráhy). Jejich gravitační vliv je odpovědný jednak za vytváření ostrých okrajů prstenců (zahánějí zbloudilé částečky prstenců zpět jako pastýři ovce do stáda, odtud jejich název), za vznik dělení prstenců (mezer v prstencích) a vytváření gravitačních vln ve struktuře prstenců. Jejich rotace kolem osy je vázaná. Do této rodiny patří měsíce Pan, Atlas, Prometheus, Pandora, Epimetheus a Janus a dosud nepotvrzené a nepojmenované měsíce S/2004 S4, S/2004 S3 a S/2005 S1.
  • Rodina vnitřních měsíců: Tato skupina měsíců obíhá v Saturnově velmi řídkém prstenci E. Pohybují se po stabilních prográdních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejími členy jsou relativně velké měsíce Mimas, Enceladus, Tethys a Dione a velmi malé objekty Methone a Pallene.
  • Koorbitální měsíce: Pod tímto pojmem se rozumí skupiny měsíců obíhajících po identických drahách, které jsou tvořeny jedním velkým měsícem a dvěma drobnými tělesy, nacházejícím se v Lagrangeových bodech L4 a L5. Pohybují se po stabilních prográdních kruhových drahách s malým sklonem k Saturnovu rovníku. Jejich rotace kolem osy je vázaná. V Saturnově systému se jedná o dvě rodiny:
    • Rodina Tethys: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Tethys a jako podřízená tělesa Telesto a Calypso.
    • Rodina Dione: Tvoří ji jako řídicí těleso měsíc Dione a jako podřízená tělesa Polydeuces a Helene.
  • Rodina vnějších velkých měsíců: Všechny tyto objekty obíhají vně prstence E. Skupinu tvoří měsíce Rhea, Hyperion, Titan a Japetus.
  • Rodina Inuitů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 11 až 18 mil. km po drahách se sklonem 45° až 50° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po eskymáckých (inuitských) bozích. Rodinu tvoří měsíce Kiviuq, Ijiraq, Paaliaq a Siarnaq a Bebhionn.
  • Rodina Norů: Tyto většinou velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenostech 13 až 21 mil. km po retrográdních drahách (obíhají proti směru rotace planety) se sklonem 147° až 176° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. S výjimkou největšího člena Phoebe jsou pojmenovány po postavách ze severské (norské) mytologie: Skathi, Mundilfari, Narvi, Suttungr, Thymr, Hati, Farbauti, Bestla, Aegir, Bergelmir, Fenrir, Fornjot a Ymir. Ke skupině patří též dosud nepojmenované objekty S/2004 S13, S/2004 S17, S/2004 S12 a S/2004 S7.
  • Skupina Galů: Tyto velmi malé měsíce obíhají planetu ve vzdálenosti 16 až 18 mil. km po přímých (prográdních) drahách se sklonem 33° až 35° k Saturnovu rovníku. Pravděpodobně se jedná o asteroidy zachycené gravitačním polem Saturnu, které však mohou opět opustit. Jsou pojmenovány po galských bozích: Albiorix, Erripao a Tavros.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Saturn now leads moon race with 62 newly discovered moons. science.ubc.ca [online]. 2023-05-11 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ Planetary Satellite Discovery Circumstances [online]. ssd.jpl.nasa.gov, rev. 2021-11-15 [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ IAU Circular No. 9023. ciclops.org [online]. [cit. 2009-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-01. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Měsíce_Saturnu&oldid=23985448“
  NODES
Done 1
eth 10