Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem
Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem je městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem, sídlí v domě čp. 1 na Masarykově náměstí.[1]
Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem | |
---|---|
Údaje o muzeu | |
Stát | Česko |
Adresa | Masarykovo náměstí 1, Bystřice nad Pernštejnem, 593 01, Česko |
Zakladatel | Ladislav Vondruška |
Založeno | 1. ledna 1955 |
Zaměření | městské muzeum |
Původní účel budovy | okresní soud, radnice |
Další budovy | Aueršperk, Pyšolec, Zubštejn |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′23,97″ s. š., 16°15′40,2″ v. d. |
Webové stránky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatZakladatelem muzea byl ředitel školy Ladislav Vondruška, byl vytvořen muzejní odbor a zvoleni jeho členové, byli jimi Edmund Fiša (starosta), Jindřich Leypold (soudce), František Seidl (advokát), Ladislav Vondruška (ředitel), Karel Konečný (učitel), Josef Štourač (učitel), František Domanský (měšťan), Vincenc Pálka (obuvník) a Jan Schwarzer (řezník). První schůze se konala 27. října 1913, v tě době bylo uvedeno, že pro muzejní sbírky budou sloužit obecní místnosti. Během první světové války byly předměty sbírek přesunuty do podkroví školy, v těchto prostorách zůstaly až do roku 1956. 8. dubna 1956 byly zakoupeny další předměty od starožitníka a muzeum bylo přihlášeno do Svazu česko-slovenských muzeí vlastivědných.
Po roce 1918 muzeum stále sídlilo v podkroví školy a jeho členové sbírali převážně etnografické předměty, hlavním hybatelem myšlenky muzea se stal ředitel zemědělské školy Vladimír Kříž, muzeum několikrát navštívil Dr. Jaroslav Helfert z brněnského zemského muzea, kdy radil při muzejní práci. V roce 1924 pomohl i s archeologickými výzkumy na hradě Aueršperku, kdy sbírky z tohoto průzkumu tvoří velkou část sbírek zaměřených na prehistorii Bystřicka. V této době muzeum nemělo stálé zaměstnance a financováno bylo z příspěvků a z darů města. Později byly uspořádány výstavy a prezentovány sbírkové předměty, také došlo k vydání soupisu sbírek v místním muzejním archivu.
V roce 1945 byly muzejní sbírky přeneseny částečně do zimní zemědělské školy. Zbylé předměty zůstaly v podkroví školy, které mělo být vykradeno vojáky. Po druhé světové válce došlo v režii Vladimíra Kříže v roce 1947 k uspořádání výstavy v budově školy pod názvem "Bystřice jindy a nyní", v roce 1952 byla uspořádána výstava "Lidová tvořivost na Bystřicku". V roce 1954 došlo k žádosti k Okresnímu národnímu výboru o povolení zřídit Okresní muzeum a alokovat na jeho činnost městské peníze a to od 1. ledna 1955. 11. října bylo Státní památkovou správou povoleno užít pro činnost muzea místnost na hradě Pernštejně, byly propůjčeny celkem tři místnosti. V roce 1955 byla ustanovena rada muzea, jejími členy byly František Abrahám, Josef Dobiáš, Zdeňka Kynclová, František Ostrý a Josef Pavelka.
Muzeum bylo slavnostně otevřeno 10. listopadu 1947, muzeum získalo správce Josefa Peterku, v roce 1960 došlo ke změně správních okresů a byl zrušen okres Bystřice nad Pernštejnem a byla uvolněna budova radnice využívaná pro okresní soud, od 1. září tak v těchto prostorách sídlilo místní muzeum. V květnu 1965 byla v těchto prostorech otevřena pamětní síň Gustava Pflegera-Moravského, 27. září 1973 byla v prostorách bývalého okresního soudu otevřena Síň odkazu Aloise Lukáška a téhož roku se městské muzeum v Bystřici stalo součástí Okresního muzea ve Žďáru nad Sázavou. V roce 1985 byly dokončeny expozice s tematikou odboje za druhé světové války a ve sklepě také expozice "Vývoj osídlení horní Svratky".
Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem opětovně vzniklo v roce 1993, kdy zaniklo okresní muzeum ve Žďáru nad Sázavou a sbírky se tak staly majetkem města Bystřice. V tomtéž roce byla ve sklepních prostorech bývalé radnice uvedena expozice "Uran na Vysočině". V roce 2003 došlo k rekonstrukci budovy, kdy byla mimo jiné opravena mansardová střecha, v roce 2004 byl rekonstruován zadní trakt budovy a v roce 2005 byla opravena fasáda budovy a rekonstruovány interiéry, zároveň bylo vybudováno Městské informační centrum. O rok později byly rekonstruovány interiéry přízemí a bylo otevřeno Turistické a informační centrum, na dvoře byla vybudována přístavba s moderními sociálními zařízeními. a v roce 2007 byla rekonstruována půda, kdy vznikl depozitář, konzervátorská dílna a galerie, po průzkumu byly objeveny výmalby z 19. století a v jedné místnosti byly výmalby rekonstruovány. Otevření muzea po dlouhých rekonstrukcích proběhlo 26. dubna 2007.[2]
Expozice
editovatMuzeum v Bystřici má ve sbírkovém fondu několik desítek tisíc fotografií, pohlednic, negativů a skleněných desek, stejně tak má ve fondech několik desítek tisíc tiskovin, listin, písemností a obrazů. Uchovává také více než 10 tisíc sbírkových předmětů hmotných.[2]
Živé ryby Vysočiny
editovatExpozice se zabývá rybníkářstvím, kdy jako zakladateli rybníkářství se uvádí Pernštejnové. Expozice je umístěna ve sklepení muzea a její součástí jsou tři akvária rozdělená na Rybniční mělčinu, Proudovou řeku a Přehradu s dravci, dále jsou v expozici umístěna dvě menší akvária, kde jsou chráněné ryby, úhoř a mník. Součástí je také expozice starých rybářských potřeb. Expozice byla vytvořena ředitelem muzea Vladimírem Cisárem.[3] Expozice byla otevřena 8. května 2014.[4]
Stará škola
editovatExpozice pod názvem Stará škola uvádí ukázku staré školní třídy a starého školního kabinetu.[5]
Vývoj osídlení povodí Svratky
editovatExpozice o vývoji osídlení v povodí řeky Svratky byla otevřena v prostorách muzea v roce 1985, později byla rozšířena o další předměty z muzejních sbírek muzeí pod hlavičkou Okresního muzea ve Žďáru nad Sázavou, novými předměty byly např. parohová palice z Doubravníku, kostěné hroty od Věchnova a podobné.[6]
Síň odkazu Aloise Lukáška
editovatAlois Lukášek byl malířem, který byl v roce 1977 jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1981 obdržel Řád práce, 27. září téhož roku byla otevřena pamětní síň v muzeu. Alois Lukášek věnoval soubor obrazů městu Bystřice nad Pernštejnem s tematikou krajiny Bystřicka a ty jsou tak vystaveny v pamětní síní.[7]
Uran na Vysočině
editovatExpozice se věnuje hornické činnosti v regionu Bystřicka, je umístěna ve sklepení muzea a uvádí předměty spojené s hornictvím. Jsou ukázány důlní díla, mechanismy, nářadí a přístroje.[8]
Štěpánovská litina
editovatExpozice s názvem Štěpánovská litina uvádí vzpomínky na slévárenskou výrobu v oblasti Bystřicka, počátky slévárenství se datují do roku 1572, kdy byly zaznamenány první hamry, v roce 1753 pak vznikla první slévárna.[9]
Etnografie, řemesla
editovatExpozice se týká primárně cechů a řemesel v oblasti Bystřicka, uvedeny jsou příklady starých řemesel, ukázka praní prádla, prádla a vývoje praní a také horácká světnička. Prvním cechem, který v Bystřici nad Pernštejnem vznikl byl cech kovářský v roce 1481.[10]
Historie města Bystřice nad Pernštejnem
editovatExpozice uvádí tři modely vývoje města.[11]
Přírodopisné sbírky
editovatV přírodopisných sbírkách jsou uvedeny entomologické sbírky pod vedením Jaroslava Čápa a Oldřicha Macháčka, sbírky minerálů a hornin pod vedením Ludvíka Ducháčka a herbář pod vedením Jaroslava Čápa. Herbář byl založen v roce 2002 a k roce 2015 je jeho součástí cca 1500 záznamů.[12]
Galerie na půdě
editovatV půdních prostorách je uvedena galerie, kdy ta je místem pro výstavy a koncerty.[13]
Zubštejn
editovatSoučástí muzea je zřícenina Zubštejn, ta se nachází přibližně 5 km východně od města.[14]
Aueršperk
editovatSoučástí muzea je zřícenina hradu Aueršperk, hrad byl založen přibližně v polovině 13. století, již v roce 1924 v jeho prostorách proběhly archeologické výzkumy,[2] které znamenaly pro založení muzea a sbírkové fondy velký rozvoj.[15]
Pyšolec
editovatSoučástí muzea je zřícenina hradu Pyšolec, ty se nachází nad přehradní nádrží Vír II.[16]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky muzea
- Městské muzeum na stránkách města Bystřice nad Pernštejnem
- Městské muzeum na stránkách Dědictví Vysočiny
- Městské muzeum na stránkách Asociace muzeí a galerí ČR
Reference
editovat- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Kontakt [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Historie muzea [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Živé ryby Vysočiny [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ ŠNAJDR, Jaroslav. Sklepením se prohánějí živé ryby. Muzeum vybudovalo unikátní expozici [online]. iDNES.cz, 2014-05-02 [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Stará škola [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ CISÁR, Vladimír. Vývoj osídlení povodí Svratky [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Síň odkazu Aloise Lukáška [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Uran na Vysočině [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Štěpánovská litina [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Etnografie, řemesla [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Historie města Bystřice nad Pernštejnem [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Přírodopisné sbírky [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Galerie na půdě [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Zubštejn [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Aueršperk [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem. Pyšolec [online]. Městské muzeum Bystřice nad Pernštejnem [cit. 2016-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.