Markéta Beaufortová
Markéta Beaufortová (Margaret Beaufort; 31. května 1443, Bedfordshire – 29. června 1509, Westminster), hraběnka z Richmondu a Derby, byla anglická politička a mecenáška z rodu Beaufortů, matka krále Jindřicha VII. Tudora, jehož pomohla dosadit na trůn, a jedna z klíčových postav války růží. V politicky chaotické době aktivně manévrovala s cílem zajistit Jindřichovi korunu, což nakonec vyvrcholilo Jindřichovým rozhodným vítězstvím nad králem Richardem III. v bitvě u Bosworthu. Tím pomohla na anglický trůn nastolit Tudorovce.
Markéta Beaufortová | |
---|---|
Narození | 31. května 1443 Bedfordshire |
Úmrtí | 29. června 1509 (ve věku 66 let) nebo 1509 (ve věku 65–66 let) Westminster |
Pohřbena | Westminsterské opatství |
Potomci | Jindřich VII. Tudor |
Otec | John Beaufort |
Matka | Margaret Beauchamp of Bletso |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původ
editovatMarkéta byla jedinou dcerou a dědičkou vévody ze Somersetu Jana Beauforta (1404–1444). Její dědeček Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (asi 1371–1410) byl nemanželským, avšak legitimizovaným synem Jana z Gentu, třetího přeživšího syna anglického krále Eduarda III. Z toho pak Markéta odvozovala nárok na anglický trůn pro svého syna Jindřicha.
Život a politické působení
editovatJeště jako nemluvně byla Markéta smluvně oddána se stejně starým Janem de la Pole, synem vévody ze Suffolku Viléma de la Pole. Ačkoliv bylo toto manželství v roce 1450 přes příbuzenský vztah legitimizováno papežem, Markéta Jana za manžela nepřijala, takže manželství bylo anulováno. Jejím manželem se pak stal Edmund z velšského rodu Tudorů. Jindřich Tudor se třináctileté Markétě narodil již jako pohrobek, protože jeho otec Edmund mezitím zahynul v zajetí Yorků na mor. Porod ve velmi mladém věku nejspíš Markétu fyzicky trvale poškodil, protože potom již neměla žádné děti. Dalším manželem čtrnáctileté vdovy se stal Jindřich Stafford, s nímž prožila poměrně šťastné manželství. Když lord Jindřich padl v bitvě u Barnetu, osmadvacetiletá Markéta opět ovdověla a brzy na to se z politických důvodů provdala za Tomáše Stanleyho, hraběte z Derby.
Po nástupu svého syna na trůn se Markéta, ačkoliv nebyla královnou, těšila značnému politickému vlivu a osobní nezávislosti, což obojí bylo u žen té doby neobvyklé. Během vlády svého syna byla významnou mecenáškou, která zahájila éru tudorovského sponzorství kultury a umění. Především založila dvě prominentní koleje na Univerzitě v Cambridgi, Christ's College v roce 1505 a St John's College, která byla dokončena po její smrti až v roce 1511.[1][2] Lady Margaret Hall v Oxfordu, první oxfordská vysoká škola, která přijímala ženy, je pojmenována po ní a má její sochu v univerzitní kapli.[3]
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Markéta Beaufortová na Wikimedia Commons
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Margaret Beaufort na anglické Wikipedii.
- ↑ The History of Christ's College; accessed 22 June 2015
- ↑ St. John's College History; accessed 1 March 2019
- ↑ http://www.lmh.ox.ac.uk/about-lmh/history-and-archives/college-timeline
Vývod z předků
editovatEduard III. Anglický | ||||||||||||
Jan z Gentu | ||||||||||||
Filipa Henegavská | ||||||||||||
Jan Beaufort | ||||||||||||
Paon de Roet | ||||||||||||
Kateřina Swynfordová | ||||||||||||
John Beaufort | ||||||||||||
Tomáš Holland, 1. hrabě z Kentu | ||||||||||||
Roger Beauchamp | ||||||||||||
Jana z Kentu | ||||||||||||
Markéta Holland | ||||||||||||
Richard FitzAlan, 10th Earl of Arundel | ||||||||||||
Mary | ||||||||||||
Eleonora z Lancasteru | ||||||||||||
Markéta Beaufort | ||||||||||||
Sir Roger Beauchamp | ||||||||||||
Roger Beauchamp | ||||||||||||
Joan de Clopton | ||||||||||||
John Beauchamp | ||||||||||||
Mary | ||||||||||||
Margaret Beauchamp of Bletso | ||||||||||||
William de Stourton | ||||||||||||
John Stourton | ||||||||||||
Joan Vernon | ||||||||||||
Edith Stourton | ||||||||||||
Lettice | ||||||||||||