Markéta Beaufortová

hraběnka z Richmondu a Derby
(přesměrováno z Margaret Beaufortová)

Markéta Beaufortová (Margaret Beaufort; 31. května 1443, Bedfordshire –  29. června 1509, Westminster), hraběnka z Richmondu a Derby, byla anglická politička a mecenáška z rodu Beaufortů, matka krále Jindřicha VII. Tudora, jehož pomohla dosadit na trůn, a jedna z klíčových postav války růží. V politicky chaotické době aktivně manévrovala s cílem zajistit Jindřichovi korunu, což nakonec vyvrcholilo Jindřichovým rozhodným vítězstvím nad králem Richardem III.bitvě u Bosworthu. Tím pomohla na anglický trůn nastolit Tudorovce.

Markéta Beaufortová
Narození31. května 1443
Bedfordshire
Úmrtí29. června 1509 (ve věku 66 let) nebo 1509 (ve věku 65–66 let)
Westminster
PohřbenaWestminsterské opatství
PotomciJindřich VII. Tudor
OtecJohn Beaufort
MatkaMargaret Beauchamp of Bletso
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta byla jedinou dcerou a dědičkou vévody ze Somersetu Jana Beauforta (1404–1444). Její dědeček Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (asi 1371–1410) byl nemanželským, avšak legitimizovaným synem Jana z Gentu, třetího přeživšího syna anglického krále Eduarda III. Z toho pak Markéta odvozovala nárok na anglický trůn pro svého syna Jindřicha.

Život a politické působení

editovat

Ještě jako nemluvně byla Markéta smluvně oddána se stejně starým Janem de la Pole, synem vévody ze Suffolku Viléma de la Pole. Ačkoliv bylo toto manželství v roce 1450 přes příbuzenský vztah legitimizováno papežem, Markéta Jana za manžela nepřijala, takže manželství bylo anulováno. Jejím manželem se pak stal Edmund z velšského rodu Tudorů. Jindřich Tudor se třináctileté Markétě narodil již jako pohrobek, protože jeho otec Edmund mezitím zahynul v zajetí Yorků na mor. Porod ve velmi mladém věku nejspíš Markétu fyzicky trvale poškodil, protože potom již neměla žádné děti. Dalším manželem čtrnáctileté vdovy se stal Jindřich Stafford, s nímž prožila poměrně šťastné manželství. Když lord Jindřich padl v bitvě u Barnetu, osmadvacetiletá Markéta opět ovdověla a brzy na to se z politických důvodů provdala za Tomáše Stanleyho, hraběte z Derby.

Po nástupu svého syna na trůn se Markéta, ačkoliv nebyla královnou, těšila značnému politickému vlivu a osobní nezávislosti, což obojí bylo u žen té doby neobvyklé. Během vlády svého syna byla významnou mecenáškou, která zahájila éru tudorovského sponzorství kultury a umění. Především založila dvě prominentní koleje na Univerzitě v Cambridgi, Christ's College v roce 1505 a St John's College, která byla dokončena po její smrti až v roce 1511.[1][2] Lady Margaret HallOxfordu, první oxfordská vysoká škola, která přijímala ženy, je pojmenována po ní a má její sochu v univerzitní kapli.[3]

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Margaret Beaufort na anglické Wikipedii.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Eduard III. Anglický
 
 
Jan z Gentu
 
 
 
 
 
 
Filipa Henegavská
 
 
Jan Beaufort
 
 
 
 
 
 
Paon de Roet
 
 
Kateřina Swynfordová
 
 
 
 
 
 
 
 
John Beaufort
 
 
 
 
 
 
Tomáš Holland, 1. hrabě z Kentu
 
 
Roger Beauchamp
 
 
 
 
 
 
Jana z Kentu
 
 
Markéta Holland
 
 
 
 
 
 
Richard FitzAlan, 10th Earl of Arundel
 
 
Mary
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Lancasteru
 
Markéta Beaufort
 
 
 
 
 
Sir Roger Beauchamp
 
 
Roger Beauchamp
 
 
 
 
 
 
Joan de Clopton
 
 
John Beauchamp
 
 
 
 
 
 
 
 
Mary
 
 
 
 
 
 
 
 
Margaret Beauchamp of Bletso
 
 
 
 
 
 
William de Stourton
 
 
John Stourton
 
 
 
 
 
 
Joan Vernon
 
 
Edith Stourton
 
 
 
 
 
 
 
 
Lettice
 
 
 
 
 
 
 
  NODES
Idea 1
idea 1