Marie Antonie Španělská

Marie Antonie Španělská
	Infantka španělská, královna sardinská
	Portrét infantky Marie Antonie
Doba vlády	20. února 1773 – 19. září 1785
Úplné jméno	Marie Antonie Fernanda Bourbonská
Narození	17. listopadu 1729; Alcázar, Sevilla
Úmrtí	19. září 1785 (ve věku 55 let); Hrad Moncalieri, Turín
Pohřbena	Bazilika Superga, Turín
Sňatek	27. dubna 1882
Manžel	Viktor Amadeus III.
Potomci	Karel Emanuel; Marie Josefína; Marie Tereza; Marie Anna; Viktor Emanuel; Mořic; Marie Karolína; Karel Felix; Josef
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourboni
Otec	Filip V. Španělský
Matka	Alžběta Parmská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Antonie Španělská (celým jménem Marie Antonie Fernanda Bourbonská, 17. listopadu 1729, Alcázar, Sevilla – 19. září 1785, hrad Moncalieri, Turín) byla španělská infantka, dcera španělského krále Filipa V. a sňatkem s Viktorem Amadeem i sardinská královna. Byla matkou tří posledních sardinských králů z rodů Savojských.

Život

Marie Antonie s rodinou, zleva: bratr Ludvík Antonín, matka Alžběta, bratr Filip, švagrová Luisa Alžběta, sestra Marie Tereza Rafaela, Marie Antonie a švagrové Marie Amálie

Mládí

Marie Antonie se narodila 17. listopadu 1729 v královském paláci Alcázar v Seville jako nejmladší dcera španělského krále Filipa V. a jeho druhé manželky Alžběty Parmské. V době jejího narození byla situace ve Španělsku nestálá, právě probíhaly i přípravy na podepsání mírové smlouvy v Seville, která měla ukončit Anglo-španělskou válku.^[1] Několik let strávila Marie Antonie v Seville, nicméně, již roku 1733 se královská rodina přesunula do Madridu.^[2] Poslední dcera Filipa V. se původně narodila pouze jako Marie Antonie, ale na počest bratra a pozdějšího španělského krále získala i třetí jméno Ferdinanda. Již od narození měla titul španělské infantky, což je obdoba titulu princezny v jiných evropských zemích.

Mariini rodiče současně plánovaly dva sňatky: sňatek její s francouzským dauphinem Ludvíkem a zároveň i sňatek Mariina bratra Filipa s dauphinovou sestrou Luisou Alžbětou. Se sňatkem Marie a dauphina Ludvíka souhlasili všichni členové rodiny, ale její matka Alžběta si přála, aby se její dcera provdala ve zralejším věku; zásnuby tedy byly posunuty. Mezitím se o mladou Marii Antonii ucházel například pozdější saský kurfiřt Fridrich Kristián, který byl o sedm let starší.^[1] Manželství mezi Filipem a Luisou Alžbětou se nakonec uskutečnilo roku 1739, ale dauphin Ludvík se nakonec rozhodl pro sňatek s Mariinou starší sestrou Marií Terezou Rafaelou. Roku 1746, rok po svatbě, ale Marie Tereza zemřela a Mariin bratr Ferdinand se dauphinovi pokusil znovu „dohodit“ nejmladší sestru Marii Antonii. To ale urazilo francouzského krále Ludvíka XV., který to označil za nehoráznost a incest.

Manželství

Po nezdaru se sňatkem Marie Antonie a dauphina Ludvíka se mladá infantka zasnoubila s budoucím sardinským králem Viktorem Amadeem, synem Karla Emanuela III. a jeho druhé manželky Polyxeny. 12. dubna 1750 v Madridu se v zastoupení odehrál první svatební obřad, až 31. května toho roku se konal obřad s oběma snoubenci a to v Oulx. Samotný sňatek byl dojednán Mariiným nevlastním bratrem Ferdinandem, který si přál posílit vztahy mezi Turínem a Madridem, které rozdělovaly Války o rakouské dědictví. Jako svatební dar pro novomanžele posloužila rekonstrukce královského paláce v Turíně architektem Benedettem Alfierim. Marie Antonie navíc dostala od rodiny Viktora Amadea velký finanční obnos a pozemky v Miláně.^[3] Italský hudební skladatel Baldassare Galuppi na počest uzavření sňatku dokonce napsal několik oper.

Manželství bylo šťastné, manželé se obklopovali i mistry a učenci různých řemesel. Marie Antonie si ale z rodného Španělska přinesla neuhlazenou etiketu a nebyla u dvora příliš oblíbená. Byla popisována jako chladná a plachá dáma, ale zároveň byla také známá svojí zbožností.

Královna sardinská

Po smrti tchána Karla Emanuela v roce 1773 na trůn nastoupil jediný přeživší syn Viktor Amadeus, Mariin manžel. Společně s ním nastoupila na trůn i jeho manželky a Marie Antonie se tak stala sardinskou královnou. Později dohodla též sňatek nejstaršího syna Karla Emanuela s francouzskou princeznou Marií Klotildou, se kterou měla výborný vztah.^[4] Dvanáct let byla královnou Sardinie, pak ve věku pětapadesáti let zemřela a byla pohřbena v turínské bazilice Superga. Manžel Viktor Amadeus ji přežil o jedenáct let.

Potomci

Obraz Marie Antonie s manželem a dětmi

Ze sňatku se s Viktorem Amadeem vzešlo dvanáct dětí, z nichž devět (čtyři snové, pět dcer) se dožilo dospělosti.

Karel Emanuel (24. května 1751 – 6. října 1819), vévoda savojský a sardinský král v letech 1796 až 1802, ⚭ 1775 Marie Klotilda Francouzská (23. září 1759 – 7. března 1802)
Marie Alžběta Šarlota (16. července 1752 – 17. dubna 1755), zemřela v dětství
Marie Josefína (2. září 1753 – 13. listopadu 1810) ⚭ 1771 Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824), 43. velmistr Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského, francouzský král od 6. dubna 1814 do 20. března 1815 a poté 8. července 1815 až do své smrti
Amadeus Alexandr (5. října 1754 – 29. dubna 1755), zemřel v dětství
Marie Tereza (31. ledna 1756 – 2. června 1805), ⚭ 1773 Karel X. (9. října 1757 – 6. listopadu 1836), francouzský král v letech 1824–1830
Marie Anna (17. prosince 1757 – 11. října 1824), ⚭ 1775 Benedetto ze Chablais (21. června 1741 – 4. ledna 1808), vévoda ze Chablais
Viktor Emanuel (24. července 1759 – 10. ledna 1824), vévoda savojský, piemontský, aostský a král sardinský v letech 1802 až 1821, ⚭ 1789 Marie Tereza Rakouská-Este (1. listopadu 1773 – 29. března 1832)
Marie Kristýna Ferdinanda (21. listopadu 1760 – 19. května 1768), zemřela v dětství
Mořic (13. prosince 1762 – 1. září 1799), zemřel na malárii, svobodný a bezdětný
Marie Karolína (17. ledna 1764 – 28. prosince 1782), ⚭ 1781 Antonín Saský (27. prosince 1755 – 6. června 1836), saský král od roku 1827 až do své smrti
Karel Felix (6. dubna 1765 – 27. dubna 1831), vévoda savojský, piemontský, aostský a král sardinský v letech 1821 až 1831, ⚭ 1807 Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (17. ledna 1779 – 11. března 1849)
Josef (5. října 1766 – 29. října 1802), zemřel na malárii, svobodný a bezdětný

Vývod z předků

Marie Tereza Habsburská

Izabela Bourbonská

Filip V. Španělský

Maxmilián I. Bavorský

Ferdinand Maria Bavorský

Marie Anna Habsburská

Marie Anna Bavorská

Viktor Amadeus I. Savojský

Jindřiška Adéla Marie Savojská

Kristina Bourbonská

Marie Antonie Španělská

Marie Kateřina Farnese

Alžběta Parmská

Wolfgang Vilém Neuburský

Filip Vilém Falcký

Magdalena Bavorská

Dorotea Žofie Falcko-Neuburská

Jiří II. Hesensko-Darmstadtský

Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská

Žofie Eleonora Saská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Antonia of Spain na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ARMSTRONG, Edward. Elisabeth Farnese: The Termagant of Spain. [s.l.]: [s.n.], 1892. Dostupné online. S. 343.
↑ KAMEN, Henry. Philip V of Spain. The King who Reigned Twice. New Haven: Yale University Press, 2001. S. 191.
↑ NICHOLS, John. Gentleman's magazine and historical chronicle, svazek 20. [s.l.]: [s.n.], 1750. S. 236.
↑ D'ARTEMONT, Louis Leopold. A sister of Louis XVI, Marie Clotilde of France, Queen of Sardinia (1759–1802). [s.l.]: [s.n.], 1911. S. 190.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Antonie Španělská na Wikimedia Commons

[:0-1] ARMSTRONG, Edward. Elisabeth Farnese: The Termagant of Spain. [s.l.]: [s.n.], 1892. Dostupné online. S. 343.

[2] KAMEN, Henry. Philip V of Spain. The King who Reigned Twice. New Haven: Yale University Press, 2001. S. 191.

[3] NICHOLS, John. Gentleman's magazine and historical chronicle, svazek 20. [s.l.]: [s.n.], 1750. S. 236.

[4] D'ARTEMONT, Louis Leopold. A sister of Louis XVI, Marie Clotilde of France, Queen of Sardinia (1759–1802). [s.l.]: [s.n.], 1911. S. 190.

[1]

[2]

[3]

[4]