Marius Pasetti
Marius Pasetti, od roku 1867 Pasetti svobodný pán von Friedenburg (jméno uváděno Pasetti-Friedenburg), též Pasetti-Angeli von Friedenburg (15. května 1841, Benátky – 4. května 1913, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat, vysoký úředník na ministerstvu zahraničních věcí Rakousko-Uherska a v letech 1895–1904 velvyslanec v Římě.
| Marius baron Pasetti-Friedenburg | |
|---|---|
| Rakousko-uherský velvyslanec v Itálii | |
| Ve funkci: 1895 – 1904 | |
| Předchůdce | Karl Ludwig von Bruck |
| Nástupce | Jindřich Lützow |
| První sekční šéf na rakousko-uherském ministerstvu zahraničí | |
| Ve funkci: 1890 – 1895 | |
| Předchůdce | Ladislaus Szögyény-Marich |
| Nástupce | Rudolf Welsersheimb |
| Narození | 15. května 1841 Benátky |
| Úmrtí | 4. května 1913 (ve věku 71 let) Vídeň |
| Rodiče | Florian Pasetti |
| Příbuzní | Joseph von Pasetti-Friedenburg (sourozenec) |
| Alma mater | K.k. Akademie für Orientalische Sprachen (1859–1864) |
| Profese | diplomat a politik |
| Ocenění | Řád železné koruny 1. třídy (1874) komtur Řádu Františka Josefa (1875) komtur s hvězdou Řádu Františka Josefa (1878) Řád železné koruny 3. třídy (1893) velkokříž Císařského řádu Leopoldova (1901) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatPocházel z italské rodiny původem z Padovy, byl nejmladším ze tří synů Floriana Pasettiho (1793–1875), který se jako dvorní stavební rada staral o regulaci Dunaje ve Vídni (povýšen 1854 na rytíře a 1867 na svobodného pána).[1] Marius v roce 1864 dokončil studium na Orientální akademii ve Vídni a absolvoval praxi u zemského soudu ve Vídni, do diplomatických služeb vstoupil o rok později jako konzulární elév v Istanbulu, kde působil jako tlumočník. Na nižších diplomatických postech poté působil v Paříži, Petrohradu a Římě. V roce 1878 byl delegátem na Berlínském kongresu, poté zastával funkci legačního sekretáře v Římě.[2] Od roku 1883 působil na ministerstvu zahraničí, vykonával funkci druhého sekčního šéfa[3][4] a v roce 1890 po odchodu Ladislava Szögyény-Maricha jako ministra v uherské vládě přešel na pozici prvního sekčního šéfa,[5] v roce 1895 vyslán jako velvyslanec do Říma (Italské království),[6] kde zůstal až do odchodu na penzi v roce 1904.[7]
Tituly a ocenění
editovatJako sekční šéf na ministerstvu zahraničí obdržel v roce 1889 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[8] Byl nositelem vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku, vzhledem k dlouholetému působení v diplomacii obdržel řadu ocenění i v zahraničí.[9][10] Při odchodu do penze byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny a stal se také kancléřem Leopoldova řádu.[11]
Rakousko-Uhersko
editovat
Řád železné koruny III. třídy (1874)
komtur Řádu Františka Josefa (1875)
Řád železné koruny I. třídy (1893)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
velkokříž Leopoldova řádu (1901)
Zahraničí
editovat
velkokříž Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (Itálie)
velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko)
Řád pruské koruny I. třídy (Německo)
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
Řád lva a slunce I. třídy (Persie)
Řád rumunské koruny I. třídy (Rumunsko)
Řád Takova I. třídy (Srbsko)
Řád knížete Danila I. Řád knížete Danila I. I. třídy (Černá Hora)
komandér Řádu italské koruny (Itálie)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1870; Gotha, 1870; s. 625–626 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 203 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; II. díl Schematismus Staat; Vídeň, 1885; s. 1 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1886; Gotha, 1886; s. 660 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1892; Vídeň, 1892; s. 193 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 38 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Maria Pasettiho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 245 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 248 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Maria Pasettiho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 245 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Maria Pasettiho in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1903; Vídeň, 1903; s. 42 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 74, 338 dostupné online
Literatura
editovat- DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Wien, 2017; s. 492–493 (heslo Marius Pasetti) ISBN 978-3-205-20493-0
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19 a 20. století; Praha, 2012; s. 53–54 ISBN 978-80-86781-18-1
- KRÁLOVÁ, Hana: Rakousko-uherská zahraniční služba v letech 1868–1918. Praha 2012, 73–75. Disertační práce Ústavu světových dějin FF UK. On-line: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/102148
Externí odkazy
editovat- Marius Pasetti na webu rakouského parlamentu dostupné online
