Maximilian von Proskowetz
Maximilian von Proskowetz, křtěný Maxmilian František Karel, nebo zkráceně jen Max von Proskowetz, narozen jako Maximilian Proskowetz von Proskow und Marstorff (4. listopadu 1851 Kvasice[4], Morava - 19. září 1898 Fort Wayne, Indiana) byl rakouský agronom, diplomat, cestovatel a autor cestopisů. Je původem z Moravy.
Maximilian von Proskowetz | |
---|---|
Rodné jméno | Maximilian Proskowetz von Proskow und Marstorff |
Narození | 4. listopadu 1851 Kvasice, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. září 1898 (ve věku 46 let) Fort Wayne, stát Indiana USA |
Příčina úmrtí | železniční nehoda |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Povolání | autor, právník, autor cestopisů, agronom, diplomat a cestovatel |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Rodiče | Emanuel von Proskowetz starší[1][2][3] |
Příbuzní | Felix von Proskowetz bratr Anton Proskowetz děd |
Funkce | konzul (od 1897) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
editovatNarodil se jako druhý syn průmyslníka Emanuela von Proskowetze staršího. Od dětství se učil cizí jazyky. Oplýval také nadáním pro malířské a kreslířské umění. Maturoval na vídeňském Schottengymnasium v roce 1869, po té studoval na Vídeňské univerzitě práva, ze kterých získal v roce 1874 doktorát. Jeho další zájem byl ovšem především o zemědělství, pracoval jako dobrovolník na jednom statku v Rakouském Slezsku. Na základě toho studoval agronomii ve Vídni a v Halle. Max Proskowetz se zajímal o využití umělých hnojiv a se svým bratrem vykonal spoustu studijních cest po Evropě. O tom, co všechno na svých cestách viděl, napsal v díle Landwirtschaftlichen Reisebriefen (Agronomické dopisy z cest). V roce 1880 procestoval Egypt, Palestinu, Sýrii, Malou Asii, evropskou část Turecka a Řecko. Z těchto cest vydal v roce 1881 spisy Streifzüge eines Landwirts (Putování zemědělce) a Landwirtschaftliche Reisebriefe aus dem Orient (Agronomické dopisy z cest po Orientu).
Po několika letech práce na svých pozemcích, vyrazil v roce 1888 na cestu do Ruska, kde navštívil Kavkaz a pomocí nové transkaspické železniční dráhy i města Samarkand a Bucharu. Po jeho návratu publikoval své deníky z cest pod názvem Vom Newastrand nach Samarkand. Následně se věnoval přípravě a realizaci mezinárodního zemědělského a lesnického kongresu ve Vídni (1890). Rovněž bojoval proti rozšířenému alkoholismu mezi venkovským obyvatelstvem.
Ve spolupráci se severoamerickými zemědělskými podniky vyrazil se svým mladším bratrem Felixem na další cestu po světě. V posledních letech života působil v rakouských diplomatických službách, nejprve jako konzul ve Smyrně a v New Yorku, po roce 1897 potom jako konzul v Chicagu.
Zemřel na následky pádu z plošiny železničního vozu.
Byl rytířem řádu Františka Josefa .
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Mitteilungen der K. K. Geographischen Gesellschaft in Wien XLI, 1898, S. 621–623 (Buschman).
Reference
editovat- ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online. [cit. 2023-01-19].
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Rakouská akademie věd. Dostupné online. [cit. 2023-01-19].
- ↑ Viktor Hantzsch: Proskowetz, Max Ritter von. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 53. 1907. [cit. 2023-01-19].
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kvasice
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilian von Proskowetz na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maximilian von Proskowetz
- Databáze Národní knihovny ČR, Proskowetz, Max von, 1851-1898