Mimar Sinan
Mimar Sinan (15. duben 1489, Ağırnas - 17. červenec 1588, Istanbul) byl turecký architekt, nejvýznamnější architekt Osmanské říše, který navrhoval klíčové stavby, zejména mešity, za tří sultánů - Sulejmana I., Selima II. a Murada III., tedy na vrcholu moci této říše.
| Mimar Sinan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1490 Ağırnas |
| Úmrtí | 17. července 1588 (ve věku 97–98 let) Konstantinopol |
| Místo pohřbení | Konstantinopol |
| Povolání | architekt, stavební inženýr, vědec a urbanista |
| Choť | Fatma Nur |
| Funkce | chief Ottoman imperial architect |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJeho rodiče byli řečtí ortodoxní křesťané, jeho původní křesťanské jméno bylo Josef. Sinan pracoval se svým otcem jako kameník a tesař, ovšem roku 1512 byl odveden do janičárského vojska a přestoupil na islám. Jako muslimské jméno zvolil Sinan (přízvisko Mimar značí v turečtině „stavitel“, tedy označovalo původně povolání, nicméně časem začalo být užíváno jako součást jména). Někdy je též nazýván Mimar Koca Sinan („Velký stavitel Sinan“).
Dílo
editovatJeho první stavby - mosty a pevnosti - vznikaly ještě za služby v armádě a pro armádu. Díky tomu si jeho talentu povšiml dvůr Sulejmana I. Roku 1539 pro něj Sinan navrhl první civilní stavbu a poté byl čtyřicet let hlavním dvorním architektem. Za tu dobu navrhl a nechal vystavět 79 mešit, 34 paláců, 33 veřejných lázní, 19 hrobek, 55 veřejných škol, 16 chudobinců a 7 madrás (církevních škol).[1] Různé zdroje se v počtu jeho staveb rozcházejí, ale shodují se na tom, že navrhl přes 300 budov. Třemi jeho nejznámějšími a nejoceňovanějšími stavbami jsou Princova mešita v Istanbulu (Şehzade Camii) dokončená roku 1548, Sulejmanova mešita v Istanbulu (Süleymaniye Camii) vystavěná v letech 1550–57 a Selimova mešita v Edirne (Selimiye Camii) z let 1569–75.
Sinan neskrýval inspiraci v byzantské architektuře, zejména chrám Hagia Sofia byl zjevně předlohou Sulejmanovy mešity. Jeho osobitý styl charakterizuje užití menších doplňkových kupolí a polokupolí, jež zvětšovaly centrální prostor a posilovaly dojem monumentálnosti zvenčí i zevnitř. V tom byla jeho práce průkopnická. Podobně je jeho původním stylovým znakem užití čtyř minaretů, které prostor mešity ohraničují. K jeho dalším dílům patří Karađoz-begova mešita, Mešita Banja Baši v bulharské Sofii, Most Mehmeda Sokoloviće (památka UNESCO) v bosenském Višegradu aj.
Založil též významnou architektonickou školu, jeho žáci navrhli Mešitu sultána Ahmeda, Stari most v Mostaru či Tádž Mahal.[2] V Istanbulu se dnes po něm jmenuje umělecká univerzita: Mimar Sinan Güzel Sanatlar Üniversitesi.[3]
Galerie
editovat-
Princova mešita -
Princova mešita, kopule a polokopule zevnitř -
Sulejmanova mešita -
Sulejmanova mešita, vnitřek -
Selimova mešita
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Encyklopedia Britannica
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/545603/Sinan
- ↑ Archivovaná kopie. www.msgsu.edu.tr [online]. [cit. 2015-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-21.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mimar Sinan na Wikimedia Commons
