Mistři světa ITF
tenisové ceny ITF
Mistři světa ITF (anglicky ITF World Champions) jsou každoročně vyhlašováni od roku 1978 Mezinárodní tenisovou federací (ITF)[1] na základě dosažených výsledků v uplyné sezóně včetně výkonů na Grand Slamu,[2] turnajích mistrů a mistryň, stejně jako v týmových soutěžích – Davis Cupu a Billie Jean King Cupu.[3][4] Někdy jsou vítězové označováni jako „Hráč a hráčka roku ITF“ (ITF Player of the Year) v souvislosti s obdobnými výročními cenami ATP a WTA.[5]
Mistři světa mužů, žen, juniorů a juniorek ve dvouhře jsou vyhlašováni od roku 1978, kategorie juniorských čtyřher byly doplněny v roce 1982, vozíčkáři pak v roce 1991 a konečně mužská a ženská čtyřhra se vyhlašuje od roku 1996.[6] Juniorské singlové a deblové kategorie byly v roce 2003 sjednoceny do jediné.[7]
Slavnostní ceremoniál večeře mistrů světa ITF každoročně probíhá v Paříži během druhého majoru sezóny French Open, kde jsou oceněni světoví šampioni uplynulého roku,[8] za obdržení trofejí, ovšem bez finančního ohodnocení.[9]
V roce 2020 nebyli mistři vyhlášeni pro pandemii covidu-19, která přerušila mužský i ženský okruh na pět měsíců. V letech 2020 a 2021 neproběhla pařížská slavnostní večeře kvůli pandemickým omezením.[10]
Mužská dvouhra
editovatMezinárodní tenisová federace se při výběru mistra světa ve většině případů shodla s všeobecným názorem fanoušků a odborných médií. K rozkolu došlo v roce 1990, kdy byla ITF silně kritizována za volbu Ivana Lendla, protože podle kritiků poškodila Stefana Edberga kvůli jeho kritice Grand Slam Cupu.[11] Daný rok získal Edberg titul hráče roku od Asociace tenisových profesionálů (ATP), což korespondovalo s konečným pořadím světového žebříčku a pořadím francouzského periodika Tennis Magazine, kde v obou případech na prvním místě figuroval Edberg, před druhým Agassim a třetím Lendlem. Další rozdílné, již méně kontroverzní, výsledky organizací ITF a ATP přinesly roky 1978 (Jimmy Connors, 1 .místo v konečném žebříčku), 1982 (John McEnroe), 1989 (Lendl), 2013 (Rafael Nadal) a 2022 (Carlos Alcaraz)
Mistři světa ve dvouhře
editovat
Vícenásobní vítězové
editovat| Celkem | Tenista | Stát |
|---|---|---|
| 8 | Novak Djoković |  Srbsko
|
| 6 | Pete Sampras |  Spojené státy
|
| 5 | Roger Federer |  Švýcarsko
|
| 5 | Rafael Nadal |  Španělsko
|
| 4 | Ivan Lendl |  Československo
|
| 3 | Björn Borg |  Švédsko
|
| 3 | John McEnroe | Spojené státy
|
| 2 | Lleyton Hewitt |  Austrálie
|
Ženská dvouhra
editovatITF zvolila mistryní světa jinou tenistku, než konečnou světovou jedničku na žebříčku WTA v následujících letech: 1978 (nezvolená světová jednička: Martina Navrátilová), 1994 (Steffi Grafová), 2001 (Lindsay Davenportová), 2004 (Lindsay Davenportová), 2005 (Lindsay Davenportová), 2011 (Caroline Wozniacká), 2012 (Viktoria Azarenková), 2017 (Simona Halepová) a 2023 (Iga Świąteková).[12]
Mistryně světa ve dvouhře
editovat
Vícenásobné vítězky
editovatMužská čtyřhra
editovat
Ženská čtyřhra
editovat
Junioři
editovatDvouhra juniorů (1978–2003)
editovat
| Rok | Tenista | Stát |
| 1978 | Ivan Lendl | Československo
|
| 1979 | Raúl Viver |  Ekvádor
|
| 1980 | Thierry Tulasne |  Francie
|
| 1981 | Pat Cash | Austrálie
|
| 1982 | Guy Forget | Francie
|
| 1983 | Stefan Edberg | Švédsko
|
| 1984 | Mark Kratzmann | Austrálie
|
| 1985 | Claudio Pistolesi |  Itálie
|
| 1986 | Javier Sánchez | Španělsko
|
| 1987 | Jason Stoltenberg | Austrálie
|
| 1988 | Nicolas Pereira |  Venezuela
|
| 1989 | Nicklas Kulti | Švédsko
|
| 1990 | Andrea Gaudenzi | Itálie
|
| 1991 | Thomas Enqvist | Švédsko
|
| 1992 | Brian Dunn | Spojené státy
|
| 1993 | Marcelo Ríos |  Chile
|
| 1994 | Federico Browne |  Argentina
|
| 1995 | Mariano Zabaleta | Argentina
|
| 1996 | Sébastien Grosjean | Francie
|
| 1997 | Arnaud Di Pasquale | Francie
|
| 1998 | Roger Federer | Švýcarsko
|
| 1999 | Kristian Pless |  Dánsko
|
| 2000 | Andy Roddick | Spojené státy
|
| 2001 | Gilles Müller |  Lucembursko
|
| 2002 | Richard Gasquet | Francie
|
| 2003 | Marcos Baghdatis |  Kypr
|
Čtyřhra juniorů (1982–2003)
editovat| Rok | Tenisté | Státy |
| 1982 | Fernando Pérez |  Mexiko
|
| 1983 | Mark Kratzmann | Austrálie
|
| 1984 | Agustín Moreno | Mexiko
|
| 1985 | Petr Korda Cyril Suk |
Československo Československo
|
| 1986 | Tomás Carbonell | Španělsko
|
| 1987 | Jason Stoltenberg | Austrálie
|
| 1988 | David Rikl Tomáš Zdražila |
Československo Československo
|
| 1989 | Wayne Ferreira |  Jihoafrická republika
|
| 1990 | Marten Renström | Švédsko
|
| 1991 | Karim Alami |  Maroko
|
| 1992 | Enrique Abaroa | Mexiko
|
| 1993 | Steven Downs |  Nový Zéland
|
| 1994 | Benjamin Ellwood | Austrálie
|
| 1995 | Kepler Orellana | Venezuela
|
| 1996 | Sébastien Grosjean | Francie
|
| 1997 | Nicolás Massú | Chile
|
| 1998 | José de Armas | Venezuela
|
| 1999 | Julien Benneteau Nicolas Mahut |
Francie Francie
|
| 2000 | Lee Childs James Nelson |
 Spojené království Spojené království
|
| 2001 | Bruno Echagaray Santiago González |
Mexiko Mexiko
|
| 2002 | Florin Mergea Horia Tecău |
 Rumunsko Rumunsko
|
| 2003 | Scott Oudsema | Spojené státy
|
Junioři kombinovaně (od 2003)
editovatOd roku 2003 byly obě kategorie – dvouhra a čtyřhra, sjednoceny.
| Rok | Tenista | Stát | |
| 2004 | Gaël Monfils | Francie
| |
| 2005 | Donald Young | Spojené státy
| |
| 2006 | Thiemo de Bakker |  Nizozemsko
| |
| 2007 | Ričardas Berankis |  Litva
| |
| 2008 | Jang Cung-chua |  Tchaj-wan
| |
| 2009 | Daniel Berta | Švédsko
| |
| 2010 | Juan Sebastián Gómez |  Kolumbie
| |
| 2011 | Jiří Veselý | Česko
| |
| 2012 | Filip Peliwo |  Kanada
| |
| 2013 | Alexander Zverev |  Německo
| |
| 2014 | Andrej Rubljov |  Rusko
| |
| 2015 | Taylor Fritz | Spojené státy
| |
| 2016 | Miomir Kecmanović | Srbsko
| |
| 2017 | Axel Geller | Argentina
| |
| 2018 | Ceng Čchun-sin |  Čínská Tchaj-pej
| |
| 2019 | Thiago Agustín Tirante | Argentina
| |
| 2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
| 2021 | Šang Ťün-čcheng |  Čína
| |
| 2022 | Gilles-Arnaud Bailly |  Belgie
| |
| 2023 | João Fonseca |  Brazílie
| |
Juniorky
editovatDvouhra juniorek (1978–2003)
editovat
| Rok | Tenistka | Stát |
| 1978 | Hana Mandlíková | Československo
|
| 1979 | Mary-Lou Piateková | Spojené státy
|
| 1980 | Susan Mascarinová | Spojené státy
|
| 1981 | Zina Garrisonová | Spojené státy
|
| 1982 | Gretchen Rushová | Spojené státy
|
| 1983 | Pascale Paradisová | Francie
|
| 1984 | Gabriela Sabatini | Argentina
|
| 1985 | Laura Garroneová | Itálie
|
| 1986 | Patricia Tarabiniová | Argentina
|
| 1987 | Nataša Zverevová |  Sovětský svaz
|
| 1988 | Cristina Tessiová | Argentina
|
| 1989 | Florencia Labatová | Argentina
|
| 1990 | Karina Habšudová | Československo
|
| 1991 | Zdeňka Málková | Československo
|
| 1992 | Rossana de los Ríosová |  Paraguay
|
| 1993 | Nino Luarsabišviliová |  Gruzie
|
| 1994 | Martina Hingisová | Švýcarsko
|
| 1995 | Anna Kurnikovová | Rusko
|
| 1996 | Amélie Mauresmová | Francie
|
| 1997 | Cara Blacková |  Zimbabwe
|
| 1998 | Jelena Dokićová | Austrálie
|
| 1999 | Lina Krasnorucká | Rusko
|
| 2000 | María Emilia Salerniová | Argentina
|
| 2001 | Světlana Kuzněcovová | Rusko
|
| 2002 | Barbora Strýcová | Česko
|
| 2003 | Kirsten Flipkensová | Belgie
|
Čtyřhra juniorek (1982–2003)
editovat| Rok | Tenistky | Stát |
|---|---|---|
| 1982 | Beth Herrová | Spojené státy
|
| 1983 | Larisa Savčenková | Sovětský svaz
|
| 1984 | Mercedes Pazová | Argentina
|
| 1985 | Mariana Perezová-Roldanová Patricia Tarabiniová |
Argentina Argentina
|
| 1986 | Leila Meschiová | Sovětský svaz
|
| 1987 | Natalia Medveděvová | Sovětský svaz
|
| 1988 | Jo-Anne Faullová | Austrálie
|
| 1989 | Andrea Strnadová | Československo
|
| 1990 | Karina Habšudová | Československo
|
| 1991 | Eva Martincová | Československo
|
| 1992 | Nancy Feberová Laurence Courtoisová |
Belgie Belgie
|
| 1993 | Cristina Morosová | Spojené státy
|
| 1994 | Martina Nedělková |  Slovensko
|
| 1995 | Ludmila Varmužová | Česko
|
| 1996 | Jitka Schönfeldová Michaela Paštiková |
Česko |
| 1997 | Irina Seljutinová Cara Blacková |
 Kazachstán Zimbabwe
|
| 1998 | Eva Dyrbergová | Dánsko
|
| 1999 | Dája Bedáňová | Česko
|
| 2000 | María Emilia Salerniová | Argentina
|
| 2001 | Petra Cetkovská | Česko
|
| 2002 | Elke Clijstersová | Belgie
|
| 2003 | Andrea Hlaváčková | Česko
|
Juniorky kombinovaně (od 2003)
editovat
Od roku 2003 byly obě kategorie – dvouhra a čtyřhra, sjednoceny.
| Rok | Tenistka | Stát | |
| 2004 | Michaëlla Krajiceková | Nizozemsko
| |
| 2005 | Viktoria Azarenková |  Bělorusko
| |
| 2006 | Anastasija Pavljučenkovová | Rusko
| |
| 2007 | Urszula Radwańská |  Polsko
| |
| 2008 | Noppawan Lertčívakarnová |  Thajsko
| |
| 2009 | Kristina Mladenovicová | Francie
| |
| 2010 | Darja Gavrilovová | Rusko
| |
| 2011 | Irina Chromačovová | Rusko
| |
| 2012 | Taylor Townsendová | Spojené státy
| |
| 2013 | Belinda Bencicová | Švýcarsko
| |
| 2014 | Catherine Bellisová | Spojené státy
| |
| 2015 | Dalma Gálfiová |  Maďarsko
| |
| 2016 | Anastasija Potapovová | Rusko
| |
| 2017 | Whitney Osuigweová | USA
| |
| 2018 | Clara Burelová | Francie
| |
| 2019 | Diane Parryová | Francie
| |
| 2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
| 2021 | Petra Marčinková |  Chorvatsko
| |
| 2022 | Lucie Havlíčková | Česko
| |
| 2023 | Alina Kornějevová | neutrální status[p 1] | |
Vozíčkáři
editovat
| Rok | Tenista | Stát | |
|---|---|---|---|
| 1991 | Randy Snow | Spojené státy
| |
| 1992 | Laurent Giammartini | Francie
| |
| 1993 | Kai Schrameyer | Německo
| |
| 1994 | Laurent Giammartini (2) | Francie
| |
| 1995 | David Hall | Austrálie
| |
| 1996 | Ricky Molier | Nizozemsko
| |
| 1997 | Ricky Molier (2) | Nizozemsko
| |
| 1998 | David Hall (2) | Austrálie
| |
| 1999 | Stephen Welch | Spojené státy
| |
| 2000 | David Hall (3) | Austrálie
| |
| 2001 | Ricky Molier (3) | Nizozemsko
| |
| 2002 | David Hall (4) | Austrálie
| |
| 2003 | David Hall (5) | Austrálie
| |
| 2004 | David Hall (6) | Austrálie
| |
| 2005 | Michael Jeremiasz | Francie
| |
| 2006 | Robin Ammerlaan | Nizozemsko
| |
| 2007 | Šingo Kunieda |  Japonsko
| |
| 2008 | Šingo Kunieda (2) | Japonsko
| |
| 2009 | Šingo Kunieda (3) | Japonsko
| |
| 2010 | Šingo Kunieda (4) | Japonsko
| |
| 2011 | Maikel Scheffers | Nizozemsko
| |
| 2012 | Stephane Houdet | Francie
| |
| 2013 | Šingo Kunieda (5) | Japonsko
| |
| 2014 | Šingo Kunieda (6) | Japonsko
| |
| 2015 | Šingo Kunieda (7) | Japonsko
| |
| 2016 | Gordon Reid | Spojené království
| |
| 2016 | Gustavo Fernandez | Argentina
| |
| 2017 | Gustavo Fernández | Argentina
| |
| 2018 | Šingo Kunieda (8) | Japonsko
| |
| 2019 | Gustavo Fernández (2) | Argentina
| |
| 2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
| 2021 | Šingo Kunieda (9) | Japonsko
| |
| 2022 | Šingo Kunieda (10) | Japonsko
| |
| 2023 | Alfie Hewett | Spojené království
| |
Vozíčářky
editovat
| Rok | Tenistka | Stát | |
|---|---|---|---|
| 1991 | Chantal Vandierendoncková | Nizozemsko
| |
| 1992 | Monique Van Den Boschová | Nizozemsko
| |
| 1993 | Monique Kalkmanová (2) | Nizozemsko
| |
| 1994 | Monique Kalkmanová (3) | Nizozemsko
| |
| 1995 | Monique Kalkmanová (4) | Nizozemsko
| |
| 1996 | Chantal Vandierendoncková (2) | Nizozemsko
| |
| 1997 | Chantal Vandierendoncková (3) | Nizozemsko
| |
| 1998 | Daniela Di Torová | Austrálie
| |
| 1999 | Daniela Di Torová (2) | Austrálie
| |
| 2000 | Esther Vergeerová | Nizozemsko
| |
| 2001 | Esther Vergeerová (2) | Nizozemsko
| |
| 2002 | Esther Vergeerová (3) | Nizozemsko
| |
| 2003 | Esther Vergeerová (4) | Nizozemsko
| |
| 2004 | Esther Vergeerová (5) | Nizozemsko
| |
| 2005 | Esther Vergeerová (6) | Nizozemsko
| |
| 2006 | Esther Vergeerová (7) | Nizozemsko
| |
| 2007 | Esther Vergeerová (8) | Nizozemsko
| |
| 2008 | Esther Vergeerová (9) | Nizozemsko
| |
| 2009 | Esther Vergeerová (10) | Nizozemsko
| |
| 2010 | Esther Vergeerová (11) | Nizozemsko
| |
| 2011 | Esther Vergeerová (12) | Nizozemsko
| |
| 2012 | Esther Vergeerová (13) | Nizozemsko
| |
| 2013 | Aniek van Kootová | Nizozemsko
| |
| 2014 | Jui Kamidžiová | Japonsko
| |
| 2015 | Jiske Griffioenová | Nizozemsko
| |
| 2016 | Jiske Griffioenová (2) | Nizozemsko
| |
| 2017 | Jui Kamidžiová (2) | Japonsko
| |
| 2018 | Diede de Grootová | Nizozemsko
| |
| 2019 | Diede de Grootová (2) | Nizozemsko
| |
| 2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
| 2021 | Diede de Grootová (3) | Nizozemsko
| |
| 2022 | Diede de Grootová (4) | Nizozemsko
| |
| 2023 | Diede de Grootová (5) | Nizozemsko
| |
Vozíčkáři kvadruplegici
editovat| Rok | Tenista | Stát | |
|---|---|---|---|
| 2017 | David Wagner | Spojené státy
| |
| 2018 | Dylan Alcott | Austrálie
| |
| 2019 | Dylan Alcott (2) | Austrálie
| |
| 2020 | neuděleno pro pandemii covidu-19 | ||
| 2021 | Dylan Alcott (3) | Austrálie
| |
| 2022 | Niels Vink | Nizozemsko
| |
| 2023 | Niels Vink (2) | Nizozemsko
| |
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ a b V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy 1. března téhož roku rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohou dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[13]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku ITF World Champions na anglické Wikipedii.
- ↑ ANNUAL ITF WORLD CHAMPIONS AWARDS. www.itftennis.com [online]. [cit. 2011-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-18.
- ↑ ITF Constitution, s. 26, Pravidlo 2.2(a)(iii)
- ↑ Rafael Nadal, Garbine Muguruza win ITF Player of the Year awards [online]. 2017-12-08 [cit. 2018-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITF opt for Hewitt and Capriati. BBC Online. 2-12-2001. Dostupné online [cit. 20-12-2013)].
- ↑ Associated Press. Rafael Nadal, Garbine Muguruza win ITF Player of the Year awards. ESPN [online]. 2017-12-08 [cit. 2022-02-03]. [ttps://www.espn.com/tennis/story/_/id/21711645 Dostupné online]. (anglicky)
- ↑ ITF Constitution, s. 53 Appendix E
- ↑ ITF Constitution, Appendix E, s. 53, 60
- ↑ World Champions Dinner [online]. ITF, 2013 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Google News Archive. Borg: Sitting on top of the World. Evening Independent. St. Petersburg, Florida: 17-01-1979, s. 11C. Dostupné online [cit. 20-12-2013].
- ↑ ITF celebrates 2019 World Champions. www.itftennis.com [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2019-05-24 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Tennis Magazine (France), February 1991, issue no. 179. Časopis sdělil, "'One' has chosen to sanction a champion who hadn't feared to publicly confess the little importance he granted to the Grand Slam Cup, the famous ITF invention to 'break' the ATP Tour." (anglicky)
- ↑ Novak Djokovic, Aryna Sabalenka named 2023 ITF World Champions. Tennis.com [online]. 2023-12-15 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Mistři světa ITF na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)