Mistrovství světa v plavání
Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.
Historie
editovatPrvní Plavání na mistrovství světa v plaveckých sportech se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.
Seznam světových šampionátů v plavání
Datum konání | MS | Místo konání | Počet sportovců | Počet disciplín |
---|---|---|---|---|
31. srpen – 9. září 1973 | 01 - MS 1973 | Bělehrad, Jugoslávie | 686 | 18 (m), 19 (ž) |
19. červenec – 27. červenec 1975 | 02 - MS 1975 | Cali, Kolumbie | 682 | 18 (m), 19 (ž) |
20. srpen – 28. srpen 1978 | 03 - MS 1978 | Západní Berlín, NSR | 828 | 18 (m), 19 (ž) |
29. červenec – 8. srpen 1982 | 04 - MS 1982 | Guayaquil Ekvádor | 848 | 18 (m), 19 (ž) |
13. srpen – 23. srpen 1986 | 05 - MS 1986 | Madrid Španělsko | 1119 | 19 (m), 22 (ž) |
3. leden – 13. leden 1991 | 06 - MS 1991 | Perth Austrálie | 1142 | 21 (m), 24 (ž) |
1. září – 11. září 1994 | 07 - MS 1994 | Řím, Itálie | 1400 | 21 (m), 24 (ž) |
8. leden – 17. leden 1998 | 08 - MS 1998 | Perth, Austrálie | 1371 | 26 (m), 29 (ž) |
16. červenec – 29. červenec 2001 | 09 - MS 2001 | Fukuoka, Japonsko | 1498 | 29 (m), 32 (ž) |
12. červenec – 27. červenec 2003 | 10 - MS 2003 | Barcelona, Španělsko | 2015 | 29 (m), 33 (ž) |
16. červenec – 31. červenec 2005 | 11 - MS 2005 | Montréal Kanada | 1784 | 29 (m), 33 (ž) |
18. březen – 1. duben 2007 | 12 - MS 2007 | Melbourne, Austrálie | 2158 | 29 (m), 36 (ž) |
17. červenec – 2. srpen 2009 | 13 - MS 2009 | Řím, Itálie | 2556 | 29 (m), 36 (ž) |
16. červenec – 31. červenec 2011 | 14 - MS 2011 | Šanghaj, Čína | 2220 | 29 (m), 36 (ž) |
19. červenec – 4. srpen 2013 | 15 - MS 2013 | Barcelona, Španělsko | 2293 | 30 (m), 37 (ž), 1 (mix) |
24. červenec – 9. srpen 2015 | 16 - MS 2015 | Kazaň, Rusko | 2400 | 30 (m), 37 (ž), 8 (mix) |
14. červenec – 30. červenec 2017 | 17 - MS 2017 | Budapešť, Maďarsko | 2360 | 30 (m), 37 (ž), 8 (mix) |
12. červenec – 28. červenec 2019 | 18 - MS 2019 | Kwangdžu, Jižní Korea | 2623 | 30 (m), 38 (ž), 8 (mix) |
18. června – 3. červenec 2022 | 17 - MS 2022 | Budapešť, Maďarsko | 2034 | 29 (m), 37 (ž), 8 (mix) |
14. června – 30. červenec 2023 | 19 - MS 2023 | Fukuoka, Japonsko | ||
20 - MS 2024 | Dauhá, Katar | |||
21 - MS 2025 | Kallang, Singapur[1] | |||
22 - MS 2027 | Budapešť, Maďarsko |
Historická medailová tabulka
editovatPořadí | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1 | USA | 182 | 151 | 101 | 434 |
2 | Německo | 84 | 98 | 80 | 262 |
3 | Čína | 74 | 54 | 41 | 169 |
4 | Austrálie | 68 | 60 | 52 | 180 |
5 | Rusko | 53 | 39 | 35 | 127 |
6 | Maďarsko | 23 | 17 | 18 | 58 |
7 | Itálie | 21 | 18 | 32 | 71 |
8 | Kanada | 19 | 28 | 30 | 77 |
9 | SSSR | 16 | 28 | 28 | 72 |
10 | Nizozemsko | 13 | 21 | 22 | 56 |
11 | Velká Británie | 10 | 14 | 29 | 53 |
12 | Ukrajina | 9 | 5 | 7 | 21 |
13 | Francie | 8 | 14 | 11 | 33 |
14 | Španělsko | 7 | 18 | 13 | 38 |
15 | Japonsko | 6 | 22 | 47 | 75 |
16 | Švédsko | 6 | 12 | 13 | 31 |
17 | Polsko | 6 | 4 | 5 | 15 |
18 | Jižní Afrika | 5 | 1 | 8 | 14 |
19 | Zimbabwe | 4 | 5 | 0 | 9 |
20 | Srbsko | 4 | 2 | 2 | 8 |
21 | Brazílie | 3 | 1 | 4 | 8 |
22 | Finsko | 2 | 2 | 0 | 4 |
23 | Rumunsko | 2 | 1 | 7 | 10 |
24 | Jugoslávie | 2 | 0 | 2 | 4 |
25 | Dánsko | 1 | 2 | 5 | 8 |
26 | Mexiko | 1 | 2 | 3 | 6 |
27 | Tunisko | 1 | 2 | 3 | 6 |
28 | Chorvatsko | 1 | 2 | 1 | 4 |
29 | Kostarika | 1 | 1 | 2 | 4 |
29 | Řecko | 1 | 1 | 2 | 4 |
31 | Bělorusko | 1 | 1 | 0 | 2 |
32 | Belgie | 1 | 0 | 2 | 3 |
33 | Jižní Korea | 1 | 0 | 1 | 2 |
34 | Surinam | 1 | 0 | 0 | 1 |
35 | Švýcarsko | 0 | 4 | 1 | 5 |
36 | Rakousko | 0 | 3 | 3 | 6 |
37 | Nový Zéland | 0 | 3 | 2 | 5 |
37 | Slovensko | 0 | 3 | 2 | 5 |
39 | Česko | 0 | 3 | 0 | 3 |
40 | Bulharsko | 0 | 1 | 4 | 5 |
41 | Norsko | 0 | 1 | 1 | 2 |
42 | Kuba | 0 | 1 | 1 | 2 |
43 | Island | 0 | 1 | 1 | 2 |
44 | Litva | 0 | 0 | 2 | 2 |
45 | Argentina | 0 | 0 | 1 | 1 |
45 | Československo | 0 | 0 | 1 | 1 |
45 | Egypt | 0 | 0 | 1 | 1 |
45 | Malajsie | 0 | 0 | 1 | 1 |
45 | Portoriko | 0 | 0 | 1 | 1 |
45 | Venezuela | 0 | 0 | 1 | 1 |
Reference
editovat- ↑ World Aquatics Championships 2025 awarded to Singapore [online]. 9 February 2023 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistrovství světa v plavání na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky Mezinárodní plavecké federace (anglicky)
- Výsledky na www.swimrankings.net (anglicky)