Praha-Vysočany (nádraží)
Praha-Vysočany je železniční stanice na tratích Praha–Turnov a Praha – Lysá nad Labem – Kolín. Nádraží se nachází na území pražské čtvrti Vysočany v městské části Praha 9, poblíž stanice metra Vysočanská a tramvajové zastávky Nádraží Vysočany na Sokolovské ulici.
| Praha-Vysočany | |
|---|---|
 nová odbavovací hala ve stanici | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha (část Vysočany) |
| Souřadnice | 50°6′44″ s. š., 14°29′51″ v. d. |
  Praha-Vysočany | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 573162[1] |
| Tratě | Praha–Turnov, Praha – Lysá nad Labem |
| Nadmořská výška | 211 m n. m. |
| V provozu od | 1872 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11[1] (DOZ z CDP Praha)[2] |
| Dopravní koleje | 6[3] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5)[3] |
| Počet cestujících | 1 519 000 (2019)[4] |
| Vypravené vlaky | 64 035 (2019)[4] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | metro B, tramvaj, autobus |
| Služby ve stanici |         |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V letech 2021 až 2023 stanice prošla komplexní přestavbou, v rámci které byla zřízena dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně zajišťují dva podchody. Původní staniční budova stála do roku dubna 2021 v ostrovní poloze mezi kolejemi, nová odbavovací budova je umístěna na úrovni vstupu do podchodu z jižní strany.
Historie
editovatTrať z Neratovic do Prahy, vedoucí k dnešnímu hlavnímu nádraží vítkovskou tratí, byla uvedena do provozu roku 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.
V roce 1873 byl zahájen provoz na trati Hradec Králové – Nymburk – Praha, součásti Rakouské severozápadní dráhy, která z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na pozdější nádraží Praha-Těšnov. V úseku Praha-Vysočany – Praha-Těšnov byla 1. července 1972 ukončena osobní doprava a roku 1984 na ní byl zastaven i nákladní provoz. Vítkovská trať byla zrušena v roce 2008 kvůli zahájení provozu na Novém spojení, na významné části jejího tělesa byla zřízena cyklostezka.
Dříve samostatné město Vysočany bylo k Praze připojeno v roce 1922, ale nádraží bylo na současný název Praha-Vysočany přejmenováno až roku 1941. Na území Vysočan se ovšem nachází i osobní část nádraží Praha-Libeň.
V letech 2003–2021[5] byl ve stanici nainstalován informační systém HIS-VOICE vyvíjený společností mikroVOX, který cestujícím poskytuje informace o vlacích, a to hlášením staničního rozhlasu a vypisováním informací na informační tabule.[6] V rámci rekonstrukce došlo v březnu 2021 k jeho nahrazení informačním systémem INISS.
Rekonstrukce nádraží
editovatV letech 2020–2023 proběhla celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany – Mstětice, která se týká i celého nádraží a jeho uspořádání. V dubnu 2021 došlo k demolici původní nádražní budovy, staré téměř 150 let, jelikož se s ní vzhledem k jejímu zanedbanému stavu a pozici mezi kolejemi v novém návrhu stanice nepočítalo.[7]
Na nádraží ve Vysočanech se nacházejí dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně zajišťují dva zcela nové podchody, z nichž jeden je bezbariérový.[8] Nové odbavovací prostory pro cestující, jako náhrada za původní budovu mezi kolejemi, byly vybudovány[9] v místě původního vstupu do podchodu z Podnádražní ulice.[10]
Od června 2023 je stanice dálkově ovládána z centrálního dispečerského pracoviště Praha.[2] Celý zrekonstruovaný úsek byl dokončen v prosinci 2023.[11]
Tratě
editovatNa nádraží se od roku 1873 setkávají dvě železniční tratě:
- turnovská – jednokolejná neelektrizovaná trať vedoucí z pražského hlavního nádraží přes Neratovice, Všetaty, Mladou Boleslav do Turnova
- nymburská – dvoukolejná elektrizovaná trať Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad Labem – Nymburk – Poděbrady – Kolín, která původně vedla na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov
Původní staniční budova
editovat
Stará nádražní budova byla umístěná ostrovně, mezi kolejišti obou tratí. Jednalo se o jediný takový případ v celé Praze.[12] Budova byla přístupná pouze podchodem, z něhož část mezi 2. a 3. nástupištěm zůstala zachována.[13] Dlažba v této (severní) části je označována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy. Objekt tvořily dvě samostatné haly, které nebyly nijak spojeny, a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. V západní, odjezdové hale se nacházela osobní pokladna pro prodej jízdenek, tabule s aktuálními odjezdy vlaků a lavičky pro cestující. Ve východní, příjezdové hale se nacházely jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule. Dne 10. dubna 2021 byla budova uzavřena[14][15] a v průběhu dubna srovnána se zemí.[7]
Galerie
editovat-
Pohled na původní nádražní budovu (2015) -
Pohled na nádraží před rekonstrukcí ve směru od Vysočan -
Původní staniční budova a kolejiště turnovské tratě z Vysočanské ulice -
Původní vstup do podchodu ze směru od Vysočan, na jehož místě vznikla nová odbavovací hala -
Starý podchod pod nádražím a kolejištěm, dříve spojující ulice U Vinných sklepů a Podnádražní -
Stavba na počátku srpna 2021 -
Vstup do nového podchodu z Podnádražní ulice -
Výstup z nového podchodu na první nástupiště -
První nové nástupiště
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Praha-Vysočany (železničná stanica) na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Plánek stanice Praha-Vysočany. Portál Provozování dráhy. SŽDC, 2018-09.
- ↑ a b JAVŮREK, Tomáš. Novinky. Portál provozování dráhy [online]. Správa železnic, 2023-06-19 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Praha-Vysočany. Praha: Správa železnic, 2023-06-09.
- ↑ a b TSK Praha. Ročenka dopravy Praha 2019. Praha: [s.n.], 2020. 84 s. Dostupné online.
- ↑ Praha-Vysočany – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Dodavatelé – Nádražní hlášení [online]. ŽelPage [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b SŮRA, Jan. Budova nádraží ve Vysočanech po 150 letech zmizela. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ veef. Hororový tunel u nádraží Vysočany měl být zasypán. Místní ho zachránili, bude z něj galerie. Blesk.cz [online]. Czech News Center, 2021-03-30 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Diskuse K-report: Archiv diskuse Železniční uzel Praha (ŽUP) do 19. 7. 2022. www.k-report.net [online]. [cit. 2022-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně) [online]. Správa železnic, rev. 2020-05 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Hlavně si už neodnášejte kabely. Modernizace trati z Vysočan je hotová, "Rajda" ještě počká [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ I. severozápadní stezka [online]. Městská část Praha 9 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic. www.instagram.com [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Proměna vysočanského nádraží pokročila. Stará budova pro cestující skončila, čeká ji demolice. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ SOUKUP, Jaroslav. FOTO: Demolice vysočanského nádraží. Novinky.cz [online]. Borgis, 2021-04-15 [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Vysočany na Wikimedia Commons - Stanice na webu Českých drah
- Stanice na webu společnosti pro veřejnou dopravu
- Stanice na Atlasu Drah