Niacin

Niacin (z angl. zkr. nicotinic acid vitamin), vitamín B₃, též vitamín PP (starší název z angl. Pellagra Preventive factor ), kyselina nikotinová, je ve vodě rozpustný vitamín, jehož deriváty hrají klíčovou roli v energetickém metabolismu buňky. Další formou vitamínu B₃ je nikotinamid, ve kterém je karboxylová skupina nahrazena skupinou karboxamidovou (CONH₂). Jeho nedostatek v těle způsobuje nemoc zvanou pellagra.

Niacin
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	kyselina pyridin-3-karboxylová
Ostatní názvy	Kyselina nikotinová
Sumární vzorec	C6H5NO2
Identifikace
Registrační číslo CAS	59-67-6
SMILES	OC(=O)c1cccnc1
Vlastnosti
Molární hmotnost	123,11 g/mol
Teplota tání	236,6 °C
Rozpustnost ve vodě	velmi malá
Bezpečnost
GHS07 Varování
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niacin v potravě

Vitamín B₃ je ve vodě rozpustný vitamín, v těle se neukládá a jeho syntéza je omezená, je tedy nutný jeho příjem v potravě.

Niacin se vyskytuje v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Dobrými zdroji niacinu jsou pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, fazole a hrách. Je přítomen v mléce, vejcích, listové zelenině, brokolici i mrkvi.

Doporučená denní dávka

	věk (roky)	niacin [mg]
Kojenci	0,0–0,5	5
	0,5–1,0	6
Děti	1–3	9
	4–6	12
	7–10	13
Muži	11–14	17
	15–18	20
	19–24	19
	25–50	19
	51+	15
Ženy	11–14	15
	15–18	15
	19–24	15
	25–50	15
	50+	13
Těhotné ženy		17
Kojící ženy		20

Údaje z Recommended Dietary Allowances, 10th Edition. Food and Nutrition Board, National Research Ccouncil–National Academy of Sciences, 1989

• Vyšší potřeba niacinu je u lidí s onemocněním ledvin, při horečkách, infekcích, v těhotenství, při kojení, ve stáří, při zvýšené psychické a fyzické námaze, při konzumaci velkého množství sladkostí a alkoholu, při kouření a také při vedrech, mrazech a znečištěném ovzduší.

• Niacin se doporučuje přijímat současně i s ostatními vitaminy skupiny B, protože tyto vitaminy se ve svém působení na organismus vzájemně doplňují.

V některých zemích se Niacin používá jako aditivum ke zlepšení barvy mletého masa. Kyselina nikotinová totiž reaguje s hemoglobinem a myoglobinem za vzniku barevného komplexu. V Evropě není použití niacinu k tomuto účelu dovoleno.

Role niacinu v organismu

Niacin je nutný pro uvolňování energie z potravy. Kyselina nikotinová může být používána ke snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Niacin je buňkami využíván k syntéze NAD⁺ a NADP⁺, které se uplatňují jako koenzymy dehydrogenáz.

Jsou klíčovými složkami metabolických drah sacharidů, lipidů i aminokyselin (např. cyklu kyseliny citrónové). Početné dehydrogenázy pomocí NAD⁺ oxidují molekuly vznikající při odbourávání cukrů, lipidů i aminokyselin nebo exogenních substrátů jako je alkohol (viz výše). Při těchto reakcích se vedle oxidovaných produktů (v případě ethanolu je to jedovatý acetaldehyd) tvoří NADH + H⁺, jenž podléhá reoxidaci (po přenosu redukčních ekvivalentů do mitochondrií) především pomocí mitochondriální NADH dehydrogenázy, která je napojena na syntézu (přenašeče chemické energie) ATP.

Kyselina nikotinová zabraňuje uvolňování mastných kyselin z tukové tkáně, což vede ke snížené tvorbě lipoproteinů VLDL, IDL a LDL, které nesou cholesterol. Tak dochází ke snížení množství cholesterolu v krvi.

Ve velkých dávkách niacin rozšiřuje cévy, může být proto použit i při léčbě vysokého krevního tlaku.

Biosyntéza niacinu

Esenciální aminokyselina tryptofan může být v játrech převedena na NAD⁺. Za každých 60 mg tryptofanu může být vytvořen 1 mg nikotinamidu. Syntéza je velmi pomalá a vyžaduje vitamín B₆ Enzym chinolinátfosforibosyltransferasa, který je klíčový při k přeměně tryptofanu na NAD⁺, může být zablokován přebytkem aminokyseliny leucinu.

Zjednodušené schema syntézy niacinu

Projevy nedostatku

Aby se projevil nedostatek vitamínu B₃, musí být strava chudá na niacin i na tryptofan. Také nadbytek leucinu může způsobit nedostatek vitamínu inhibicí jeho syntézy v organismu.

Lehký nedostatek se projeví nespavostí, nechutenstvím, bolestmi břicha a dalšími nespecifickými symptomy. Jazyk je hladký a suchý, nápadně červený (vzhledu hovězího masa). Vážný nedostatek způsobí pelagru. Ta se projevuje hubnutím, poruchami zažívání, dermatitidami a demencí.

Role vitamínu B₃ při získávání energie v buňkách různých tkání je zvýrazněna výskytem nemocí jejichž progrese souvisí s nedostatečnou tvorbou přenašeče chemické energie či chemického potenciálu ATP. Nervové buňky jsou příkladem mimořádné závislosti na schopnosti udržovat potenciál ATP na vysoké úrovni pomocí oxidativního metabolismu a to se ukazuje při defektech mitochondriálních dehydrogenáz (viz mitochondriální onemocnění), jakož i při nedostatku vitaminu B₁ (např. při závislosti na alkoholu, viz tamtéž).

B₃ patří mezi vitaminy, na jejichž zásobování se mohou podílet bakterie ve střevním traktu. Toto zásobování bývá přerušeno během některých terapeutických zásahů, např. při podávání antibiotik. U jednoho z modelů amyotrofické laterální sklerózy byl zjištěn pozitivní vliv střevní flóry produkující vitamín B₃ na zpomalení neurodegenerativních pochodů při této nemoci.

Pelagra se vyskytuje tam, kde se potrava lidí skládá hlavně z kukuřice (neobsahuje využitelný vitamín B₃) nebo čiroku (obsahuje příliš leucinu).

Předávkování vitamínem B₃

Vitamín B₃ je rozpustný ve vodě, v organismu se neukládá a je vylučován močí. Za normálních okolností tedy předávkování není možné.

Při přílišné spotřebě vitamínových doplňků nebo při konzumaci masa, které bylo obarveno niacinem, se mohou objevit příznaky jako zčervenání, svědění, bolesti břicha nebo snížení krevního tlaku.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Niacin na Wikimedia Commons

Portály: Chemie | Medicína