Okříšky (zámek)
Zámek Okříšky v barokním stylu a s renesančním jádrem v obci Okříšky je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] V Okříškách existovala již v době předhusitské zeměpanská tvrz, která byla dávána lénem. V roce 1466 získal Okříšky s tvrzí a ves Petrovice rytířský rod z Hrochova, v jehož vlastnictví zůstaly skoro 100 let. Tehdy byla tvrz přebudována v pozdně gotickém stylu. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, který od počátku 17. století náležel Jiřímu Rechenberkovi ze Želetic.
| Zámek Okříšky | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
úřad městyse | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní s renesančním jádrem |
| Výstavba | 16. století |
| Materiál | cihly |
| Současný majitel | Městys Okříšky |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 585, Okříšky,  Česko |
| Ulice | Jihlavská |
| Souřadnice | 49°14′34,82″ s. š., 15°45′57,77″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33503/7-2942 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Posledními majiteli byli od roku 1751 členové šlechtického rodu Collalto et San Salvatore, kteří jej připojili ke svému moravskému fideikomisnímu panství Brtnici. První pozemkovou reformou umenšený majetek byl Collaltům v roce 1945 na základě účelově vyložených Benešových dekretů konfiskován.[2] Až do 90. let 20. století zámek sloužil jako úřadovna a skladiště Jednotného zemědělského družstva v Okříškách. Od září roku 2009 zámek využíval Úřad městyse Okříšky.
Od roku 2022 je zámek vytápěn odpadním teplem z bioplynové stanice.[3]
Historie
editovatZámek v Okříškách měl být postaven v renesanci jako typické venkovské sídlo, které mělo podobu protáhlé obdélné jednotraktové budovy se zaklenutým přízemím a plochostropým patrem. Na konci 16. století byla v prostorách zámku vytvořena sgrafita, v budově zámku se při archeologických průzkumech nalezl smrkový trám, který byl datován do roku 1598, postaven měl být zřejmě stavitelem Jiřím Rechmberkem z Želetic.
V době baroka byl zámek upraven, v první části úprav bylo upraveno patro, kdy byly vyzděny příčky místností a byla postavena kachlová kamna. Ve stejné stavební fázi byl upraven do barokní podoby i kostel jména Panny Marie, tj. to mělo nastat v roce 1673. Další úpravy proběhly ve dvacátých letech 18. století (dle dendrologického datování snad v roce 1715), kdy majiteli zámku byla rodina rytířů van Hoch. Bylo barokizováno průčelí budovy a někdejší dřevěná pavlač byla přebudována na zděnou patrovou arkádu se záklenky a cihlovými klenáky na vrcholu. Při této fázi oprav byla zakryta omítkou starší sgrafita a budova pak byla bíle omítnuta. Na západní straně budovy byla nově vystavěná arkáda uzavřena přístavbou nad starším suterénem.
V roce 1751 zakoupil Thomas Vinciguerra Collalto et San Salvatore (1710-1768) statek Okříšky s Pokojovicemi, které připojil jako alodiální statek k rodovému moravskému fideikomisu. Ke konci 18. století provedli Collaltové několik menších úprav a v roce 1760 byla při opravě poprvé zmíněna zámecká věž. V roce 1787 proběhla důkladná oprava zámku, byly osazeny nové typlové stropy, připraveny nové schody, nově pokrytá střecha a zámek byl vymalován. O rok později byl zámek nově vydlážděn a v roce 1798 byly v arkádách zámku vyzděny čtyři oblouky. Další úpravy proběhly v 19. století, kdy byla upravena střecha a vystavěn nový krov, také byly dozděny další arkády a stropy upraveny na fabionové se štukovými zrcadly.
V roce 1885 činila celková rozloha alodiálního statku Okříšky a Pokojovice 1079,50 ha, přičemž samotné hospodářské dvory v Okříškách a Pokojovicích zabíraly z celkové rozlohy 147,47 ha, z celkové výměry už tehdy Collaltové 699,99 ha po parcelách pronajímali a část pozemků mělo k dispozici služebnictvo. Lesní revír Okříšky zabíral 435,25 ha.[4] V roce 1892 založil František Engelmann z Brna na pozemku velkostatku (nedaleko železniční stanice Okříšky) parní pilu, která přešla v roce 1910 do majetku velkostatku Brtnice. Od roku 1904 až do první pozemkové reformy v roce 1924 ji měl v pronájmu Ludwig Přihoda.[5]
Celý majetek hraběte Emanuela Collalto et San Salvatore na území nové republiky zařadil Státní pozemkový ústav už v roce 1921 do prvního období prováděné pozemkové reformy. Jednalo se o celý velkostatek Brtnice-Okříšky-Pokojovice se dvorem Přímělkov, dvorem Střížov (Okříšky do 50% výměry), o celý velkostatek Uherčice s Písečnou a Slavětínem a celý velkostatek Něm. Rudolec-Černá.[6] Z alodiálního statku Okříšky s Pokojovicemi o výměře 313 ha bylo 36 ha rozparcelováno a 277 ha propuštěno vlastníku knížeti Manfredovi Collalto ze záboru, vlastní dvůr Okříšky o rozloze 168 ha přišel během pozemkové reformy o 30 ha a 132 ha bylo propuštěno vlastníku. Parní pilu odkoupila v přídělovém řízení pozemkové reformy v roce 1924 firma Brož & Entler ze Znojma.[7] Lihovar velkostatku byl združstevněn.[8]
V roce 1945 byl zámek Collaltům na základě účelově vyložených Benešových dekretů konfiskován.[2] Dvůr Okříšky se nacházel zpočátku pod národní správou velkostatku Brtnice a od listopadu 1947 v majetku Zemědělského výrobního družstva (ZVD) v Okříškách. Po roce 1949 převzalo majetek dosavadního ZVD Jednotné zemědělské družstvo Okříšky.[9][10] V roce 1979 pak byla opravena střecha. Samotný zámek se nacházel v majetku MNV a JZD sloužil jako úřadovny a skladiště.[11]
V roce 1991 okresní úřad v Třebíči vydal stanovisko k úpravě hospodářské budovy u zámku a v roce 2000 byl zámek doporučen k zapsání do seznamu kulturních památek České republiky. V roce 1999 zámek koupilo město, které započalo s rekonstrukcí: devastované stáje byly zbořeny a místo nich postaven dům s pečovatelskou službou. Záchranné práce střechy proběhly v roce 2001 a mezi lety 2008 a 2009 byl zámek celkově rekonstruován. Od září roku 2009 zámek slouží jako úřad městyse.[12] V roce 2017 se úřad městyse přestěhoval do budovy bývalé spořitelny v centru a zámek byl nabídnut k pronájmu.[13] V roce 2018 byl před budovou zámku vysázen květinový záhon v podobě znaku městyse Okříšky.[14] V roce 2019 byla Klubem českých turistů vydána sběratelská karta okříšského zámku.[15]
Sgrafita by měla být v následujících letech rekonstruována.[16]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 145150 : zámek s hospodářským dvorem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Ondřej Schmidt, Petr Elbel, Stanislav Bárta: Z Trevisa do Brtnice / Da Treviso a Brtnice, Masarykova univerzita, 1. 1. 2019, předmluva.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Okříšky využijí odpadní teplo, bude vyhřívat zámek. Třebíčský deník. 2022-08-11. Dostupné online [cit. 2022-10-08].
- ↑ Digitální knihovna: TITTL, Hynek. Statistik und Beamten-Schematismus des Gross-Grundbesitzes in der Markgrafschaft Mähren und im Herzogthume Schlesien: Ignaz Tittel. Olmütz: E. Hölzel, 1885. s. 15.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1905, 1905. s. 1.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Československá republika, ISSN 1803-4853, Národní archiv, Rok vydání: 1921, Ročník: 242, Datum vydání: 11.6.1921, Číslo: 158, strana 1. Též deník Venkov, orgán České strany agrární, 10. června 1921, s. 1-2.
- ↑ Digitální knihovna: Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 6.3.1924, 32(119, ranní vydání). s. 12.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, svazek 12, Středisko regionálních dějin (Olomouc, Czechoslovakia), Univerzita Palackého. Kabinet regionálních dějin, Profil, 1967, s. 69.
- ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.11.1947, 2(44). s. 1.
- ↑ Věstník Ministerstva financí republiky Československé, Československo, Ministerstvo financí 1949, s. 30.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Morava, Nakl. Svoboda, 1981, s. 180.
- ↑ administrátor stránek. Okříšský zámek [online]. Okříšky: Městys Okříšky, 2012-12-22 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Život na zámku? Okříšky nabízí opravenou památku. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-20 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Před zámeckým areálem rozkvetl znak Okříšek. Třebíčský deník. 2018-06-04. Dostupné online [cit. 2018-06-09].
- ↑ MAHEL, Luděk. Okříšský zámek má svoji sběratelskou kartu. trebicsky.denik.cz. 2019-06-11. Dostupné online [cit. 2019-10-23].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Jedinečná sgrafita na zámku v Okříškách. Zdobí je motiv mořských panen. Třebíčský deník. 2021-04-01. Dostupné online [cit. 2021-04-26].
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Okříšky na Wikimedia Commons