Okres Berehovo
Okres Berehovo, též Berehovský rajón (ukrajinsky Берегівський район, Berehivskyj rajon) je správní jednotka na úrovni okresu v Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
Okres Berehovo Берегівський район | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Berehovo |
Souřadnice | 48°10′48″ s. š., 22°47′32″ v. d. |
Rozloha | 1 460 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 208 420 (2020) |
Hustota zalidnění | 142,8 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Ukrajina |
Nadřazený celek | Ukrajina |
Druh celku | okres (rajón) |
Vznik | 2020 |
Oficiální web | bereg-rda |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Okres o rozloze 1 460,2 km² se nachází v rovinaté oblasti u řek Tisa a Latorica podél hranice s Maďarskem. Centrem okresu je Berehovo. Okres má přibližně 210 tisíc obyvatel, kteří žijí v jednom ze 105 sídel v tomto okresu.[1][pozn. 1] Žije zde 68% Maďarů, 24% Ukrajinců a Rusínů, 3,4% Rusů.
Berehovský okres je nejteplejším okresem Zakarpatí a vyhlášený vinařstvím a termálními prameny.[2]
V okresu Berehovo se nachází 10 územních společenství (hromad) s centry v těchto místech: Velká Behaň, Vylok, Vynohradiv, Baťovo, Pyjterfolvo, Korolevo, Velyki Berehy, Kamjanske, Berehovo a Koson.
Historie
editovatV minulosti patřil okres Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu v roce 1918 až do roku 1938 byl v rámci Podkarpatské Rusi součástí Československa.
Ve dnech 6. až 11. října 1938 došlo jižně od Berehova ze strany maďarských ozbrojených skupin Szabadcsapatok a Rongyos Gárda k ozbrojenému vojenskému přepadu území Česko-Slovenska s cílem obsadit pohraniční oblast včetně míst Berehovo a Mukačevo.
Ve dnech 5. až 10. listopadu 1938 byl okres na základě první vídeňské arbitráže postoupen Maďarskému království.V roce 1944 byl spolu s dalším územím Podkarpatské Rusi na základě zfalšovaného referenda pod dohledem sovětských vojsk připojen k Ukrajinské SSR.
Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 se připojením části okresu Iršava a celého okresu Vynohradiv rozloha okresu zvýšila z 635 km² na 1 460,2 km² a počet obyvatel vzrostl na téměř 210 tisíc.[1]
Doprava
editovatOkresem prochází hlavní železniční trati Lvov – Stryj – Čop a jednokolejná železniční trať Baťovo – Korolevo. Vzhledem k blízkosti hranic mají obě tratě smíšený rozchod kolejí. Na trať Baťovo – Korolevo je napojena jedna z větví úzkokolejné (rozchod 750 mm) Boržavské hospodářské dráhy (ukrajinsky Боржавська вузькоколійна залізниця).
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Před změnou hranic okresů v roce 2020 měl okres Berehovo 52 000 obyvatel.
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Berehovský rajón na slovenské Wikipedii a Берегівський район na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b Закарпатська область - Райони [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-27. (ukrajinsky)
- ↑ http://zakarpati.cz/rajon/berehovsky.php
Související články
editovat- Baťovská vesnická komunita
- Pyjterfolvivská vesnická komunita
- Vylocká vesnická komunita
- Vynohradivská městská komunita
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Okres Berehovo na Wikimedia Commons