Opuncie

Opuncie
	Opuncie
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	kaktusovité (Cactaceae);
Rod	opuncie (Opuntia); Mill., 1754
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opuncie (Opuntia), česky též nopál, je rod rostlin z čeledi kaktusovité (Cactaceae). Tyto rostliny jsou původem z oblasti rozkládající se od Kanady až po Ohňovou zemi.

S cíleným pěstováním se začalo asi před 8 000 až 9 000 lety v centrálním Mexiku. Nejdůležitějším druhem je opuncie mexická (Opuntia ficus-indica), která má 2 formy. O. ficus-indica f. amyclaea je s trny, f. inermis je beztrnná. Po objevení Ameriky se opuncie rozšířily do Středozemí a dále do ostatních částí světa. V současnosti jsou nejvíce pěstované v Mexiku, Brazílii, Bolívii, USA, Itálii, severní a jižní Africe a v Indii. V evropských pramenech pochází z roku 1515, kdy byla nalezena na Haiti.

Etymologie a místní názvy

Slovo Opuntia je odvozeno od antické vesnice v Řecku.

česky: „opuncie“
anglicky: „opuntia“ (cactus pear, prickly pear)
španělsky: „nopal“, „tuna“, „tuna de España“, „higo“
italsky: „fico d’India“, „fico“
portugalsky: „figo da India“, „tabaido“, „palma forrageira“
aztécky: „nopalli“

Užití

Ovoce – plod opuncie se konzumuje syrový, všelijak upravovaný; v podobě džusů; alkoholických nápojů; džemů (melcocha, queso de tuna, miel de tuna); přidává se do různých cukrovinek, do čajových směsí nebo se z něj vyrábí tekuté sladidlo.
Zelenina – nejnovější stonkové segmenty se používají dosti často i jako zelenina.
Píce – nejčastěji stonky z průřezů, nebo celé rostliny se odtrnovávají a používají jako objemné krmivo. V některých oblastech WANA (West Asia/North Africa) regionu nebo JAR (Jihoafrická republika) se dobytek pase in situ na beztrnných opunciích nebo předem spálených plamenometem.
Barvivo – karmín, neboli košenila – tedy červené barvivo, které vzniká především z červce nopálového (Dactylopius coccus), parazitujícího na stoncích.
Energie – bioplyn, etanol; ohřev z hoření – na toto využití probíhá řada studií, ale zatím se nikde více nevyužívá.
Zemědělství – využití v agronomii se týká hlavně zisku organického materiálu, využití jako meziplodiny, či v agrolesnických systémech (Santa Cruz, La Paz, Bolívie). Dále se využívají jako ploty, větrolamy a antierozní rostliny (Severní Afrika).
Mouka – ze sušené mleté opuncie se peče nopálový chleba, vhodný při dietách.^[1]
Ostatní – olej ze semen; farmaceutika; kosmetické produkty; výroba papíru ze stonků; okrasná rostlina.

Taxonomie

Opuncie zahrnuje asi 300 druhů, původem z Ameriky. Čeleď kaktusovité (Cactaceae syn. Opuntiaceae) z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales) zahrnuje rod Opuntia s 11 podrody, z nichž Opuntia a Nopalea jsou ty nejdůležitější pro zemědělství. Z divokých opuncií jsou to např.: O. joconostle, O. lindheimeri, O. streptacantha, O. tomentosa. Z pěstovaných jsou nejdůležitější: O. albicarpa, O. ficus-indica, O. robusta var. larreyi a Nopalea cochinellifera.

Anatomie a morfologie

Opuncie tvoří jednu podčeleď čeledi kaktusů. Charakteristické je pro ně vytváření těla složeného z mnoha na sebe navazujících článků, nejčastěji plochých. Tím se odlišuje od ostatních kaktusů, které mají těla kulovitá, válcovitá nebo sloupovitá s výrazným centrálním článkem. Je to sukulentní rostlina s hustým kořenovým systémem. Nadzemní část je tvořena zdužnatělými články stonkového původu, na nichž jsou helikálně uspořádány jednotlivé areoly. V těch bývají větší trny a mnoho menších glochid se zpětnými háčky. Z areol vyrůstají nové články nebo generativní orgány květy, plody. Mladé články se používají jako zelenina, či množitelský materiál. Květy jsou soliterní, středně velké, nejčastěji žluté nebo v odstínech červené až fialové. Modrá barva se u kaktusů nevyskytuje. Plody jsou poměrně velké, obsahují početná plochá semena s tvrdou slupkou.

Pevné cévní svazky jsou obaleny zásobním pletivem, především na vodu. Pokožka je poměrně tuhá.

Fyziologie

Opuncie jsou CAM rostliny (Crassulacean Acid Metabolism) podobné C4 rostlinám.

Rozmnožování

Nejčastěji se opuncie množí vegetativně stonkovými segmenty (1–3 segmenty), řízkováním či explantátovými kulturami. Rozmnožování semeny není příliš časté, protože je obtížnější.

Pěstování

Pěstování opuncií má největší tradici v Mexiku, zde se nachází i nejvější biologická diversita tohoto taxonu. V centrálním Mexiku na plantážích okolo Ciudad de México byla v roce 1997 vyvinuta technologie pěstování v plastikových tunelech. Největším světovým producentem karmínu je Peru. Na počátku 20. století americký botanik Luther Burbank vyšlechtil první beztrné opuncie. V Austrálii se opuncie po svém dovezení kriticky invazivně rozšířila a musel být dovezen přirozený hmyzí škůdce z Mexika. V Itálii, byla vyvinuta metoda „scozzolatura“ zvyšující výnosy ovoce. V Izraeli se setkáváme s pokusy pěstovat opuncie v hydroponii.^[zdroj?]

Rod Opuntia spp., jako píce je nejčastěji využíván v Mexiku, Indii, Brazílii, USA, Chile, Argentině, JAR a WANA regionu.

Opuncie v národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step

V České republice se opuncie vyskytuje jako invazní druh ve volné přírodě na několika místech jižní Moravy, například na Mohelenské hadcové stepi, několik ohnisek je i v CHKO Pálava.^[2] Volně vysázené opuncie lze spatřit například v zářezu dálnice D11 u Mochova. Zde zřídili kaktusovou stráň členové kaktusářského klubu Čelákovice.^[3]

Cactusnet

Cactusnet je mezinárodní internetová síť založená v roce 1993 FAO (Food and Agriculture Organization) v Mexické Guadalajaře. Do projektu je zahrnuto přes 20 zemí, kde se pěstuje opuncie pro plody, či jako píce.

Odkazy

Reference

↑ [1]
↑ GAJDOŠÍKOVÁ, Pavla. Ochránci přírody v Pálavě bojují s invazivním druhem kaktusu. Opuncie by mohla ohrozit tamější vegetaci. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-03-15 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.
↑ [2]

Literatura

Jirásek, J., Procházka, F: Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985 pojednávající o košenile
(en) – Mondragón-Jacobo, C., Pérez-González, S: Cactus (Opuntia spp.) as forage, FAO Plant Production and Protection Paper 169, Rome 2001 ISBN 92-5-104705-7
(en) – Barbera G., Inglese P., Pimienta-Barrios E: Agro-ecology, cultivation and uses of cactus pear. FAO Plant Production and Protection Paper, 132. Rome 1995. ISBN 92-5-103735-3.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu opuncie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo opuncie ve Wikislovníku
Galerie druhů rodu Opuntia
www.fao.org.

[1] [1]

[2] GAJDOŠÍKOVÁ, Pavla. Ochránci přírody v Pálavě bojují s invazivním druhem kaktusu. Opuncie by mohla ohrozit tamější vegetaci. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-03-15 [cit. 2024-07-01]. Dostupné online.

[3] [2]

[1]

[2]

[3]