Otakar Srdínko
Otakar Srdínko (1. ledna 1875 Svobodné Dvory[1][2][3] – 21. prosince 1930 Praha[4]) byl československý lékař a politik, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
| Prof. MUDr. Otakar Srdínko | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1920 – 1930 | |
| 6. ministr školství ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1926 | |
| Předchůdce | Ivan Markovič |
| Nástupce | Jan Krčmář |
| 7. ministr zemědělství ČSR | |
| Ve funkci: 1926 – 1929 | |
| Předchůdce | Juraj Slávik |
| Nástupce | Bohumír Bradáč |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana |
| Narození | 1. ledna 1875 Svobodné Dvory  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. prosince 1930 (ve věku 55 let) Praha  Československo |
| Rodiče | Hynek Srdínko |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, lékař a pedagog |
| Commons | Otakar Srdínko |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatLékařství
editovatOtakar od roku 1886 studoval osm let na královéhradeckém gymnáziu, kde dne 7. července 1893 odmaturoval. V roce 1899 dokončil studia medicíny na Karlově univerzitě v Praze (promoce 13. února 1899). V roce 1900 získal pozici asistenta a poté absolvovat studijní cesty do západní Evropy, Polska i Ruska. V roce 1901 se na pražské lékařské fakultě habilitoval (docent) a 1906 mimořádným profesorem v oborech histologie a embryologie. V roce 1912 se stal řádným profesorem. Od roku 1917 zastával post přednosty Histologicko-embryologického ústavu a v letech 1918–1919 ve funkci děkana české lékařské fakulty v Praze.[5]
Odborně se zabýval zejména histologií, vývojem nadledviny a funkcionální stavbou pojivových tkání. Kromě vědeckých prací se věnoval i popularizaci.
Profesor Srdínko byl hlavním iniciátorem výstavby Purkyňova ústavu[6] v Praze 2, který je významnou součástí 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Politika
editovatV agrární straně se angažoval již počátkem 20. století. Přispíval do listu Venkov. Patřil do mladé skupiny okolo Antonína Švehly, která okolo roku 1905 převládla nad dosavadním konzervativním křídlem.[7]
V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil v následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[8]
V letech 1925–1926 byl ministrem školství a národní osvěty v druhé vládě Antonína Švehly (prezidentem T.G. Masarykem byl poprvé jmenován 12. prosince 1925) a v letech 1926–1929 ministrem zemědělství v třetí vládě Antonína Švehly a první vládě Františka Udržala. I během 20. let patřil v rámci strany k centristickému křídlu blízkému Antonínu Švehlovi.[9]
Zemřel roku 1930 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Po jeho smrti převzal jeho poslanecké křeslo Oldřich Suchý.[10]
Rodina
editovatJeho otcem byl agrární politik Hynek Srdínko (1847–1932).[11][12] Jeho vnukem je Petr Zuna, někdejší rektor Českého vysokého učení technického v Praze.
Dílo
editovatJe autorem řady knih (učebnic), vědeckých studií a spisů.
- Výběr
- Učebnice histologie a základy mikroskopické techniky (1912)
- Učebnice embryologie člověka a obratlovců (1911), první slovanská učebnice tohoto oboru
- O vývoji člověka (1909)
- O drobnohledné skladbě těla člověka (1905)
Připomínky
editovat- V roce 2013 byla v Purkyňově ústavu na Praze 2 odhalena jeho pamětní deska.
- Byla po něm pojmenována jedna z ulic v Hradci Králové.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Svobodných Dvorech, sign. 80-6716, ukn 4755, str.70 . Dostupné online.
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 150.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z8, s. 105
- ↑ a b STEFAN, Hvězdoslav. Významní lékaři absolventi hradeckých latinských škol a gymnasia. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství: sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Prof. Srdínko zakladatel Purkyňova ústavu
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 426, 431.
- ↑ Otakar Srdínko [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 579.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Srdínko, Hynek, 1847-1932 [online]. Knihovna města Hradce Králové - katalog Clavius [cit. 2014-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý zemský a říšský poslanec Hynek Srdínko zemřel. Národní politika. Leden 1932, roč. 50, čís. 16, s. 4. Dostupné online.
Literatura
editovat- KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Otakar Srdínko, s. 75–78.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Srdínko na Wikimedia Commons 
Osoba Otakar Srdínko ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Srdínko
- http://www.libri.cz/databaze/kdo20/list.php?od=s&start=62&count=1 Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.
- http://aleph.svkhk.cz/F/?func=direct&doc_number=000058201&local_base=hka10&format=999
