Otto Freundlich
Otto Freundlich (10. července 1878, Słupsk, Německo – 9. března 1943, Majdanek, Polsko) byl německý malíř a sochař. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově. Zemřel v koncentračním táboře Majdanek.
| Otto Freundlich | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. července 1878 nebo 1878 Słupsk, Německo |
| Úmrtí | 9. března 1943 nebo 1943 (ve věku 64–65 let) Majdanek, Polsko |
| Národnost | německá |
| Povolání | malíř, sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo
editovatFreundlich měl původně být nejprve obchodníkem, pak zubařem a malířství a sochařství se začal věnovat ve svých 27 letech. Tvořil v Berlíně, Florencii a Paříži.
Originalita Freundlichova díla, který vyvinul svůj vlastní styl experimentováním s kubismem, abstrakcí a konstruktivismem, byla v roce 1912 zpozorována kritiky umění po účasti na prestižní výstavě Unie výtvarných umělců v Kolíně nad Rýnem, kde umělec ukázal čtyři obrazy. O rok později ho francouzský básník Guillaume Apollinaire ve vydaném albu Modern Painting označil za jednoho z nejzajímavějších německých malířů.
Ve dvacátých letech minulého století byl Freundlich již uznávaným umělcem. Poté, co Adolf Hitler přišel k moci v Německu, nacisté Freundlichovo umění odsoudili. Označili ho jako degenerovaného umělce a zničili většinu jeho děl. Freundlich musel uprchnout z Třetí říše do Francie, ale v roce 1943 ho tam našlo gestapo. Brzy po zatčení umělec zemřel v koncentračním táboře Majdanek.
Freundlich vytvořil asi 550 různých uměleckých děl. Jen málo z nich do moderní doby přežilo. Zachovalá díla jsou vystavena v newyorském Muzeu moderního umění, pařížském Centru Georges Pompidou a mnichovské Neue Pinakothek. Největší sbírku – 50 obrazů, soch, kreseb, grafiky, vitráží a mozaik – má Musée Tavet-Delacour poblíž Paříže. Díky spolupráci s ním v roce 2008 zorganizovalo Muzeum středního Pomořanska ve Słupsku první výstavu Freundlichových děl v Polsku.
Největší, ale nikdy neuskutečněný Freundlichův projekt byl pojmenovaný Straße des Friedens (Cesta míru). Umělec chtěl umístit monumentální betonové sochy o velikosti 20–30 metrů po celé Evropě, což mělo představovat největší mezinárodní výstavu v krajině spojující země a národy. Dílo měly tvořit dvě osy: ve směru sever-jih a západ-východ. Na jejich středu měla stát „lucerna ze sedmi částí“. Projekt byl zahájen v 70. letech Evropskou cestou míru – Asociací silnic v Evropě – Otto Freundlich Association se sídlem v St. Wendel v Německu. Do roku 2007 bylo vyrobeno 53 soch a jedna z nich je umístěna ve Słupsku.
Rodinný dům umělce stále stojí ve Słupsku (u ulice J. Tuwimy, dříve Hospitalstrasse, č. 34).
Výstavy
editovat- Museum Ludwig: „Otto Freundlich. Kosmischer Kommunismus“
-
-
-
-
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Günter Aust: Otto Freundlich. DuMont Schauberg, Köln 1960.
- Joachim Heusinger von Waldegg (Hrsg.): Otto Freundlich (1878–1943). Monographie mit Dokumentation und Werkverzeichnis. Ausstellungskatalog mit Beiträgen von Uli Bohnen, Joachim Heusinger von Waldegg, Andrèi B. Nakov. Drouin/Maillet/Kaniel, Bonn 1978, ISBN 3-7927-0413-7.
- Joachim Heusinger von Waldegg: Otto Freundlich. Ascension. Anweisung zur Utopie. Fischer Kunststück, Frankfurt/M. 1987, ISBN 3-596-23943-5.
- Musée départemental de Rochechouart / Association Les Amis de Jeanne et Otto Freundlich (Hrsg.): Otto Freundlich. Mit Beiträgen von Alain Bonfand, Christophe Duvivier, Edda Maillet, Jerôme Serri, Guy Tossato. Ausst.Kat. Rochechouart 1988, ISBN 2-7291-0313-9.
- Otto Freundlich et ses Amis. Ausstellungskatalog. Pontoise 1993.
- Otto Freundlich. Ein Wegbereiter der abstrakten Kunst. Mit Beiträgen von Uli Bohnen, Susanne Deicher, Lorenz Dittmann, Christophe Duvivier, Erich Franz, Joachim Heusinger von Waldegg, Gerhard Leistner, Karena Lütge, Thorsten Rodieck und Rita Wildegans. Ausstellungskatalog. Regensburg/Osnabrück 1994, ISBN 3-89188-068-5.
- Karena Lütge: In der Malerei wird die Materie zum Geist. Otto Freundlich zwischen Jugendstil, Expressionismus und Konstruktivismus. Weimar 1997, ISBN 3-932124-27-8.
- Carl Gneist, u. a.: Standpunkte der Ethik, 2000, ISBN 3-506-25000-0
- Sebastian Giesen, Ulrich Luckhardt, Rüdiger Joppien: Freundlich, Gangolf, Kogan – Drei Künstlerschicksale. Ernst-Barlach-Haus, Hamburg 2004, ISBN 978-3-9807916-9-4
- Joel Mettay: Die verlorene Spur. Auf der Suche nach Otto Freundlich. Wallstein, 2005, ISBN 978-3-89244-970-6
- Jürgen Neumann: Von Wörschweiler nach New York. Film von Gabi Heleen Bollinger auf internationalem Festival in US-Metropole prämiert. In: Saarbrücker Zeitung, 24./25. Dezember 2011, S. C4
- Julia Friedrich (Hrsg.): Otto Freundlich – Kosmischer Kommunismus. Katalog zur Ausstellung im Museum Ludwig 18. Februar bis 14. Mai 2017. Prestel Verlag 2017. ISBN 978-3-7913-5639-6.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Freundlich na Wikimedia Commons - Datenbank Archivováno 15. 4. 2014 na Wayback Machine. des Städel Museum, Frankfurt: Dörte Zbikowski: Biografie mit Werkhinweisen aus: Allgemeines Künstlerlexikon. Internationale Künstlerdatenbank, K. G. Saur Verlag, München und Leipzig, 2007
- Monika Köhler: Drei, die als »entartet« galten
- Homepage „Straße des Friedens“
- Literatur von und über Otto Freundlich in der Bibliothek des Jüdischen Museums Berlin
- Film über den Transport des Mosaiks “Die Geburt des Menschen” von Otto Freundlich Ende Januar 2017 in das Museum Ludwig in Köln.
