Pařez (hrad)
Pařez je zřícenina hradu jihozápadně od Pařezské Lhoty u Holína v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Nachází se v Jičínské pahorkatině u severozápadního okraje Prachovských skal v chráněné krajinné oblasti Český Ráj. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
| Pařez | |
|---|---|
 Fragment zdiva na pískovcové skále | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 1. polovina 15. století |
| Další majitelé | Jan z Pařezu |
| Poloha | |
| Adresa | Jihozápadní okraj Pařezské Lhoty, Holín,  Česko |
| Souřadnice | 50°28′38,89″ s. š., 15°16′33,27″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41335/6-1308 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad byl osídlen v době od konce čtrnáctého do první čtvrtiny patnáctého století a několik stručných zmínek jej spojuje s rodem pánů z Pařezu. Jádrem hradu byl skalní útvar s několika ve skále vytesanými světničkami. Na vrcholové plošině skály opevněné hradbou stál palác a k boku skaliska je přiložena částečně dochovaná věž. Hrad zanikl násilným způsobem v době husitských válek.
Historie
editovatPodle archeologických nálezů byl Pařez založen na konci čtrnáctého století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1403, kdy byl jako držitel uveden Jan z Pařezu.[2] August Sedláček jej považoval za potomka Petra z Pařezu, připomínaného v roce 1372,[3] který mohl být zakladatelem hradu.[4] Pařez pravděpodobně zanikl během husitských válek, protože v roce 1430, kdy byl majetkem Ctibora z Pařezu, už byl zříceninou.[2] Je možné, že byl dobyt husity roku 1424. Hypotézu o násilném zániku dokládá na hradě nalezená kamenná koule do bombardy.[4]
Archeologie
editovat
Jediný archeologický výzkum na hradě, přesněji na úpatí skalního útvaru, v roce 1972 provedli Jiří Waldhauser a V. Weber, kteří nalezli keramiku z konce čtrnáctého až první poloviny patnáctého století.[5] V Regionálním muzeum a galerii Jičín a v Muzeu východních Čech je uložena řada artefaktů získaných na hradě při archeologických výzkumech, povrchových sběrech nebo úpravách zříceniny. Kromě souboru keramických zlomků nádob patří k nálezům keramické chrastítko, keramický čtyřlaločnatý knoflík pokličky, železný článek řetězu, olověný kotouček nejasné funkce (snad hrací kámen), kostěný kotouček zdobený vířivou rozetou (snad intarzie dřevěné skříňky) a kamenné závaží, které mohlo sloužit k uzavírání dveří.[6]
Před rokem 1932 bylo na hradě na hradě nalezeno několik artefaktů laténské kultury (spona, skleněné korálky, mince, keramika) a v roce 1942 soubor železných předmětů (brousky, hřebíky, přezka, pláty z brnění, kovářský průbojník), který může být pozůstatek kovářské dílny. Ve věži byl údajně nalezen depot pražských grošů z doby Václava IV., ale nález je nezvěstný.[5]
Stavební podoba
editovat
Za staveniště hradu byla zvolena osamělá pískovcová skála, jejíž obranyschopnost nejspíš původně posilovaly hráze, které umožnily zatopení okolí vodou.[7] Přístup k vlastnímu hradu umožňovala spára, která skalní útvar dělí na dvě části. Horní obvod skal byl lemován zděnou hradbou a podstatnou část vrcholové plošiny zaujímal palác postavený patrně z hrázděného zdiva. Dochovaly se z něj pouze základové drážky se stopami zdiva a malty. Uvnitř skalních bloků bylo vytesáno několik světniček s napodobeninami valené klenby. Na západní straně vystupuje z obvodu hradu torzo čtverhranné věže, původně vybavené technologií padacího můstku pro pěší. Případný vstup ve věži by však vyžadoval rozsáhlé terénní úpravy nebo vybudování náročné konstrukce, a proto se pravděpodobně nikdy nepoužíval.[2]
Východně od hradu, na druhé straně údolí, se nachází místo možného obléhacího tábora. Jeho existence není jistá, ale prostor, částečně poničený rekreačními objekty, je obehnán příkopem a vnějším valem.[8]
Přístup
editovatZřícenina hradu stojí u silnice z Pařezské Lhoty do Blat, po níž je značena cyklistická trasa č. 14. Z Pařezské Lhoty k ní vede zeleně značená turistická trasa a kolem prochází červeně značená trasa z Prachova přes Prachovské skály do Mladějova.[9]
Reference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-20]. Identifikátor záznamu 153442 : Hrad Pařez, skalní hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Pařez, s. 422.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Pařez hrádek, s. 269.
- ↑ a b NECHVÍLE, Martin. Zajímavé nálezy z hradu Pařezu. In: Zpravodaj muzea v Hradci Králové. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 2003. Dále jen Nechvíle (2003). ISBN 80-85031-49-3. Svazek 29. S. 239.
- ↑ a b Nechvíle (2003), s. 240.
- ↑ Nechvíle (2003), s. 242–243.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Pařez – hrad, s. 361.
- ↑ FIŠERA, Zdeněk. Nejistá obléhací opevnění. Hláska. 2019, roč. 30, čís. 1, s. 11. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pařez na Wikimedia Commons
