Pentadiplandra brazzeana

druh rostliny
(přesměrováno z Pentadiplandraceae)

Pentadiplandra brazzeana je druh neobvyklé tropické rostliny, která má dužinu plodů mnohokrát sladší než cukr. Je z jednodruhového rodu Pentadiplandramonotypické čeledě Pentadiplandraceae.

Jak číst taxoboxPentadiplandra brazzeana
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
ČeleďPentadiplandraceae
Hutch. et Dalziel
RodPentadiplandra
Baill., 1886
Binomické jméno
Pentadiplandra brazzeana
Baill., 1886
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zařazení

editovat

Rod Pentadiplandra byl dříve řazen do čeledě kaparovitých. Podrobným anatomickým studiem květů bylo zjištěno, že tento rod patří ke klíčovým v evoluci řádu brukvotvarých, náleží k těm nejpůvodnějším. Byla pro něj vytvořena samostatná čeleď Pentadiplandraceae. Je nejblíže příbuzný s rodem Tovaria ze Střední a Jižní Ameriky.[1][2][3][4]

Výskyt

editovat

Rostlina se samovolně vyskytuje na hranicích tropických pralesů a savan, jakož i na březích řek. Druhotně se rozšířila do blízkosti lidských obydlí. Nachází se většinou jednotlivě, neroste ve skupinách. Její uvědomělé pěstování je dosud v plenkách, pro vědecký svět byla „znovuobjevena“ v roce 1985 při studiu stravování hominidů. Roste pouze v západní části centrální Afriky, ve státech Nigérie, Kamerun, Gabon, Středoafrická republika, Konžská republika, Demokratická republika Kongo a Angola.[1]

Pentadiplandra brazzeana se vyskytuje ve dvou formách, buď jako keř dosahující výšky 5 m nebo jako liána šplhající do 20 m. V keřovité formě má rozvětvené kořeny rostoucí do hloubky, jako liána má v zemi rozměrnou hlízu. Její jednoduché střídavé listy, s palisty které postupně uvadnou, mají řapík dlouhý 0,5 až 1 cm. Listové čepele jsou eliptické až obkopinaté, mají klínovitou bází a zašpičatělý vrchol, dlouhé bývají od 5 do 15 cm a široké od 1,5 do 5 cm. Jejich lysý povrch je barvy tmavě zelené, matný nebo lesklý. S hlavní zpeřené žilky čepele odbočuje 5 až 11 párů postranních žilek.

Je to rostlina jednodomá, mnohomanželná, jedná rostlina mívá květy oboupohlavné a současně i jednopohlavné. Květy na stopkách dlouhých 1 až 2 cm jsou 5četné, pravidelné, vyrůstají z úžlabí listů a vytvářejí hroznovitá květenství. Eliptické až obkopinaté volné kališní lístky jsou dlouhé 0,5 až 1 cm a jsou barvy zelené s fialovým okrajem. Vývoj kalichu je postupný, všechny lístky nevyrůstají současně. Kopinaté neb obkopinaté volné korunní lístky jsou délky 2 až 2,5 cm, mají barvu bílou až nažloutlou. Květní lůžko je protaženo v androgynofor. Volných tyčinek s postupně dozrávajícím pylem bývá 10 až 13, nitky jsou tenké, dlouhé 6 mm. Prašníky podélně se otevírající jsou poměrně malé. Synkarpní gyneceum je složeno ze 4 až 5 plodolistů, semeník je svrchní, krátká čnělkabliznu se 4 nebo 5 laloky. Placentace je nákoutní. V samčích květech jsou zakrnělé semeníky, v samičích zase tyčinky.

Pentadiplandra brazzeana začíná nakvétat v lednu a postupně kvete několik měsíců. Keřovité rostliny mají dobu dozrávání největšího množství dužnatých plodů v červnu až červenci, liánovité v srpnu až září. Plod je bobule kulovitého tvaru s průměrem od 3,5 do 5 cm, v době zralosti je červená, růžová nebo strakatě šedá. Bobule obsahuje velice sladkou vláknitou dužinu, která během zrání mění barvu ze zelené na růžovou. V dužině jsou rozptýlena semena ledvinovitého tvaru, která jsou naopak velice trpká. Hominoidi sladkou dužinu ústy vysávají a nechutná semena vyplivují; to je nejpřirozenější cesta rozšiřování této zvláštní rostliny nejen ve volné přírodě, ale i v okolí lidských obydlí.

Rostlina však poskytuje jen nemnoho plodů. Neotrhané plody neopadají, shnijí na stromě, slouží pak jako dočasná hnízdiště stromových mravenců.[1][2][5]

Využití

editovat

Prozkoumáním rostliny Pentadiplandra brazzeana byly objeveny dva „sladké“ proteiny brazzein a pentadin (nesplést s „pentadien“, uhlovodíkem, který samovolně vzniká např. mikrobiálním rozkladem kyseliny sorbové při nesprávné konzervaci potravin[6]). Brazzein je velmi jednoduchý, skládá se jen z 54 aminiokyselin a je 2000krát sladší ve srovnání s 2 % vodného roztoku sacharózy, pentadin je sladší 500krát. Oba jsou rozpustné ve vodě a teplotně stabilní. Pocit sladkosti je vyvoláván až reakci v ústech, nastupuje poněkud se zpožděním a déle přetrvává. Neobsahuje téměř žádné kalorie a může být významným konkurentem ostatním „umělým“ sladidlům. Genovou manipulací se podařilo protein zabudovat do kukuřice a předpokládá se, že z 1 t kukuřice se získá 1 kg brazzeinu. Počátkem roku 2008 ještě nebyla udělena povolení pro používání brazzeinu v potravinách ve Spojených státech ani v Evropské unii.

V oblastech výskytu rostliny Pentadiplandra brazzeana se v místním léčitelství používá rozdrcených kořenů, hlíz a kůry k léčbě mnoha neduhů, od malárie přes kapavku, epilepsii, revmatismus, zuby, zápal plic, používá se v porodnictví, slouží jako afrodiziakum.[1][7]

Reference

editovat
  1. a b c d database.prota.org. database.prota.org [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-23. 
  2. a b rparticle.web-p.cisti.nrc.ca[nedostupný zdroj]
  3. data.gbif.org
  4. www.mobot.org
  5. delta-intkey.com. delta-intkey.com [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-24. 
  6. Potravinářský zpravodaj. www.agral.cz [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  7. www.uniprot.org

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1
os 43
text 1
web 1