Perihélium

Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem Slunce pohybuje po kuželosečce.

Perihélium

Pokud těleso kolem Slunce opisuje uzavřenou křivku (zpravidla elipsu), existuje na jeho dráze ještě opačný bod zvaný afélium, ve kterém je od něj nejvíce vzdáleno. Perihélium a afélium tvoří apsidy dráhy. Vzdálenost tělesa od Slunce v perihéliu lze stanovit podle výrazu:

$\mathbf {r_{p}} =\mathbf {a} \cdot \mathbf {(1-e)}$,

kde a je velká poloosa a e je excentricita dráhy. Vzdálenost tělesa od Slunce v aféliu je:

$\mathbf {r_{a}} =\mathbf {a} \cdot \mathbf {(1+e)}$.

Vzdálenost Země od Slunce v perihéliu je zhruba 147×10⁶ km, v aféliu 152×10⁶ km. Mnohem větší excentricitu dráhy mají například komety.

Časový okamžik, kdy těleso prochází na své dráze perihéliem, se nazývá čas přechodu perihéliem. Je jedním z elementů dráhy. Země přechází perihéliem začátkem ledna, v současné době okolo 4. ledna, dva týdny po zimním slunovratu. Přestože je tedy Země nejblíže Slunci v období zimy na severní polokouli, nemá tento faktor na chod ročních období zásadní vliv, rozhodující je sklon zemské osy. Zimy jsou nicméně díky tomu na severu o něco mírnější než na polokouli jižní, kde během nich nastává afélium. Navíc se perihéliem Země pohybuje na své oběžné dráze nejrychleji (jde o fyzikální zákonitost), čímž je zimní období na severní polokouli oproti letnímu zkráceno.

Vlivem poruch (gravitačních vlivů) vyvolaných ostatními planetami nastává stočení perihélia planet.

Odkazy

Související články

• Afélium
• Apsida (astronomie)
• Mechanika
• Gravitace
• Pohyb tělesa kolem Slunce

Externí odkazy

• Slovníkové heslo perihelium ve Wikislovníku