Podolí (okres Brno-venkov)

Podolí
	Pohled na obec
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Šlapanice
Obec s rozšířenou působností	Šlapanice; (správní obvod)
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′26″ s. š., 16°43′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 439 (2024)
Rozloha	6,25 km²
Katastrální území	Podolí u Brna
Nadmořská výška	238 m n. m.
PSČ	664 03
Počet domů	484 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Podolí 1; 664 03 Podolí u Brna ; obec@podoliubrna.cz
Starosta	Štěpán Svoboda
	Oficiální web: www.podoliubrna.cz
	Podolí
Další údaje
Kód obce	583634
Kód části obce	124257
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podolí (německy Kritschen^[4]) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se na okraji Dyjsko-svrateckého úvalu v katastrálním území Podolí u Brna. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části – Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, téhož roku je spojila a později učinila ústředním sídlem svého panství.

V 16. století byl obci postaven pivovar. 29. srpna 1683 táhlo obcí vojsko polského krále Jana III. Sobieského směrem k Turky obléhané Vídni. Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.

V roce 1805 měla obec 74 domů a 447 obyvatel. V květnu téhož roku požár zničil 28 domů. V roce 1805, nedlouho před bitvou u Slavkova, tábořilo 18. a 19. listopadu u obce ruské vojsko. To bylo 20. listopadu vyhnáno francouzskými vojáky, kteří vyplenili zdejší zámek, pivovar i sýpku. K rabování se posléze přidali místní poddaní. 27.–29. listopadu bylo v zámku velitelství francouzské jízdní zálohy maršála Murata a 29. listopadu byla do obce převelena těžká jezdecká divize generála d'Hautpoula. Boje v bitvě u Slavkova se však obci vyhnuly.^[5]^[6]

V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému městskému úřadu Šlapanice. V letech 2006–2010 zastávala funkci starostky Vlasta Pavlíková, od roku 2010 do 2022 v této pozici působil Ing. Vítězslav Eliáš.

Obyvatelstvo

Na začátku 17. století měla obec 39 domů, v roce 1645 z nich bylo pouze 10 obydlených, v letech 1656 a 1673 jich bylo osídlených 27, roku 1750 opět všech 39. V roce 1790 mělo Podolí 73 domů a 440 obyvatel, roku 1834 99 domů a 606 obyvatel.^[7]

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)^[8]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
793	767	1 008	1 035	1 233	1 226	1 358	1 323	1 365	1 299	1 148	1 003	1 010	1 274

Archeologické nálezy

Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá; mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:

V místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145 hrobů z původních asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových polí na Moravě – podolská kultura.
Na návrší Žuráň byla v roce 1853 náhodně a pouze částečně objevena a v letech 1948–1950 komplexně prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která ukrývala několik bohatých (nedlouho po pohřbu však vyloupených) hrobů. V nich byli pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5. století (podle některých historiků herulského krále Rodolfa) a z počátku 6. století (snad langobardský král Wacho).

Přírodní a kulturní pamětihodnosti

Žuráň

Z návrší Žuráň ležícím na jižním okraji katastru obce, řídil 2. prosince roku 1805 Napoleon Bonaparte tzv. "Bitvu tří císařů" – bitvu u Slavkova, v níž bojovala armáda Francouzského císařství pod Napoleonovým velením proti armádě spojenců, Ruska v čele s Alexandrem I. a Rakouska pod velením císaře Františka I.; proti sobě zde bojovalo cca 160 000 mužů, z nichž kolem 35.000 zde padlo. Válečné události obec těžce poznamenaly, podobně jako řadu dalších obcí v širokém okolí. Na památku této bitvy je zde žulový podstavec s původně kovovou deskou znázorňující plán bojiště s vyznačenými přesuny jednotek. (Deska byla původně vyrobena z bronzu, byla však ukradena, časem však byla objevena rozlámaná na kusy ve sběrně kovů; podle ní byla vyrobena deska jiná, z méně cenného materiálu. Původní deska je uložena na Obecním úřadě v Podolí.)

Horka

Na západním úbočí Žuráně se nachází malý bývalý štěrkový lom. Od roku 1984 je chráněn jako přírodní památka pro zdejší teplomilnou stepní vegetaci. V předvečer bitvy u Slavkova zde ve svém kočáře přenocoval císař Napoleon.

Další pamětihodnosti

zámek Podolí z let 1792–1795
kostel svatého Jana Nepomuckého z let 1896–1899
pomník padlým v první světové válce jižně od kostela
pamětní kámen
Pindulka – bývalá zájezdní hospoda na samotě jižně od obce, kde 29. listopadu 1805 povečeřel Napoleon^[5]

Osobnosti

Květa Legátová (1919–2012), spisovatelka
Josef Blažek Pavlovický (1871–1940), kněz a spisovatel
Jan Lipšanský (* 1968), novinář, scenárista a spisovatel

Doprava

Územím obce prochází dálnice D1 a zasahuje sem část Exitu 203 Brno-východ, kde se dálnice kříží se silnicí I/50 z Brna-Slatiny. Dále sem zasahuje silnice II/430 v úseku Brno-Slatina – Rousínov a silnice III. třídy:

III/37370 Bedřichovice – Podolí
III/3833 ze silnice II/430 na Velatice a Horákov

Partnerská obec

Kuchyňa, Slovensko

Fotogalerie

Kostel svatého Jana Nepomuckého
Pomník padlým v 1. světové válce
Bývalý zámek
Pomník padlým v 2. světové válce
Plastika před budovou knihovny
Návrší Žuráň s památníkem Bitvy národů
Přírodní památka Horka
Samota Pindulka v katastru obce

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201.
↑ ^a ^b HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 51–56.
↑ KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 123–126.
↑ SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 246.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.

Související články

Římskokatolická farnost Podolí u Brna

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Podolí na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Podolí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Katastrální mapa katastru Podolí u Brna na webu ČÚZK
Podolí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Římskokatolická farnost Podolí
Oficiální stránky

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201.

[hochel-5] HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 51–56.

[kopecký-6] KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-903881-6-1. S. 123–126.

[7] SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 246.

[8] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27.

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]