Pozitron

Pozitron (e+)
	Fotografie prvního pozorovaného pozitronu v mlžné komoře.
Obecné vlastnosti
Klasifikace	Elementární částice; Fermiony; Leptony
Generace	první
Antičástice	elektron
Fyzikální vlastnosti
Klidová hmotnost	0,510 998 910(13) MeV/c2 ; 9,109 382 15(45)×10−31 kg
Elektrický náboj	+1 e ; 1,602 176 487(40)×10−19 C
Spin	1⁄2
Interakce	elektromagnetická síla, slabá interakce
Historie
Předpověď	Paul Dirac (1928)
Objev	Carl David Anderson (1932)

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.

Základní vlastnosti pozitronů

symbol: e⁺
klidová hmotnost: m₀ = 511 keV/c² (9,109×10⁻³¹ kg), shodná s elektronem s relativní nejistotou < 8×10⁻⁹^[1]
elektrický náboj: q = + e = + 1,602×10⁻¹⁹ C (kladný elementární náboj)
spin: ½, pozitron je tedy fermion
antičástice: elektron
jedná se o stabilní částici
Jedná se o elementární částici (lepton). Pozitron je řazen do tzv. 1. generace leptonů.

Historie objevu

Existenci pozitronu poprvé předpověděl v roce 1928 Paul Dirac. V roce 1932 pozitron pozoroval Carl D. Anderson, který mu dal jméno. Anderson také navrhoval přejmenovat elektron na negatron, což se neujalo. K pozorování využil kosmické záření, dopadající do mlžné komory. Stopu pozitronu objevil na jednom ze 13000 snímků, které při pozorování zhotovil.

Pozitron byl patrně pozorován už dříve F. Joliot-Curiem, který jej ale na snímcích chybně vyhodnotil jako elektron, letící nezvyklým směrem (pozitrony v jeho aparatuře opsaly uzavřený kruh, takže z fotografií usoudil, že letí opačným směrem, což by odpovídalo elektronům)^[2].

Vznik a výskyt

Pozitrony se běžně v pozemské přírodě nevyskytují, přestože vznikají při řadě procesů, krátce (za cca 10⁻¹⁰ až 10⁻⁷ s) po svém vzniku zaniknou při anihilaci s elektrony běžné hmoty. Pozitrony vznikají při β⁺ radioaktivním rozpadu, nebo interakcí hmoty s fotony γ s energií nad 1,022 MeV. Při tomto procesu vznikne pár elektron-pozitron. Pozitrony jsou také složkou kosmického záření, vznikají při rozpadech mionů a pionů, vzniklých při interakcích jiných částic s atmosférou Země.

Pozitron v beletrii

Nejznámější užití pozitronu v beletrii je pozitronický mozek robotů v dílech Isaaca Asimova. Pozitrony zvolil pravděpodobně proto, že se jednalo o novinku, když začal psát sci-fi. Možná jako hold Asimovovi má ve světě Star Treku android Dat (jeho „bratr“ Lore a další podobní androidi soongovského typu) pozitronický mozek.

Reference

↑ NAKAMURA, K., et al. (Particle Data Group). Review of Particle Physics. J. Phys. G. 2010, svazek 37, čís. 075021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. (anglicky) Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine.
↑ František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pozitron na Wikimedia Commons

[1] NAKAMURA, K., et al. (Particle Data Group). Review of Particle Physics. J. Phys. G. 2010, svazek 37, čís. 075021. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. (anglicky) Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine.

[2] František Běhounek: Svět nejmenších rozměrů

[1]

[2]