Proti všem (film)
Proti všem je československý hraný film natočený režisérem Otakarem Vávrou v roce 1956 na motivy stejnojmenného díla spisovatele Aloise Jiráska. Jedná se o třetí díl Vávrovy filmové husitské revoluční trilogie. Děj tohoto historického snímku, který navazuje na film Jan Žižka a celou trilogii uzavírá, se odehrává v roce 1420. Ústředním motivem filmu je zápas husitů s vojsky první křížové výpravy, v jejímž čele do Čech přijíždí dědic českého trůnu, uherský a římský král Zikmund Lucemburský. Sledujeme i rozvoj Tábora a spory mezi umírněnou stranou Jana Žižky a radikálními pikarty Petra Kániše.
| Proti všem | |||
|---|---|---|---|
| Země původu |  Československo | ||
| Jazyk | čeština | ||
| Délka | 109 min | ||
| Žánry | historický drama | ||
| Námět a scénář | Otakar Vávra Miloš Václav Kratochvíl | ||
| Režie | Otakar Vávra | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Zdeněk Štěpánek Gustav Hilmar Bedřich Karen Jan Pivec Vlasta Matulová Vítězslav Vejražka Václav Voska Jana Rybářová Miroslav Doležal Petr Haničinec Vladimír Leraus František Horák | ||
| Hudba | Jiří Srnka | ||
| Kamera | Václav Hanuš | ||
| Střih | Antonín Zelenka | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 4. října 1957[1] | ||
| Distribuce | Filmové studio Barrandov | ||
| Rozpočet | 25 miliónů Kčs[1] | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Proti všem na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Děj
editovatV úvodu prchají před houfem plenících táboritů probošt louňovického kláštera, tamní sakristián a mladá novicka Marta. Útočiště najdou ve tvrzi zemana Ctibora z Hvozdna, který je před pronásledovateli ochrání. Trojice tak vyvázne a stihne se ukrýt na hradě Příběnice u mocného pána Oldřicha z Rožmberka. K táboritům se při průchodu Hvozdna přidává většina obyvatel vsi a také zemanova dcera Zdena. Venkované dosáhnou Tábora a jsou zde přijati. Zdena je okouzlena jedním z táborských kněží, Janem Bydlinským.
Louňovickému proboštovi se podaří přesvědčit pana z Rožmberka, aby přistoupil na stranu krále Zikmunda Lucemburského, který se právě chystal vpadnout do Čech v čele křížové výpravy. Mladý Rožmberk se za přislíbenou finanční odměnu zavázal udeřit na oslabené město Tábor. Probošt se s touto zprávou vydává do Kutných Hor, kde před útokem na Prahu prodlívá Zikmund se svým vojskem. Na cestě se probošt setkává s Ctiborem z Hvozdna, který zamířil za svou dcerou na Tábor. Ve městě rovných začíná narůstat spor mezi táborskými kněžími požadujícími bránit se ve městě a hejtmanem Žižkou, který doporučuje vytáhnout na pomoc Praze ohrožené Zikmundovým vojskem. Kolem fanatických kněží Petra Kániše a Jana Bydlinského se začíná shromažďovat skupinka jejich posluchačů, do níž patří proti vůli jejího otce i zemanova dcera Zdena.
Louňovický probošt doráží do Kutné Hory, kde Němci házejí husity do prázdných šachet místních stříbrných dolů. Probošt zde informuje krále Zikmunda o postoji Oldřicha z Rožmberka. Za králem do Kutné Hory přijíždí také pražské poselstvo, které se zoufale snaží vyprosit u Zikmund milost. Uherský a římský král husitské vyslance odbude a donutí je tak požádat o pomoc venkovské husity a především jihočeské tábory. V Táboře po zprávě od Pražanů převáží Žižkova strana a většina zdejších husitů se hotoví k odchodu do ohrožené Prahy. Odjíždí také zeman Ctibor a jeho synovec Ondřej, avšak proti otcově vůli se ve městě spolu s Bydlinským, Kánišem a jejich lidmi rozhodne zůstat zemanka Zdena.
Proti oslabenému Táboru vytáhne pán z Rožmberka se svým vojskem, podpořeným také oddíly rakouského vévody Albrechta. V Rožmberkově vojsku je se svým strýcem také novicka Marta, louňovický probošt a sakristián. Tábor je obležen a jen stěží přesile odolává. Z Prahy tehdy přitáhne táborská jízda vyslaná na pomoc obleženému Táboru Janem Žižkou. Nečekaným útokem se husitům podaří oblehatele porazit a Tábor zachránit. Po bitvě je tábory zajat louňovický probošt a sakristián, načež jsou oba upáleni. Novicka Marta a její služebná jsou před smrtí zachráněny mladým Ondřejem z Hvozdna.
Po zažehnání primárního nebezpečí dochází v Táboře k definitivnímu rozkolu a radikálové vedení Kánišem odcházejí z města do podhradí dobytého hradu Příběnice. Spolu odcházejí také Zdena a Jan Bydlinský, kteří se do sebe zamilují. V Příběnicích Kániš poblouzní své posluchače a tito fanatici zaživa upalují zemanovu dceru Zdenu a Kánišova soka Bydlinského. Ani zeman Ctibor již svou dceru nestihne zachránit.
Ve finále celého filmu se Praha, kam již dorazili táborští a další venkovští husité, chystá na útok křižáckých vojsk, které ze tří stran svírají hlavní město. Jedinou zásobovací cestou do Prahy je stezka z Poříčské brány, která vede okolo vrchu Vítkova. Žižka proto toto strategické místo opevní a společně s nepočetným houfem jej také ubrání před obrovskou přesilou, která se Vítkov pokusí obsadit. Král Zikmund je poražen a kruciáta se rozpadá. Husité v samotném závěru slaví toto velké vítězství.
Natáčení
editovatFilm Proti všem se natáčel v roce 1956 v ateliérech na Barrandově a Radotíně, kde byly snímány exteriéry.[2] Na jeho natáčení se jako historičtí a vojenští poradci podíleli také historici Jan Durdík a Eduard Wagner. Hudbu, kterou měl na starost Jiří Srnka, zařídil Filmový symfonický orchestr a Pěvecký sbor Aus-Víta Nejedlého, který řídil František Belfín. Jako vedoucí sekce kostýmů se na filmu podílel také Jiří Trnka. Natáčení probíhalo za účasti útvarů československé armády, jezdeckých klubů Svazarmu, které k filmování dodaly množství koní, a Vojensko-historického ústavu. Rozpočet 25 miliónů československých korun udělal z filmu Proti všem nejdražší snímek v tehdejší historii československého filmu.[1]
Přijetí
editovatSnímek je, podobně jako ostatní díly Vávrovy husitské trilogie, do dnešních dnů ceněn pro svou monumentální výpravu, dobové kostýmy vytvořené v krejčovské dílně na Barrandově i zdařilé bojové scény v závěru snímku. Přesto bývá tento film spolu s celou Vávrovou trilogií kritizován za svou přílišnou poplatnost režimu 50. let, schématičnost, za své budovatelské nadšení a kvůli zkreslování dějin.[3][4]
Táborští husité jsou ve snímku veskrze vykreslováni jako ctnostní zastánci komunistických ideálů. Zato jejich soupeři, tedy vysoká šlechta a král, katolická církev a čeští i zahraniční Němci, jsou podáváni jako zrádní, falešní a úskoční nepřátelé lidu, kterým jde pouze o vlastní prospěch, moc a majetek.
Ačkoliv se Vávra hájí, že ve scénáři postupoval dle Jiráskovy předlohy a Palackého konceptu dějin, je snímek přehnaně xenofobní, antiněmecký a nacionální. Patrně tomu tak bylo kvůli vlivu ministra kultury Zdeňka Nejedlého, který požadoval, aby celá husitská filmová trilogie splnila dobovou objednávku.[5]
Obsazení
editovat| Zdeněk Štěpánek | Jan Žižka |
| Gustav Hilmar | Ctibor z Hvozdna |
| Vlasta Matulová | Zdena, Ctiborova dcera |
| Bedřich Karen | probošt louňovického kláštera |
| Jan Pivec | římský a uherský král Zikmund |
| Miroslav Doležal | Jan Bydlinský |
| Václav Voska | Petr Kániš |
| Jana Rybářová | novicka Marta |
| Petr Haničinec | Ondřej z Hvozdna |
| Stanislav Neumann | sakristián |
| Jaroslav Vojta | Šimon Ohnivec |
| Marie Vášová | Johova žena |
| Vladimír Ráž | Tomeš, Johův syn |
| Otto Lackovič | Ondřej, Johův syn |
| Rudolf Pellar | Václav Koranda |
| Bohuslav Záhorský | louňovický sedlák |
| Eva Jiroušková | děvečka Margeta |
| Radovan Lukavský | hejtman z Hroznějovic |
| Václav Špidla | Oldřich z Rožmberka |
| Vítězslav Vejražka | Václav z Dubé |
| Eduard Kohout | Lefl z Lažan |
| Rudolf Hrušínský | mistr Křišťan |
| František Horák | Jan Želivský |
| František Leraus | Šimon od Bílého lva |
| Světla Amortová | chůva Agneška |
| Josef Kotapiš | Pipo Spano |
| Blanka Waleská | táborská žena |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Proti všem [online]. ČSFD [cit. 2013-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Proti všem (1957) [online]. Fdb.cz [cit. 2013-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Století kontroverzního režiséra Otakara Vávry. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2011-9-16 [cit. 2013-8-5]. Dostupné online.
- ↑ Mistr Vávra? Pokus o solidní pohled na zesnulou legendu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-9-18 [cit. 2013-8-5]. Dostupné online.
- ↑ Muž bez tváře Otakar Vávra slavil sté narozeniny. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-3-1 [cit. 2013-8-20]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ČORNEJ, Petr. Husitská trilogie a její dobový ohlas. Film a dějiny. 2005, s. 84–98 a 359–363.