Rafléziovité

čeleď rostlin
(přesměrováno z Rafflesiaceae)

Rafléziovité (Rafflesiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to plně parazitické nezelené byliny, rozšířené v Asii. Raflézie Arnoldova je známa největším květem v rostlinné říši.

Jak číst taxoboxRafléziovité
alternativní popis obrázku chybí
Raflézie Arnoldova
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďrafléziovité (Rafflesiaceae)
Dumort., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sapria himalayana
Kvetoucí Rhizanthes sp.

Zástupci čeledi rafléziovité jsou bezlisté a bezkořenné byliny, parazitující na kořenech a kmenech lián rodu tetrastigma (Tetrastigma) z čeledě révovité. Rostliny jsou dvoudomé (raflézie a Sapria) nebo i jednodomé (rod Rhizanthes má samčí, samičí i oboupohlavné květy). Kořeny jsou přeměněny ve vlákna pronikající do cévních svazků hostitelské rostliny a připomínající mycelium hub. Listy zcela chybějí nebo jsou přítomny jen jako listeny na bázi květu. Květy jsou velké, dužnaté, vyvíjejí se jednotlivě přímo z kmene nebo kořenů hostitelské liány. Okvětí je složeno z 5 (raflézie), 10 (Sapria) nebo až 16 (Rhizanthes) plátků, na bázi srůstajících v trubku. Cípy okvětí u rodu Rhizanthes mají dlouhé přívěsky. U rodů Sapria a raflézie je ve střední části květu vyvinuta manžeta a v jejím středu je otvor nazývaný diafragma. Ve spodní části vnitřku květu jsou u těchto rodů vyvinuty zvláštní, často větvené nebo kyjovité chlupy, které mají funkci nektárií či orodiforů, z nichž se šíří zápach lákající opylovače. Tyčinky u rodu raflézie vyrůstají v počtu 5 až mnoho ve spodní části límce, nacházejícího se ve středu květu. U rodu Rhizanthes tvoří množství tyčinek kruh okolo spodního okraje sloupku ve střední části květu. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů s mnoha vajíčky. U rodu Rhizanthes má jedinou komůrku, u rodu raflézie se tvoří množství druhotných komůrek se síťovitou strukturou. Čnělka je sloupkovitá a na vrcholu rozšířena v terč. Plodem je nepukavá nebo nepravidelně pukající bobule.

Rozšíření

editovat

Čeleď zahrnuje 20 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii od jižní Číny po indonéské ostrovy. Největším rodem je raflézie (16 druhů).

Ekologické interakce

editovat

Květy rafléziovitých jsou opylovány mouchami, které jsou lákány zápachem květů k nakladení vajíček. Plody raflézií jsou pojídány veverkami (rod Callosciurus) a tanami (Tupaia), kteří pravděpodobně také šíří semena. Způsob šíření semen u zbývajících dvou rodů není znám.

Taxonomie

editovat

V minulosti byla čeleď Rafflesiaceae často dávána do blízkosti čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).

Čeleď v dřívějším pojetí zahrnovala celkem 9 rodů parazitických rostlin. V průběhu aktualizací systému APG byla většina těchto rodů přeřazena do 3 jiných čeledí a dokonce i do jiných řádů: rody ozorna (Cytinus) a Bdallophytum do čeledi ozornovité (Cytinaceae) v řádu slézotvaré (Malvales), rod Mitrastema do čeledi Mitrastemonaceae v řádu vřesovcotvaré (Ericales) a rody Apodanthes, Berlinianche a Pilostyles do čeledi Apodanthaceae zatím nejasného taxonomického zařazení.

Podle kladogramů APG je sesterskou skupinou čeledi Rafflesiaceae čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae). Fylogenetické studie z r. 2024 docházejí k jiným závěrům: Studie založená na analýze jaderných genomů je staví do pozice sesterské skupiny ke kladu (Linaceae + (Elatinaceae + Malpighiaceae)),[1] studie založená na analýze vybraných částí jaderných genomů kódujících proteiny společně s uvážením morfoanatomických a vývojových synapomorfií je klade jako sesterskou skupinu k Apodanthaceae (podle APG IV dosud považovaných za součást tykvotvarých) a jejich společný klad do malpígiotvarých (se slabou podporou jako jejich bazální větev).[2]

Zástupci

editovat

Význam

editovat

Květy raflézií jsou známy jako největší květy v říši rostlin. U raflézie Arnoldovy (Rafflesia arnoldii) mohou mít v průměru až 1 metr v průměru a vážit až 7 kg.

Seznam rodů

editovat

Rafflesia, Rhizanthes, Sapria[4]

Reference

editovat
  1. ZUNTINI, Alexandre R.; CARRUTHERS, Tom; MAURIN, Olivier; BAILEY, Paul C.; LEEMPOEL, Kevin; BREWER, Grace E.; EPITAWALAGE, Niroshini. Phylogenomics and the rise of the angiosperms. S. 843–850. Nature [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-10-14]. Roč. 629, čís. 8013, s. 843–850. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-024-07324-0. (anglicky) 
  2. ALZATE, Juan F.; GONZÁLEZ, Favio A.; PABÓN-MORA, Natalia. Back together: Over 1000 single-copy nuclear loci and reproductive features support the holoendoparasitic Apodanthaceae and Rafflesiaceae as sister lineages in the order Malpighiales. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2024-12 [cit. 2024-10-14]. Roč. 201: 108217. ISSN 1095-9513. DOI 10.1016/j.ympev.2024.108217. (anglicky) 
  3. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  4. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016 [cit. 2017-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 1
idea 1
iOS 2
os 37
text 1