Ravenna

Ravenna
	Piazza del Popolo
Poloha
Souřadnice	44°25′ s. š., 12°12′ v. d.
Nadmořská výška	4 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Emilia-Romagna
Provincie	Ravenna
	Ravenna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	653,8 km²
Počet obyvatel	155 751 (2023)
Hustota zalidnění	238,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.ravenna.it
Telefonní předvolba	+ 544
Označení vozidel	RA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402–476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.^[2]

Historie

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Město a pamětihodnosti

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.^[3]

Památky chráněné UNESCEM:

Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance – dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5. století.
Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce – ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu – typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.

Další pamětihodnosti

Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí
Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
Theodorichův palác – zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.

Doprava

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloni, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Fotogalerie

Teodorichovo mauzoleum (520)
Sant´Apollinare in Classe
San Vitale
Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)
Neonovo baptisterium
San Vitale, vnitřek
Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
San Francesco
Sant´Apollinare nuovo
Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
Kristus jako král (6. stol)
Santa Maria in Porto
ulice v centru města

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l.–37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
Petr Chrysolog (kolem 380–451), arcibiskup, světec a učitel církve
Valentinianus III. (419–455), západořímský císař
Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
Svatý Romuald (okolo 951–1027), světec
Petr Damián (asi 1006–1072), myslitel, mnich a světec
Dante Alighieri (1265–1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
Francesco Ingoli (1578–1649), kněz, církevní právník a astronom

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.
↑ Early Christian Monuments of Ravenna [online]. UNESCO [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: Itálie. Str. 565 - 572.

Literatura

ABEND, B., SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Praha: Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Související články

Theodorich Veliký

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravenna na Wikimedia Commons
Turismus a kultura (italsky) (anglicky)
Dějiny a popis Ravenny na Catholic Encyclopedia:
Fotografie A. Fletchera na Paradoxplace

[50ba2a0696e3e0b504e077eb3817e967237e10cd-1] Dostupné online.

[2] Early Christian Monuments of Ravenna [online]. UNESCO [cit. 2020-01-06]. Dostupné online. (anglicky)

[3] ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: Itálie. Str. 565 - 572.

[2]

[1]

[3]