Rodkov
Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 109[1] obyvatel.
Rodkov | |
---|---|
Usedlost č. p. 1 | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Bystřice nad Pernštejnem |
Obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod) |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°30′14″ s. š., 16°13′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 109 (2024)[1] |
Rozloha | 3,22 km²[2] |
Katastrální území | Rodkov |
Nadmořská výška | 520 m n. m. |
PSČ | 592 51 |
Počet domů | 41 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rodkov 2 592 51 Dolní Rožínka obecrodkov@seznam.cz |
Starosta | Oto Musil |
Rodkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 587737 |
Kód části obce | 30112 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V blízkosti obce stoupá k Bystřici nad Pernštejnem železniční trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání 23%) a v jižní části katastru pracuje úpravna uranové rudy DIAMO (od roku 1968).
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436 (Rodkov).[4][5]
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 319 | 275 | 276 | 244 | 268 | 267 | 221 | 185 | 190 | 168 | 131 | 97 | 93 | 102 | 99 |
Počet domů | 40 | 40 | 49 | 45 | 44 | 44 | 45 | 45 | 40 | 39 | 37 | 38 | 43 | 43 | 41 |
Obecní správa a politika
editovatV letech 1869–1959 Rodkov byl obcí v okrese Nové Město na Moravě (1869–1930) (v letech 1869–1900 Nové Město) a později v okrese Bystřice nad Pernštejnem. V letech 1960–1991 patřil jako část obce k Dolním Rožínkám a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[8]
Politika
editovatV letech 2006–2010 působil jako starosta Petr Tomášek, v letech 2010–2014 tuto funkci vykonával Pavel Smolík. Od roku 2014 je starostou obce Oto Musil.
Obecní symboly
editovatZnak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 12. května 1997.[9]
Školství a kultura
editovatMateřská ani základní škola tu není, za vzděláním děti dojíždějí do okolních vsí. Občané mají k dispozici kulturní dům, kde se pravidelně pořádají různé společenské akce. Ze spolků zde aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Obec je součástí mikroregionu Bystřicko.
Sbor dobrovolných hasičů
editovatHasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, s níž se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána.
Pamětihodnosti
editovatPřed obecním úřadem se nachází pomník obětem světových válek a komunistického režimu. V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.[10]
Galerie
editovat-
Zemědělský dvůr
-
Obecní úřad
-
Pomník obětem obou světových válek a komunistického režimu
-
Dům č. p. 8
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Libri citationum et sententiarum III, s. 108, č. 523 [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 372.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 480. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Rodkov [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rodkov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Rotkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Úřední stránky
- Rodkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)