Rohozná (okres Svitavy)
Obec Rohozná se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 627[1] obyvatel.
| Rohozná | |
|---|---|
 Střední část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Svitavy |
| Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′13″ s. š., 16°24′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 627 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,78 km²[2] |
| Katastrální území | Rohozná u Poličky |
| Nadmořská výška | 575 m n. m. |
| PSČ | 569 72, 569 92 |
| Počet domů | 383 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rohozná 264, 569 72 Rohozná info@rohozna.cz |
| Starosta | Mgr. Rostislav Hakl |
| Oficiální web: www | |
| Úřední web: www | |
  Rohozná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578673 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHistorie obce je spjata s kolonizací krajiny podél horního toku Křetínky, jejímž centrem byl nově založený hrad Svojanov, tedy nejspíše s druhou polovinou 13. století. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1287, kdy jej jako dědictví po své manželce, královně-vdově Kunhutě, získal na krátkou dobu Záviš z Falkenštejna. Do psané historie však ves vstupuje až v roce 1349[ujasnit] v souvislosti s žádostí o obsazení zdejší farnosti. Kostel svatého Erasma byl postaven v první třetině 14. století, jak dokládá polygonální kněžiště kostela. S výjimkou krátkého období let 1557–1583 byla vesnice stálou součástí svojanovského panství.
Nová Rohozná byla postavena na pozemcích Rohozenského dvora pro potřeby dělníků a jejich rodin, z části německé národnosti z okolí, baronem Rüdigerem ze Stillfriedu kolem roku 1823. Tato část vesnice je dodnes lidově zvána Familie.[4]
Obyvatelstvo
editovatRohozná byla největší českou obcí bývalého poličského okresu. Podle sčítání lidu v roce 1921 měla 2 054 a 308 domů. V roce 1945 v Rohozné bylo 2 560 obyvatel a 380 domů. Po druhé světové válce odešla celá polovina obyvatel do sousedních obcí a Svitav osídlit zemědělské usedlosti a domy po odsunutých Němcích. Počet obyvatel Rohozné v roce 1945 klesl na 1 170. Při sčítání lidu v roce 2001 měla Rohozná 723 obyvatel.
Obecní správa
editovatČásti obce
editovat- Rohozná
- Manova Lhota
Znak
editovatObci byl udělen obecní znak, který byl spolu s praporem vysvěcen dne 25. září 2010.[5]
Kultura
editovatSpolky
editovatSbor dobrovolných hasičů v Rohozné je nejstarší organizace vzniklá v Rohozné 7. prosince 1890. Nově vznikající sbor měl kolem čtyřiceti členů. Poprvé hasičský sbor zasahoval 22. října 1892 při požáru domu čp. 12. Kromě hasičské činnosti sbor pořádal divadelní představení (1892) nebo plesy (1893). V roce 1896 se v Rohozné konal hasičský sjezd poličského okresu, dále byly zakoupeny hudební nástroje pro hasičskou kapelu. Největší požár členové hasili v roce 1908 na Familích, kde vyhořelo sedmnáct domů. V roce 1911 bylo se začaly používat ruční stříkačky berlovky. První hasičská zbrojnice byla dostavěna v roce 1923. Motorová stříkačka byla získána v roce 1969. Hasičský sbor získal kropicí zařízení (cisternu) v roce 1988.
V letech 1892–1989 vyhořelo v Rohozné a Manově Lhotě 137 domů. Blesk zavinil 8 požárů, vyhořelo jedno zemědělské stavení (čp. 48), dva lidé přišli o život a dvakrát hořel les (v letech 1906 a 1932).
Sokol Rohozná byl založen 27. srpna 1911 jako Tělocvičná jednota Sokol Rohozná. Patronem nově zakládajícího spolku byl Sokol Polička. Ustavující valná hromada se konala 28. září 1911. Celkový počet členů činil 20 a od října 1911 bylo započato s cvičením v sále br. Václava Borovského.
Kino
editovatKoncem dvacátých let 20. století bylo v hostinci U Tobiášů zřízeno kino s 200 sedadly, kde se hrály němé filmy s titulky. Po požáru bylo ve stejném místě zřízeno nové kino soukromníkem v roce 1931. V roce 1949 přešlo kino do správy Národního výboru. V listopadu 1963 bylo zřízeno a přestěhováno nové kino do sálu bývalého hostince v domě čp. 205.
Pamětihodnosti
editovat- Raně gotický kostel svatého Erasma
- Pomník obětem druhé světové války před budovou školy s nápisem: Obětem fašismu 1939–1945 Bohumil Mareček, Josef Báča, Jan Gloser, Štěpán Krabička
- Boží muka se sousoším Nejsvětější Trojice (1903)
- Pamětní deska na budově školy s nápisem: V této škole se narodil spisovatel a dramatik Bohuslav Březovský 1912–1976.
Osobnosti
editovat- Ladislav Báča (1908–1991), pedagog, národopisec, vlastivědný pracovník a zakladatel českotěšínského muzea
- Bohuslav Březovský (1912–1976), pedagog a spisovatel
- Vladimír Škranc (1922-1999), malíř a grafik
Galerie
editovat-
Gotický kostel svatého Erasma biskupa -
Zvonička na horním konci -
Obecní úřad -
Sousoší Nejsvětější Trojice -
Mateřská škola, rodiště spisovatele Bohuslava Březovského (pamětní deska)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ OTAVA, Josef. Z historie obce. Rohozenský zpravodaj. 2014, čís. 1, s. 3. Dostupné online.
- ↑ ŽIDKOVÁ, Ilona. Obecní slavnost. Rohozenský zpravodaj. Říjen 2010, čís. 3, s. 1. Dostupné online. Archivováno 1. 2. 2022 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
- Konečný, Stanislav. Poličsko. Tišnov: SURSUM, 2005
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohozná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Rohozná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Rohozná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
